Alergický kašel u dětí
Alergie u dětí způsobují chronický kašel, podráždění dýchacích cest vyvolává u dítěte suchý kašel v noci, který je obtížně utišitelný. U dětí, které kašlou především v noci, může jít o neustálý kašel bez teploty, kdy příčinou suchého, dlouhodobého kašle může být také astma nebo gastroezofageální reflux.
Co pomáhá na alergický kašel u dětí
Vaše dítě začalo kašlat a vy mu v lékárně koupíte v minulosti osvědčené kapky proti kašli. Ty ale náhle nezabírají. Po týdnu tedy navštívíte pediatra, který může usoudit, že se asi nejedná o virovou, ale bakteriální infekci a doporučí antibiotika. Kašel ale ani po dvou týdnech neustává. V takovém případě je určitě třeba myslet na to, že se může jednat o alergii, jejímž prvním projevem je astmatický kašel. Neváhejte tedy a navštivte lékaře odbornosti alergologie a klinická imunologie – ten potvrdí případný alergický původ obtíží a nasadí vhodné léky.
Léčba kašle závisí na jeho příčině. Dítěti ale můžete ulevit zvlhčováním vzduchu v pokoji, zvláště v noci. V některých případech může pomoci zvýšení hlavové části postele. U kojenců je důležité udržovat průchodný nos, aby mohli přijímat potravu.
Farmakologická léčba kašle by měla být vždy v rukou lékaře. Léky na kašel (sirupy, kapky – včetně volně prodejných) podávejte pouze na doporučení lékaře. Podle několika nedávno provedených výzkumů tyto léky nemají u dětí až do 6 let žádný efekt na průběh onemocnění a přitom mohou mít život ohrožující vedlejší účinky, zvláště u kojenců a batolat.
V současnosti se rozlišují dvě základní skupiny léčiv. Takzvané léky záchranné se inhalují při akutním astmatickém záchvatu pomocí inhalátoru (dvě až čtyři vdechnutí) a nemocní velmi přesně vědí, v jaké dávce a kolikrát za den (až čtyřikrát) je mohou užít. Jsou mimořádně rychle účinné – už v řádu minut po jejich inhalaci dojde k rozšíření dýchacích cest a nemocným se výrazně uleví.
U těžších forem astmatu, kdy je potřeba častěji aplikovat záchrannou léčbu (třeba i několikrát do týdne), se užívají takzvané protizánětlivé preventivní léky. Mohou se opět inhalovat nebo vdechovat v práškové formě pomocí speciálního dávkovače. Jedná se o inhalační formu hormonů kůry nadledvin – kortikoidů. Pokud jsou tyto léky užívány a dávkovány podle doporučení, pak nemají žádné závažné negativní systémové účinky, protože vdechnutá dávka je naprosto minimální a téměř vůbec se nedostane do krevního řečiště. Působí tedy pouze v dýchacích cestách a pacientům při jejich užívání nehrozí žádné nebezpečí.
Kdy kontaktovat lékaře:
- kašel se objeví u dítěte mladšího 6 měsíců;
- dítě má problémy s dýcháním nebo se při dýchání objevuje pískot;
- náhlý kašel z plného zdraví, zvláště pokud je doprovázen horečkou;
- bolestivý kašel, úporný nebo je doprovázen častým zvracením;
- dítě odmítá kvůli kašli jídlo a pití;
- kašel trvá déle než 10 dní;
- vykašlává-li krev.
Alergický kašel u miminka
Alergický kašel vzniká v dýchacích cestách. Imunitní buňky reagují na pyl, prach, zvířecí chlupy a další alergeny. Tyto látky pronikají do organismu při dýchání a způsobují alergickou reakci, která se nazývá astmatický záchvat.
Nejzávažnějším projevem bývá dušnost a ztížený dech, dráždivý chronický kašel, hvízdavé dýchání. Při záchvatu astmatu se zužují hladké svaly průdušek, dochází k otoku sliznic dýchacích cest a tvorbě hustého hlenu. Zhoršuje se dýchání.
Důvodem vzniku průduškového astmatu mohou být podle některých odborníků faktory moderního způsobu života, protože výskyt astmatu roste u dětí i dospělých především ve větších městech se znečistěným ovzduším.
Léčba je vždy specifická a individuální. Léky se dělí na:
- úlevové – ty slouží k odstranění akutních alergických potíží (astmatický záchvat či akutní projevy alergické rýmy);
- preventivní (protizánětlivé) – ty, jsou-li užívány pravidelně, výrazně oslabují klinické projevy alergie, či dokonce zabraňují jejich vzniku;
- hyposenzibilní – jde o léčbu vakcínami po poradě s odborným lékařem.
Alergický kašel u dospělých
Suchý kašel doprovází alergie na pyly, plísně, roztoče a jiné. Suchý kašel je takový kašel, při kterém není produkován téměř žádný hlen (pouze zanedbatelné množství). Mezi další příznaky alergického kašle patří rýma. Suchý kašel může vznikat i po užívání některých léků (například ACE-inhibitory, což jsou látky snižující krevní tlak), po jejich vysazení rychle vymizí. Chronický suchý kašel může být i následkem předešlé infekce nebo příznakem astmatu.
Neustále se zvyšuje množství škodlivin v našem životním prostředí. Se silnými alergeny přicházíme do kontaktu dnes a denně v potravě, tekutinách i ve vzduchu, který dýcháme. Ohrožují nás různé chemikálie, a nadto stále hodně lidí kouří. Ke vzniku astmatu musíme mít ale navíc dědičnou dispozici, jsme tedy od přírody více vnímaví k působení alergenů. Souhra těchto faktorů může nastartovat rozvoj průduškového astmatu, a to v jakémkoliv věku, dokonce i kojeneckém. Spouštěcím faktorem někdy bývá těžší virová infekce nosohltanu či dýchacích cest.
Těžké formy astmatu nemocné velmi stresují, asi deset procent všech pacientů navíc na léčbu příliš nereaguje. Prognóza nemocných, jejichž onemocnění dobře reaguje na léčbu a kteří svědomitě užívají léky a pečlivě naslouchají radám svých lékařů, je velmi dobrá. Jejich život není oproti běžné populaci nikterak zkrácen a mohou vykonávat veškeré běžné aktivity, včetně aktivního sportu a vysoké zátěže. Žádnou vzácností nejsou ani případy, kdy se astma po několika letech stabilizuje a pacienti mohou vždy na několik měsíců, obvykle v létě, vysadit pravidelnou terapii a nechat tělo odpočinout.
Ovšem ti pacienti, kteří léky pravidelně neinhalují, to se týká především přípravků z preventivní skupiny, a řeší jen astmatické záchvaty, mohou počítat s nepříjemnými následky. Po vysazení preventivní léčby obvykle nastane několikatýdenní fáze zdánlivého klidu, onemocnění ale pak udeří s ještě větší intenzitou. Kapacita plic těžkých astmatiků, kteří nedodržují základní pravidla léčby a užívají jen záchranné léky, se může postupně zhoršovat. Tito nemocní si dokonce mohou na záchranných inhalačních léčivech vypěstovat zvláštní typ závislosti. Může je trápit déletrvající dušnost, zahlenění, bolest v krku, a často leží v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče, kde dostávají kyslík a kortikoidy v tabletách. Jejich kvalita života je jednoznačně snížená a běžně končívají v invalidním důchodu.
Astmatický versus alergický kašel
Astma je onemocnění neinfekční a jeho podstatou je zánět dýchacích cest, který je většinou důsledkem alergie. Například u alergické rýmy je riziko vzniku astmatu vyšší o 60 až 80 procent! Alergici, které trápí rýma, by si proto měli alespoň občas nechat od lékaře zkontrolovat i plicní funkce, protože jejich astma může zůstávat dlouho skryto a až postupně se objeví příznaky začínajícího astmatu.
Typickým projevem této choroby je astmatický záchvat spojený s náhlou, silnou dušností a zhoršeným vydechováním. Jiným projevem, především u dětí bez jakýchkoliv zjevných známek infekce, bývá záchvat dusivého, dráždivého kašle. Může se objevit kdykoliv, nemocné „přepadne“ klidně v noci nebo po námaze, může je rozkašlat prudká změna teploty vzduchu, stejně jako větší rozčilení, stres či fyzická zátěž. Průdušky astmatiků jsou totiž zvýšeně reaktivní na přítomnost alergenu v dýchacích cestách (pyly, prach, roztoči, plísně, zvířecí srst, virová infekce) a během astmatického záchvatu se rychle stáhnou, otečou a zaplní hlenem, který je pak jen obtížně vykašláván. Nemocní bývají dušní, typicky při výdechu, kdy se ze zúžených dýchacích cest mohou ozývat různé chrčivé či pískavé zvuky.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Aralia