Intolerance na laktózu
Na začátek pár pojmů. Laktóza je mléčný cukr, který je bohatým zdrojem sacharidů. Na jeho trávení je potřebný enzym laktáza. O nesnášenlivosti (intoleranci) laktózy mluvíme tehdy, když je množství tohoto enzymu či jeho tvorba nedostačující, laktóza se ve střevě nerozkládá, případně se rozkládá nedostatečně, což způsobuje především trávicí potíže. Nedostatek laktázy může být vrozený – vyskytuje se zřídka, nejčastěji u novorozenců. Pro předčasně narozené děti je typický nezralý trávicí trakt a také nedostatek enzymu laktázy. Jeho tvorba postupně vzrůstá, ale při obtížích je vhodné podávat namísto mateřského mléka, které je bohatým zdrojem laktózy, bezlaktózové umělé mléko. Další typ intolerance laktózy je fyziologický – stoupá s přibývajícím věkem. Dočasný typ se objevuje například tehdy, když má dítě celiakii, překoná rotavirový průjem, salmonelózu anebo podobné onemocnění. Po zotavení střevní sliznice se stav postupně upravuje a bolesti či průjmy po zkonzumování mléka nebo výrobků z něj ustupují.
Prevence laktózové intolerance
Geneticky podmíněnou sníženou tvorbu laktázy ovlivnit nelze, proto prevence vůči vzniku onemocnění neexistuje. Při diagnóze celiakie je nutné dodržovat předepsanou dietu.
Příznaky laktózové intolerance
Nerozštěpená laktóza je ve střevě nadbytečná. Střevo se snaží svůj obsah naředit, proto dovnitř jeho průsvitu začne pronikat velké množství vody, která způsobí zvětšení objemu střevního obsahu, což se projeví urychlením peristaltiky a vzniká průjem. Laktóza navíc v tlustém střevě představuje potravu pro bakterie, které ji začnou kvasit. Tím vzniká mnoho produktů – vodík, plyny jako metan a oxid uhličitý, a také organické kyseliny, které dráždí střevní stěnu a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Vodík se vstřebává a bývá vydechován plícemi, čehož se využívá při diagnostice onemocnění. Důsledkem nedostatečného zpracování laktózy pak bývá kysele zapáchající průjem objevující se v návaznosti na konzumaci mléka (30 minut až 12 hodin), dále roztažení střev, kručení v břiše a přelévání obsahu střev. Průjem bývá doprovázen zvýšeným odchodem plynů. U některých pacientů, zejména kojenců, nebývá typickým příznakem průjem, ale bolesti břicha, následné odmítání potravy a nedostatečné přibývání dítěte na váze.
Diagnostika laktózové intolerance
Oproti alergii na běžné kravské mléko se intolerance laktózy stanovuje jednoduše. Slouží k tomu:
- laktózový toleranční test – po vypití laktózy se z krve odebrané z prstu určuje hladina cukru, jestliže množství cukru nestoupá, jde o intoleranci;
- vodíkový dechový test – po vypití laktózy zředěné s vodou se speciálním přístrojem hodnotí dech, při intoleranci laktózy se objeví vyšší hladina vodíku;
- vyšetření pH stolice;
- stanovení aktivity laktázy ze vzorku z tenkého střeva.
Snášenlivost
Není možné přesně stanovit hranici, kolik mléka a mléčných výrobků je možné při intoleranci laktózy konzumovat. Každý rodič mající dítě s touto diagnózou musí vypozorovat, které výrobky jeho dítěti dělají dobře, a které ne. Práh tolerance se s přibývajícím věkem zvyšuje. V praxi to znamená, že někomu uškodí už malé množství laktózy, např. v léku, zatímco jiný člověk může zkonzumovat celý jogurt a navzdory diagnóze nebude mít potíže.
Komplikace laktózové intolerance
Úporné dlouhotrvající průjmy po požití mléka mohou vést zvláště u malých dětí k rozvoji dehydratace. Nedostatek vápníku v organismu, který může nastat při dlouhodobém vysazení mléka a mléčných výrobků a nedoplňování vápníku jinými složkami stravy, může být také nebezpečný. Projeví se až po delším čase, a to bolestmi kloubů, zvýšenou kazivostí zubů, křivicí, svalovými křečemi, lámavými nehty, ztrátou citlivosti v končetinách, ale také ztrátami paměti a depresemi.
Léčba laktózové intolerance
Podezření na intoleranci laktózy se nejčastěji potvrzuje vodíkovým dechovým testem. Při kvašení mléčného cukru se tvoří ve větším množství vodík, který se ve střevě vstřebává a je vydechován plícemi. Test se tedy provádí stanovením množství vodíku ve vydechovaném vzduchu po podání laktózy. Další variantou potvrzení diagnózy bývá určení pH průjmovité stolice, které bývá při laktózové intoleranci kyselé v důsledku vyššího obsahu organických kyselin. Lékař také může po podání laktózy změřit glykémii (hladinu cukru v krvi), která bývá u intolerance laktózy málo zvýšená. Dochází k tomu v důsledku nerozštěpení laktózy na jednodušší cukry, které by se vstřebaly ze střeva a glykémii by zvýšily. Nejméně používaným testem, zejména kvůli jeho náročnosti a invazivnímu charakteru, bývá přímé stanovení enzymu ve střevní sliznici. Lékař při endoskopickém vyšetření odstřihne malý kousek sliznice tenkého střeva a v ní se pak prokazuje přítomnost nebo nepřítomnost laktázy. Onemocnění se dá léčit pouze omezením laktózy v jídelníčku, ve výjimečných případech je nutno výrobky s obsahem laktózy úplně vyloučit. Protože má většina postižených ještě v tenkém střevě aspoň malou aktivitu laktázy, nemají potíže po konzumaci malého množství výrobků s obsahem mléčného cukru. Některé mléčné výrobky mají již přirozeně nízký obsah laktózy, jsou to hlavně tvrdé a zrající sýry. Ty může i pacient s laktózovou intolerancí konzumovat prakticky neomezeně. Někdy bývá dobře tolerováno dokonce i mléko, zvláště když je smícháno s kakaem nebo kukuřičnými lupínky, které zvýší vydatnost jídla, což způsobí zpomalené trávení a laktóza tak má větší šanci, že bude rozštěpena zbytky enzymu, který se ve střevě nachází. Také mléčné výrobky s vyšším podílem tuku (šlehačka či smetana) nemusí v menších množstvích pacientovi způsobovat žádné výraznější potíže. Jogurty a zakysané výrobky sice laktózu obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve střevě pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá většina lidí s laktózovou intolerancí žádné potíže. „Přátelské“ bakterie, které se nacházejí v probiotikách, také mohou stav pacienta trpícího laktózovou intolerancí výrazně zlepšit. Je však třeba dávat si pozor na jiné potraviny, které mohou laktózu obsahovat. Jedná se zejména o mléčnou čokoládu, dezerty, zmrzlinu, zákusky, máslo, margarín nebo potraviny obsahující sušené mléko. Laktóza se také nachází v množství léků, nápojích, dokonce i ve žvýkačkách. Je proto nutné sledovat složení potravin, které jíme. Existují také speciální bezlaktózová mléka a bezlaktózové mléčné výrobky nebo lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou k dostání v lékárně bez lékařského předpisu.
Alergie na bílkovinu kravského mléka (BKM)
Příčiny vzniku alergie na BKM jsou různé. Jako nejčastější se uvádí genetická predispozice, tedy dědičnost. To znamená, že pokud v rodině máte osoby s alergií, především na potraviny, je vysoká pravděpodobnost, že by o ni skutečně mohlo jít. Za další příčinu vzniku alergie na BKM se považuje i příliš časné zavedení kravského mléka do jídelníčku dítěte. Kvůli tomu, že trávicí trakt batolat a kojenců není vyzrálý jako u dospělých, může při zpracování bílkoviny kravského mléka dojít ke vzniku alergie. I proto je vhodné dodržovat doporučení pediatrů o zavedení kravského mléka do stravy dětí po 3. roce věku.
Projevy alergie
- kožní – ekzém, atopická dermatitida
- dýchací – astma, alergická rýma, časté angíny, prochladnutí, kašel
- žaludeční – bolesti břicha, průjem, zácpa, celkové neprospívání dítěte
Diagnostika
Kromě typických projevů lze alergii na BKM stanovit i jednoduchým testem. Má-li vaše dítě některé výše uvedené příznaky a vy se domníváte, že by mohlo jít o tuto diagnózu, zkuste na měsíc z jeho jídelníčku úplně vysadit mléko a výrobky, které ho obsahují. Jestliže příznaky vymizí (bez užívání jiné podpůrné léčby), můžete téměř s jistotou předpokládat, že alergie na BKM je ta správná diagnóza. Tušení pak může potvrdit i alergologické vyšetření na specifické protilátky.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © TEVA