Bolest palce na ruce
Palec je ze všech prstů ruky vystaven největší zátěži při každodenních činnostech. Na druhou stranu po něm vyžadujeme největší pohyblivost v prostoru ze všech prstů. Má-li palec splňovat tyto nároky, je nezbytné, aby si zachoval pevnost vazů kolem kloubu a kvalitní kloubní chrupavky. Zvýšená zátěž, poranění, ale i systémové nemoci mohou způsobit úžení prostoru, kudy probíhá šlacha ohýbače palce, pak mluvíme o takzvaném lupavém prstu/palci. Bolestivý a omezený pohyb palce bývá i u řady dalších nemocí palce. S úrazem spojený bývá nejčastěji spojený takzvaný lyžařský palec či nestabilita základního kloubu (CMC kloubu) palce, která vede k rozvoji rhizarthrózy.
Zlomeniny palce zasahující do kloubů jsou vždy závažné a jsou vesměs indikovány k operačnímu řešení. Poúrazové stavy s bolestmi palce, kde je přítomna mechanická překážka, blokáda či nerovnost, je nutné většinou řešit chirurgicky. Pokud jde o artrózu, ta se řeší medikamenty, a to nesteroidními antiflogistiky.
Bolest prstů na ruce
Onemocnění kloubů patří mezi nejčastější choroby týkající se pohybového aparátu. Obvykle se jedná o vleklé nemoci, které výrazně zhoršují kvalitu života. Jednou z nich je i artróza u prstů na rukou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza se objevuje na kloubech prstů rukou. Jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává typickou bolest.
Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a vždy ne zcela prokázané vlivy.
Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit, při závažných stavech se u velkých kloubů (kyčle) přistupuje k operacím, kdy je kloub nahrazen umělým. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.
Bolest šlach na ruce
Neúměrná zátěž šlachy může způsobit potíže, a to nadměrnou tvorbu mazu, nebo jeho nedostatek. Obojí je nutné léčit klidem. Oslabená nebo dlouhodobě nemocná šlacha se může při zátěži přetrhnout.
Zánět šlach se projevuje zvýšeným vstřebáváním (a tedy nedostatkem) kloubního mazu v pochvě. Původně namožené místo začíná bolet a při pohybu nemocnou šlachou v pochvě pacient vnímá vrzání a drásání, protože šlacha pochvou pro nedostatek mazu neklouže, ale bolestivě se dře o stěny.
Při léčbě nepomohou antibiotika, jelikož se nejedná o bakteriální onemocnění. Ve skutečnosti stačí zamezit pohybům, které onemocnění způsobily. Pokud pacient nedodrží léčebný režim, je možné přiložit fixaci (například sádrovou), která patřičný pohyb fyzicky znemožní.
Bolest kloubů na ruce
Rukou je v anatomii i v medicíně označována část horní končetiny od zápěstí až ke konečkům prstů. Je to oblast, ve které se nachází spousta cév, nervů, šlach a svalů a všechny tyto struktury mohou být poškozeny při práci rukama v běžném životě, stejně jako bývají postiženy různými onemocněními.
Příčin bolesti rukou je velmi mnoho. Jde o nemoci, které se vyskytují velmi často, ale také stavy vzácnější. Mezi nejčastější příčiny bolesti rukou patří:
- Syndrom karpálního tunelu – jde o útlakový syndrom čili onemocnění způsobené útlakem nervu (nervus medianus), který prochází specifickým tunelem v zápěstí, aby se z předloktí dostal do oblasti dlaně – karpálním tunelem. Příčin způsobujících útlak je mnoho: změny ve stavbě stěn tunelu, poúrazové změny, změny v karpálním tunelu způsobené záněty v této oblasti. Léčba je buď konzervativní (neoperační), kdy se do oblasti nervu podávají injekce místních znecitlivujících látek či kortikoidních hormonů, které brání zánětu. Nebo druhou možností je léčba operační, kdy lékař při místním znecitlivění provede protětí vazu tvořícího stěnu karpálního tunelu a tím se pro nerv vytvoří místo.
- Úrazy – jsou druhou nejčastější příčinou bolestí kloubů na ruce. Ruce jsou velmi namáhanými částmi těla a zřejmě i nejvíce používanými. K úrazům dochází často a jsou různé od pořezání, popálení až po vykloubení článků prstů a jejich zlomeniny. Pokud nejde o opravdu malé ranky, měly by vždy být prohlédnuty lékařem.
- Osteoartróza neboli artróza – jde o nejčastější onemocnění kloubů. Léčba je individuální, záleží na stupni artrózy.
- Revmatoidní artritida (známá také jako revma) – může být další příčinou bolestí rukou. Je to onemocnění, během kterého náš vlastní imunitní systém (obranný systém)napadá klouby a způsobuje v nich vleklý zánět, čímž dochází k poškození chrupavek a jiným změnám v kloubu, které jsou bolestivé, omezují a v horších případech nevratně brání v pohybu v daném kloubu. Nemoc se soustřeďuje především na malé klouby ruky, zápěstí. Léčba se snaží zejména o zachování pohyblivosti kloubů.
- Dna – je to onemocnění způsobené nadměrným ukládáním kyseliny močové v kloubech. Dna se projevuje ostrými bolestmi (dnavý záchvat). Léčba je medikamentózní a je nutná přísná dieta.
- Záněty – v oblasti rukou může dojít k zánětům mnoha struktur, které jsou v ruce uloženy dosti natěsno, díky čemu se zánět může šířit na okolní tkáně. Každý zánět patří do rukou lékaře, který naordinuje adekvátní léčbu.
Bolest žil na ruce
Vaskulitida je obecný název pro zánět krevních cév. Ve stěnách těchto cév vaskulitida způsobuje nejrůznější patologické změny, které se projeví jako ztluštění, oslabení, zúžení či zjizvení cév. Pod tento pojem zahrnujeme mnoho druhů těchto zánětů lišících se ve svých projevech, příčinách i nebezpečnosti. Obecně lze říci, že existují buď v akutní, nebo v chronické formě a ve svém konečném důsledku mohou způsobit poškození.
Léčba je složitá, ale naštěstí ne vždy je jí úplně potřeba. Léčbu volí lékař podle příčiny vzniku onemocnění, a jak jsme již zmínili výše, v některých šťastnějších případech dokonce ani léčba není nutná a onemocnění se samo upraví postupem času. Nicméně ve většině případů léky nutné jsou, a to léky ze dvou skupin. První skupinu představují kortikosteroidy, které se využívají pro svůj vynikající protizánětlivý účinek. Používá se především prednison nebo metylprednisolon. Problémem užívání kortikoidů je ale velké množství jejich nežádoucích účinků, jako je zvýšení hmotnosti, žaludeční problémy, hypertenze a poškození srdce, odvápňování kostí, diabetes, změny na kůži (vznik pajizévek – strií a celkové ztenčení kůže). Po jejich vysazení také často dochází k výraznému opětovnému zhoršení léčené nemoci, tedy k takzvanému rebound fenoménu. Z toho důvodu se přistupuje k podávání nejprve vyšších dávek k zvládnutí nejhorší fáze nemoci a pak k jejich postupnému snižování na co možná nejnižší dávky. Těžší formy vaskulitid si mohou vyžádat léčbu léky ovlivňujícími přímo imunitní systém. Sem řadíme imunosupresiva, jako je cyklofosfamid či azatioprin, které ničí buňky imunitního systému.
Bolavé ruce z nošení dítěte
Snažte se nosit miminko spíš na předloktí, respektive ho „posadit“, položit si dítě podél předloktí, než aby největší zátěž váhy miminka lokálně zatěžovala v tahu ruce a dlaně. Je to o zvyku, prostě si představte, že ruce od zápěstí neexistují.
Na namožené a natažené svaly a šlachy je výborný horký zábal s přípravkem karité. Můžete použít například 100% karité od fy Sallos. Nejdříve namočte plenu do vařící vody, ale opatrně, abyste se neopařili. Poté napařte bolavé místo, namažte ho karité, znovu namočte plenu do horké vody a tou několik minut masírujte postižené místo. Když je bolest mírnější, stačí každý den mazat karitéem bez horké masáže. Výborná je i bandáž s koňskou mastí. Pokud bolest po těchto aplikacích neustoupí, je dobré navštívit lékaře.
Bolest ruky od myši
Mezi civilizační choroby spojené s prací u počítače patří také záněty šlach, strnulost prstů a kloubů. Preventivním procvičováním svalů na rukou můžeme předejít pozdějším komplikacím doprovázeným i pracovní neschopností.
Příčinou tohoto stavu je stereotypní práce s počítačem, která obnáší více než 8 hodin nefyziologického postavení ruky a prstů na klávesnici.
Nejlepším lékem je v této situaci cvičení, které uvolňuje napjaté tkáně rukou a hluboké svalstvo dlaně. Zkuste například tento cvik: Vsedě u stolu v předpažení pokrčmo ohněte zápěstí dlaní k tělu. Držte ruku nad stolem a prsty ukazováku a prostředníku střídavě protlačujte po desce stolu vpřed a vzad. Vyvarujte se pohybu do stran. Cvičení opakujte pro všechny zbylé prsty obou rukou. Tlačte jemně, bez použití síly. Pokud budete cvičit pravidelně, můžete předejít medikamentózní léčbě.
Autor: © svevi
Foto: © Ludor