Bonding

Napsala Mgr. Světluše Vinšová

Vydáno , aktualizováno

Antikoncepce a početí

Porod a narození miminka jsou tou nejkrásnější událostí a radostí snad každé maminky. Porodní radost se odborně nazývá bonding. Anglický výraz bonding můžeme přeložit jako lepení či připoutání. Je to vlastně proces, kdy se tvoří vztah mezi maminkou a miminkem. Tento proces začíná už v prvních vteřinách po porodu. Norma oddělování dětí od matek po porodu však často ještě v některých zdravotnických zařízeních setrvává z let šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých jako stereotyp.


Obsah článku

Bonding po porodu

Cílem bondingu po porodu je dosáhnout nepřerušeného kontaktu maminky s novorozeným miminkem. Prakticky to znamená, že ihned po porodu by mělo být nahé, neumyté děťátko položeno na hruď matky. Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Kontakt kůže na kůži přispívá k poporodní adaptaci miminka a také zaručí děťátku potřebné teplo. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu. Běžné ošetřovatelské postupy se například v Německu i jinde vykonávají tak, že ponechají miminko v maminčině náruči. I následný pobyt maminky a miminka v nemocničním zařízení by měl být přizpůsoben jejich potřebě neustálého těsného kontaktu.

Vztah bezprostředně po porodu mezi maminkou a dítětem se vytvoří vždycky. Ale právě díky těsnému fyzickému kontaktu ihned od porodu se navazování těchto vazeb usnadňuje. Příroda to zařídila tak, že v prvních hodinách po porodu jsou díky vyplavovaným hormonům maminky naladěny k takzvané „opatrovatelské připravenosti“. Podpora bondingu je tedy způsob, jak maminkám usnadnit vstup do mateřství a jak miminkům pomoci při náročné adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Pediatři došli k závěru, že matky, které měly možnost být nerušeně po porodu se svým děťátkem, se chovaly trpělivěji, déle s dítětem vyhledávaly oční kontakt a ještě rok po porodu reagovaly rychleji a ochotněji na potřeby dítěte. A trpělivá maminka je pro miminko skvělým průvodcem v životě.

A zvláště u miminek, která mají nějaké zdravotní problémy, je podpora bondingu nesmírně důležitá. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo je jim umožněn alespoň čichový kontakt s vůní maminky (například tím, že měly u sebe v inkubátoru maminčinu noční košili).

Mateřská náruč je pro miminko tím nejpříjemnějším a nejpřirozenějším místem na světě. Dítě patří k matce, to je normální. Samy maminky to intuitivně cítí. Obvyklá zdravotnická rutina však ještě často funguje spíše ve prospěch oddělování miminek od maminek. Maminka se dozví, že je potřeba miminko ošetřit, že je nutné ho zahřát, aby bylo v pořádku. Maminky mají k zdravotnickému personálu přirozenou důvěru, a tak potlačí svůj instinkt, který jim velí nepustit dítě z náruče a zahřát vlastním teplem. Těsný kontakt maminky s miminkem je potřeba vnímat jako něco naprosto normálního. Díky těsnému kontaktu dochází u maminky k vyplavování vysoké hladiny hormonů a maminka má energii pečovat o dítě. Je to otázka přežití a vidíme to všude v přírodě. V případě, že kontakt mezi maminkou a miminkem narušíme, simulujeme tím vlastně situaci, že matka o své mláďátko přišla. Hladina hormonů poklesne a maminka se najednou cítí vyčerpaná, má potřebu spánku. Přirozený proces je narušen.

Děti, které byly po porodu od maminky odděleny, mohou mít problémy s poporodní adaptací a dýcháním. Často pláčou, jsou v napětí a hledají mateřskou náruč. Pokud ji nenajdou, brzy se unaví, rezignují a usnou. Maminka by měla dopřát svému dítěti co nejvíce tělesného kontaktu. Hodně se s ním mazlit, společně se koupat, spát s ním v jedné posteli. Často ho chovat, nosit miminko v šátku. Mazlením a projevy lásky nemůžeme dítě rozmazlit. Naopak, dáváme mu do života základní jistotu, že je milováno.

Nedostatečná podpora bondingu má také negativní vliv na rozvoj laktace. Doporučuje se být s dítětem od prvních chvil, ty hodiny po porodu jsou neopakovatelné. Pokud se vyskytne závažný, většinou zdravotní důvod, který vám v tom zabrání, buďte s miminkem tak často, jak to jen lze. Neopouštějte nemocné a nedonošené děti, byť k tomu máte ty nejrozumnější důvody. Mateřství není o rozumu. Instinkty, které se spouští právě kontaktem s děťátkem, pomohou následně překonávat další překážky mateřství. Když se stane něco, co mamince a jejímu narozenému dítěti zamezuje, aby mohli být ihned spolu, zdravotníci jim mohou podat pomocnou ruku, respektive náruč a vytvořit jim takzvanou sociální dělohu. Mysleme na to, že mateřskou náruč potřebuje dítě zdravé a ještě více ji potřebuje dítě nemocné.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Bonding otce

Dá se říct, že chlupatá tatínkova hruď je pro čerstvé miminko lepší než to nejmodernější vyhřívané lůžko s monitorem dechu. Miminku v náručí otce je určitě lépe, než když je samotné, bez lidského kontaktu. Tatínci, kteří jsou zapojeni do podpory bondingu, vykazují také větší trpělivost se svými dětmi.

Bonding po císařském řezu

Po porodu císařským řezem je bonding velice důležitý. Bezprostředně lze novorozence přitisknout na prsa nebo k obličeji maminky a přidržet jej tam, miminko se zklidní. U matek, které rodily v plné narkóze, můžeme miminko přiložit k tváři spící maminky. V případech, kdy maminka nemůže miminko držet v náruči, nastoupí tatínek nebo jiná blízká osoba (třeba babička).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kniha „Bonding – porodní radost“

Kniha „Bonding – porodní radost“ vznikla jako rozmluva tří žen. Úryvky z této knihy můžete nalézt v pdf formátu zde: http://maly-svet.cz/dnl/bonding_letak_A4.pdf. Klinická psycholožka Michaela Mrowetzová jako jedna z prvních u nás začala hovořit o tematice rané podpory bondingu. Ivana Antalová je zakladatelkou sdružení Baby Klokánci, které podporuje děti nemocné a předčasně narozené. Gauri Chrastilová, fejetonistka a spisovatelka, se dlouhodobě zajímá o normální porod a o vše, co souvisí s výchovou dětí. Tyto tři autorky vytvořily knihu, kterou by si samy rády přečetly, když prožívaly svoje první těhotenství. Knihu, která se otevřeně dotýká radostných i bolestných témat mateřství a rodičovství a odborně, ale přitom jednoduše a srozumitelně pojímá celou širokou škálu témat propojených stěžejní myšlenkou nutnosti prosazení podpory rané vazby mezi matkou a dítětem jako běžné normy českého porodnictví. Rozhovor je doplněn příběhy, kazuistikami, stanovisky různých odborníků, přílohami a šedesátistránkovou barevnou obrazovou přílohou. Předmluvu napsala Eva Labusová. Publikace je určena především laické veřejnosti, ale přináší zajímavé sdělení i pro zdravotníky, kteří pracují s ženou v období kolem porodu. Knihu „Bonding – porodní radost můžete v pdf formátu nalézt zde.

Autor: © svevi
Foto:
© Fluteflute

přidejte sem svůj příběh

Odeslání příběhu je možné pouze v plné verzi těchto stránek, do které se dostanete klikem na tento odkaz: Plná verze.

příběhy

Otec pleskač kontakt

jirina

Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit

Počet odpovědí: 8 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata

    Zajímavé články

    příběhy k článku

    Otec pleskač kontakt

    Jana Konopacova

    Dobrý den otce Pleskaci.Mam zablokována záda dole,stažené svaly.Nemohu sedět,ohýbat se a bolí to uprostřed až do kostrče.Prosim jestli byste mi poradil jak uvolnit blokaci.Za kladnou odpověď Vám předem děkuji.Konopacova

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Otec pleskač kontakt

    Marie Kovaříková

    Dobrý den,

    prosím pana otce Pleskače o radu:

    Na skeletu obou patních kostí v bočné projekci je bilaterálně calcar
    calcanei plantaris 4-5 mm a bilat.calcar calcanei dorsalis 5-6 mm.
    To jsem opsala z popisu rentgenu, který jsem dnes 2.10.2019 absolvovala.

    Pravá pata bolí při došlapu, levá zatím nebolí.

    Prosím pěkně, existuje na tuto patní ostruhu i jiná léčba než ozařování,
    které mi doporučila obvodní lékařka jako nejúčinnější ??
    Co byste mi doporučil ??
    Jsem žena, ročník 1949, s pohybovým aparátem problémy nemám, jsem celkem v dobré kondici, snažím si denně chodit půlhodinu až hodinu, asi jsem si vychodila patní ostruhu.

    Moc děkuji za Vaše doporučení.

    Kovaříková Marie

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Otec pleskač kontakt

    JANA

    VÁŽENÝ OTČE PLESLAČI. VÁŽÍM SI VAŠICH RAD OHLEDNĚ ZDRAVÍ. MÁM DELŠÍ DOBU PROBLÉM S KAŠLEM A HLAVNÉ SE ZAHLENĚNÍM, VYKAŠLÁVÁM SVĚTLÉ HLENY.PROSÍM O RADU JAK SE TOHOTO PROBLÉMU ZBAVIT. BUDU VÁM VELMI VDĚČNÁ ZA ODPOVĚĎ. KUŘAČKA NEJSEM. PŘEJI VÁM PĚKNÉ DNY A SLUNCE V DUŠI. JANA Z.

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět