Dovednosti
Co umí čtyřměsíční kojenec? Zkoumavě si prohlíží své ručičky, otáčí jimi a cumlá si prstíčky (nejraději má svůj paleček). Vesele bouchá do hraček zavěšených nad postýlkou, ohrádkou nebo v kočárku. Ne vždy se mu podaří do hračky ručičkou trefit, proto se tolik raduje, když se mu to povede. Též vydává nejrůznější zvuky. Když miminko leží samo v postýlce, brouká si. Jakmile ho samota omrzí, začne vydávat nespokojené zvuky, které postupně přerostou v pláč, pokud mu nezačnete dělat společnost. Někdy to dokonce může vypadat, že se miminko lituje, poněvadž se cítí opuštěné. Když za ním přijdete, odmění vás krásným bezzubým úsměvem, neboť je rádo, že už není samo. Bude-li mít však pocit, že jste ho nechali čekat příliš dlouho, místo úsměvu vám pořádně „vynadá“. Utiší se ve chvíli, kdy ho vezmete do náruče a chvilku ho pochováte nebo mu dáte napít. Čtyřměsíční kojenec vám odpustí všechny prohřešky jako mávnutím kouzelného proutku. V budoucnu už to tak snadné nebude. Některá čtyřměsíční miminka mívají první zoubky, což znamená, že mohou začít konzumovat i jiný druh stravy, ne jen mateřské (případně umělé) mléko.
Čtyřměsíční miminko umí zvednout a držet hlavičku v poloze na bříšku. Zatím se ještě neumí přetáčet z bříška na záda. V poloze na zádech zvedá ruce i nohy nad podložku. Ruce a chodidla často spojuje. Často se také dotýká kolen, případně holení. Pro hračky je schopné se natáhnout takzvaně na kříž, tedy protilehlou rukou. Tento typ úchopu a zvedání nohou nad podložku jsou nezbytné dovednosti k tomu, aby se miminko přetočilo ze zad na bok a následně na bříško.
V tomto období začíná děťátko upřednostňovat maminku před cizími lidmi. V náruči člověka, který se děťátku nějakým způsobem nelíbí, může začít plakat a dožadovat se maminky. Ta by měla dítě chápat a zbytečně ho netrápit a nenechávat u dané osoby. Co se týče vzhledu dítěte, v této době vyrůstají nové vlásky a mění se barva očí (modré oči, které mají všechny děti po narození, mohou získat jinou barvu).
Váha
Pohlaví chlapec
- Váha – spodní hranice: 4,8 kg.
- Optimální váha: 6,7 kg.
- Váha – horní hranice: 8,4 kg.
Pohlaví děvče
- Váha – spodní hranice: 4,6 kg.
- Optimální váha: 6 kg.
- Váha – horní hranice: 7,6 kg.
Co máme dělat, když se miminko vzteká?
V tomto období se miminko ještě neumí vyrovnat se samotou, proto si příliš dlouho ani nevydrží samo hrát v postýlce. A velice brzy zjistí, jakým způsobem přiláká rodiče zpět. V první řadě se jedná o jeho přirozený komunikační prostředek, a sice pláč. Opravdu je třeba chápat pláč nejen jako výraz nespokojenosti nebo bolesti, ale i jako výraz komunikace. Velmi snadno se pozná, jestli miminko vyžaduje pouze pozornost svých blízkých: jeho pláč ustane, když vidí rodiče. V takovém případě je zřejmé, že jej netrápí nic jiného než samota.
Co máme dělat, když se miminko v noci často budí?
Miminko se může budit kvůli nedostatku potravy. Je dobré se o tomto problému poradit s pediatrem. Na vině mohou být i noční koliky.
Co máme dělat, když miminko nechce spát?
Rodiče malých dětí často řeší otázku, kolik hodin denně by mělo jejich dítě spát. Potřeba spánku je individuální: některé děti jsou velcí spáči, jiné už od narození spí kratší dobu, než je obvyklé.
Po narození nemá miminko spánkový rytmus, rozlišovat mezi dnem a nocí se musí teprve naučit. To může u některých kojenců trvat i několik měsíců. O tom, jak naučit dítě odlišovat den od noci, si můžete přečíst v našem článku Spánek kojenců: 0 až 3 měsíce.
Dítě má v noci hlad: Novorozenci by měli být krmeni zhruba po třech hodinách ve dne i v noci. Noční přestávku v krmení lze postupně prodlužovat, ovšem až do věku 3 měsíců by neměla překročit 6 hodin. Většina miminek tento režim vyžaduje a o jídlo se sama přihlásí, některé děti je však třeba na krmení budit. Delší noční přestávku mezi krmením je možné udělat u kojených dětí, jež velmi dobře prospívají, nebo u nekojených dětí, které vypijí dostatečnou dávku mléka během dne. U šestiměsíčních a starších dětí představuje buzení na noční kojení spíše zvyk než skutečnou potřebou.
Dítě je před spánkem příliš stimulováno: Fyzická námaha a vzrušující zábava povzbuzují nervový systém dítěte k činnosti a znemožňují mu tak se před spánkem zklidnit. Odborníci proto doporučují věnovat se nejméně dvě hodiny před spánkem nějakým klidným a tichým činnostem.
Rodiče vstávají k dítěti v noci předčasně: Některé děti v noci vydávají různé zvuky (dokonce mohou plakat), i když spí nebo jsou v polospánku. Pokud se v takové chvíli začnete dítěti věnovat, je možné, že ho sami probudíte.
Rodiče dítě po nočním probuzení příliš stimulují: Někteří rodiče ve snaze dítě v noci znovu uspat vytvářejí složité rituály, které vedou spíše k bdělosti dítěte než k jeho spánku.
Přístup rodičů k uspávání není konzistentní: Problémy se spánkem kojenců a batolat mohou být pro rodiče velmi únavné, až vyčerpávající. Rodiče pak zkoušejí všechny možné uspávací postupy a techniky, které však mají často protichůdnou povahu. To může dítě zmást a problémy se spánkem se tak mohou ještě zhoršit.
Dítě je ukládáno ke spánku příliš brzy: Rodiče u svých dětí někdy přeceňují potřebu spánku a ukládají je do postýlky, ačkoliv ještě nejsou ospalé.
Dítě je ukládáno ke spánku příliš pozdě: Není-li dítě uloženo ke spánku včas, může se stát, že bude před spánkem příliš unavené. Pakliže je únava dítěte příliš velká, reaguje jeho tělo zvýšením aktivity a usnutí se stává obtížnějším.
Odpolední spánek končí příliš pozdě: Doba mezi odpoledním a nočním spánkem by měla být dostatečně dlouhá, aby se dítě mohlo znovu cítit ospale.
Dítě vyžaduje před usnutím určitou činnost: Dítě má vytvořenou asociaci mezi nějakou činností a usnutím a tuto činnost pak vyžaduje po každém probuzení v průběhu noci. Může se jednat o kojení, podání dudlíku, houpání na rukou a podobně.
Nespavost mohou u malého procenta dětí zapříčinit i zdravotní problémy:
- potravinové alergie a nesnášenlivosti (nejčastěji nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka), u starších kojenců a batolat celiakie;
- gastroezofageální reflux;
- kojenecké koliky;
- ušní infekce;
- záněty močových cest;
- infekce vyvolané parazity (například roupy);
- horečka;
- infekce dýchacích cest;
- poruchy dýchání ve spánku.
Co máme dělat, když miminko nechce jíst?
Jestliže miminko nechce jíst a je bez známek nemoci, tak ho nenuťte. Dítě se samo ozve, až bude hladové. V případě, že děťátko vykazuje známky nemoci, navštivte pediatra.
Jak máme zabavit čtyřměsíční dítě?
Čtyřměsíční dítě lze zabavit nejrůznějšími hračkami, zejména těmi, které při dotyku vydávají zvuky. Velice vděčnými hračkami jsou proto různá chrastítka. Čtyřměsíční miminko již dokáže držet chrastítko v ruce, může tedy trénovat úchop. Rovněž už umí cíleně plácat do hraček zavěšených například nad postýlkou. Všechny tyto činnosti ho na určitou dobu zabaví. Miminko se na jedné straně učí, na druhé straně se unavuje. Následně potřebuje spánek, aby získané informace a zážitky vstřebalo. Hračky by se měly střídat a měly by být rovněž z různých materiálů (umělohmotné, plyšové a podobně), aby je miminko mohlo poznávat. Rodiče se samozřejmě musí smířit s tím, že miminko dává vše do úst, která pro něj představují prostředek poznávání okolního světa.
Jídelníček
Přejít z mléka na jinou stravu není vůbec jednoduché. Miminko musí přijít nové potravě i novému způsobu jejího přijímání na chuť. Může se stát, že mu ovocná přesnídávka nebude vůbec chutnat, kdežto mrkev ano. Při krmení dávejte na lžičku jen malé množství připraveného příkrmu a nechte miminko, ať nový nástroj dle libosti prozkoumá. Připravte se na to, že si bude během krmení dávat do pusinky ručičku a vše kolem něj získá barvu příkrmu. Pakliže miminku podávané jídlo nebude chutnat, v žádném případě mu ho nenuťte. Jak se má tak malé dítě, které ještě neumí sedět, krmit? Položte ho do autosedačky, v níž bude mít při jídle pohodlí. Většina dětí toho napoprvé příliš nesní. Některé malé jedlíky mohou například rozčilovat prodlevy mezi jednotlivými sousty. Přece jen prs nebo dudlík fungují rychleji. Příkrmy by od ukončeného 4. měsíce věku měly začít dostávat děti krmené pouze umělým mlékem. Pokud naopak plně kojíte a máte pestrou stravu a nepříliš hladové dítě, do 6. měsíce věku nic jiného než mateřské mléko vaše miminko nepotřebuje.
Pro děti od ukončeného 4. měsíce jsou běžně k dostání jednodruhové (jablečné), případně dvoudruhové (například jablko a meruňka nebo jablko a hruška) ovocné přesnídávky, dále pak jednodruhové zeleninové příkrmy (mrkev, brokolice, květák) a výjimečně některá hotová jídla. Vícedruhová jídla by měly konzumovat starší děti. Maminky se často přou o to, zda je zdravější připravit dítěti zeleninu doma, nebo koupit již hotový zeleninový příkrm a doma ho jen ohřát. Na tuto otázku bohužel neexistuje zcela jednoznačná odpověď. Doma uvařené příkrmy jsou sice levnější, ale zaberou vám více času, neboť jejich příprava je pracnější. Většina rozumných maminek řeší situaci tak, že má vždy nějakou lahvičku v zásobě. Obvykle však dětem doma vaří.
Jak vypadá čtyřměsíční miminko.
Autor: © svevi
Foto: © Kenny Louie