Účinky hořčíku
Hořčík je jedním z univerzálních minerálů našeho těla. Má vliv na mnoho důležitých funkcí energetickým metabolismem počínaje a prevencí nemocí kardiovaskulárního systému konče. Zajišťuje snížení krevního tlaku, omezuje srdeční arytmii a rozšiřuje tepny. V minulých letech byl zkoumán i jeho pozitivní vliv na diabetes II. stupně, který dokáže uspokojivě zmírňovat. Hořčík také uvolňuje svaly při dlouhodobém zatížení, čehož využívají nejčastěji vrcholoví sportovci. Dále zlepšuje paměť a myšlení, zmírňuje menstruační potíže při menopauze – zejména křeče. Hořčík se nachází v buňkách i kostech celého těla a jeho působení značně ovlivňuje přítomnost draslíku a vápníku. Hlavně vápník a hořčík musejí být ve správném poměru. Mezi další pozitivní dopady hořčíku na náš organismus patří rozšíření dolních cest dýchacích při léčbě astmatu a bronchitidy, zmírnění příznaků chronické únavy, regulace funkce štítné žlázy, zabránění demineralizaci kostí a zavápnění srdečního aparátu a ledvin (vápenaté ledvinové kameny).
Dávkování hořčíku
Potřeba hořčíku narůstá u mnoha lidí. Nejvyšší dávky hořčíku potřebují ženy těhotné, užívající hormonální antikoncepci a ženy v menopauze. Vyšší množství potřebují celkově staří a nemocní lidé, diabetici a lidé trpící vylučovacími problémy (silný průjem, časté močení). Dalším velkým nepřítelem je intenzivní průmyslové zemědělství a kyselé deště – zelenina vypěstovaná na chatě v přírodě, hnojená čistě rostlinnými produkty bude obsahovat více hořčíku i dalších minerálů než průmyslově pěstovaná zelenina hnojená chemickými hnojivy.
Obvyklá denní spotřeba hořčíku je 200–300 mg. Doporučené denní dávkování činí u dospělých 280–400 mg, pro děti ve stáří 1–3 roků = 40–80 mg, 4–6 let = 120 mg a 7–10 let = 170 mg.
Dostatečné množství hořčíku získáme pestrou a pravidelnou stravou. Nejvhodnější jsou banány, mandle, lískové oříšky, sojové boby, semena, tmavá listová zelenina, celozrnné pečivo, pohanka, luštěniny, špenát a brambory. Dostatek tohoto minerálu je i v oblíbených minerálních vodách.
Nedostatek hořčíku
Vzhledem k častému stresu a zelenině, která je díky průmyslovému pěstování a zpracování chudší na hořčík, je nedostatek hořčíku i přes jeho obsah ve většině potravin poměrně častý. Mezi nejznámější projevy nedostatku řadíme předčasnou ztrátu zubů, jejich křehkost a vyšší kazivost, špatný vývoj kostí, pomalé hojení zlomenin, podrážděnost, únavu, nepravidelný tep, nespavost, svalové křeče a žaludeční vředy, třes rukou a vlivem více aspektů se může vyskytnout i deprese, dezorientace a halucinace. U dětí se může nedostatek projevit nočním pomočováním a při vážných poškozeních ledvin a zásobování těla minerály se mohou vyskytnout i ledvinové kameny.
Předávkování hořčíkem
Při běžném užívání předávkování hořčíkem nevzniká. Vyšší množství hořčíku je regulováno samotným organismem (při vyšších koncentracích vstřebávání klesá) pomocí ledvin. Projevy silného předávkování se projeví až při konzumaci vyšší dávky koncentrovaného doplňku. A o jakých projevech že to mluvíme? Převážně se jedná o silný průjem a nevolnost. Pokud organismus nedokáže vyšší dávky zpracovat nebo vyloučit, může se projevit i slabost, letargie, zmatenost a poruchy srdečního rytmu. Při nadbytku hořčíku dochází ke snížení krevního tlaku, což vede ke vzniku závratí.
Funkce hořčíku v lidském těle
- přináší uvolněnost tkání, orgánů, pomáhá při bolestivém svalovém napětí, například v týlu, šíji, ramenou
- má protikřečový účinek
- je důležitý pro normální činnost nervů a svalů
- napomáhá transportu cukrů do buněk a tím se podílí na produkci energie
- podporuje účinek inzulinu
- zlepšuje využití kyslíku v buňkách
- aktivuje enzymy pro výrobu energie v buňkách
- posiluje trávení
- udržuje vápník v rozpuštěném stavu
- ochraňuje před škodlivostí nadbytečného vápníku
- nedovolí vznik ledvinových kamenů s obsahem vápníku
Nejčastěji je příčinou vzniku ledvinových kamenů kyselina šťavelová a vápník. Hořčík zabrání vzniku nerozpustných šťavelanů z těchto dvou substancí. Kyselina šťavelová se nachází ve zvýšené míře v reveni (rebarboře), špenátu, šťovíku, petrželi, červené řepě, instantní kávě, kakau, v čokoládě a rovněž vzniká při extrémně vysokém přísunu vitamínu C. Užívá-li se však hořčík spolu s vitamínem C, který je v přiměřených dávkách, výše zmíněné riziko při jeho konzumaci nehrozí, naopak:
- snižuje možnost vzniku žlučových kamenů s obsahem vápníku
- pomáhá při zadržování moči (vhodný při častém nutkání na moč, u dětí s nočním pomočováním)
- pomáhá udržovat tvrdou zubní sklovinu a odolnost vůči kazivosti zubů
- zabraňuje demineralizaci kostí
- zlepšuje paměť, úsudek, myšlení
- udržuje v dobrém stavu kardiovaskulární systém (reguluje srdeční činnost, roztahuje cévy a zabraňuje usazování vápenatých sloučenin v cévách)
- upravuje krevní tlak
- řídí hladinu cholesterolu (spolu s lecitinem a vitamínem B6)
- napomáhá při udržení acidobazické rovnováhy (rovnováha kyselin a zásad)
- reguluje funkci štítné žlázy
- u mužů přispívá ke správné funkci prostaty
- potlačuje škodlivost rtuti, olova, hliníku a kadmia
- zlepšuje snášenlivost některých léků
- snižuje přecitlivělost na alergeny
Biologický význam hořčíku
Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Řadě žen odstraní potíže spojené s premenstruálním syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům. V kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek. Jeho nedostatek často pociťují sportovci, diabetici a lidé, kteří pijí příliš alkoholu. Projevuje se podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením srdce nebo arytmií. Může vyvolat také deprese, případně záchvat astmatu. Přirozenými zdroji hořčíku jsou banány, mandle, ořechy, tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo, ale i čokoláda. Uvádí se, že průměrný příjem hořčíku v potravě by měl činit asi 300 mg denně. Globální význam hořčíku je však dán jeho výskytem v molekule chlorofylu. Tato organická sloučenina má jedinečnou schopnost přeměňovat prostřednictvím fotosyntézy sluneční energii na energii chemické vazby sacharidů vytvářených z oxidu uhličitého a vody. Tím je zdrojem energie pro takřka všechny další biochemické a biologické reakce na Zemi. Zelené zbarvení rostlin je způsobeno právě přítomností chlorofylu, který nejsilněji absorbuje červené a modré světlo. Poranění způsobená kovovým hořčíkem či slitinami, které jej obsahují, se špatně hojí.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Love