Jak se čte genom?

Napsala Mgr. Marie Svobodová

Vydáno , aktualizováno

Nemoci

Slovo sekvenování je pro nás dnes celkem běžné. Chápeme ho jako přečtení nebo rozluštění genomu. Jak se ale takový genom prakticky opravdu čte? Je to opravdu tak jednoduché?


Obsah článku

Sekvenování genomu

Ústav experimentální botaniky AV ČR v Olomouci provozuje Laboratoř pro genomiku rostlin. Její hlavní pracovní náplní je sekvenování genomu pšenice. Je jen shodou náhod, že tento projekt, kde hraje důležitou roli český výzkum a čeští vědci, se objevil přesně čtyři roky po tom, co bylo dokončeno sekvenování lidského genomu.

Slovo sekvenování je tedy poměrně dobře známé a představujeme si pod ním něco jako přečtení nebo rozluštění genomu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Sekvenování celého genomu

Všechny organismy (bakterie, zelenina, savec) mají jedinečný genetický kód nebo genom, který se skládá z nukleotidových bází (A, T, C a G). Pokud známe sekvenci bází v organismu, identifikovali jsme jeho jedinečný otisk DNA neboli vzor. Určení pořadí bází se nazývá sekvenování. Sekvenování celého genomu je laboratorní postup, který určuje pořadí bází v genomu organismu v jednom procesu.

Jak funguje sekvenování celého genomu?

Při sekvenování celého genomu se postupuje podle těchto čtyř hlavních kroků:

  • Stříhání DNA : Nejdříve se pomocí molekulárních nůžek rozstříhá DNA, která se skládá z milionů bází (A, C, T a G), na kousky, které jsou dostatečně malé, aby je sekvenační stroj mohl přečíst.
  • Čárové kódy DNA : Každý kousek DNA dostane značku nebo čárový kód, aby se později dalo identifikovat, který kousek odstřižené DNA patří které bakterií. Je to podobné, jako když čárový kód identifikuje produkt v obchodě s potravinami.
  • Sekvenování DNA : Vzorky DNA z více bakterií označené čárovým kódem se vloží do sekvenátoru DNA. Sekvenátor identifikuje A, C, T a G nebo báze, které tvoří každou bakteriální sekvenci. Sekvenátor používá čárový kód ke sledování toho, které vzorky patří ke kterým bakteriím.
  • Analýza dat : K porovnání sekvencí z více bakterií a identifikaci rozdílů se používají nástroje počítačové analýzy. Počet rozdílů může říci, jak blízce příbuzné bakterie jsou a jak je pravděpodobné, že jsou součástí stejného ohniska.

Přínosy sekvenování celého genomu

Sekvenování celého genomu například zlepšuje detekci infekčního onemocnění nebezpečnými bakteriemi.

V USA je sekvenování celého genomu standardní metodou pro detekci a vyšetřování ohnisek otrav potravinami infikovanými bakteriemi, jako jsou Campylobacter, E. coli produkující Shiga toxin, Salmonella, Vibrio a Listeria. Od zavedení celogenomového sekvenování patogenů se zlepšil jejich dohled nad propuknutím alimentárních chorob a zlepšili se ve schopnosti detekovat trendy alimentárních infekcí a antimikrobiální rezistence. Sekvenování celého genomu poskytuje podrobná a přesná data pro dřívější identifikaci ohnisek.

Jak se rozšiřuje použití sekvenování celého genomu, národní systémy dohledu a laboratorní infrastruktura musí držet krok s měnící se technologií. Jen díky modernizaci bude možné úspěšně odhalovat infekční nemoci, reagovat na ně a včas je zastavit. Sekvenování celého genomu je rychlý a cenově dostupný způsob, jak získat podrobné informace o bakteriích pomocí jediného testu. Díky tomu je možné zajistit rychlé a méně nákladné diagnózy pro jednotlivce a shromáždit důkazy potřebné k rychlému řešení a prevenci alimentárních ohnisek.

přidejte sem svůj příběh

Odeslání příběhu je možné pouze v plné verzi těchto stránek, do které se dostanete klikem na tento odkaz: Plná verze.

příběhy

Stomatologie výzkum prevence bolest

Kamča

Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: http://www.stomateam.cz/ind…

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět



Zajímavé články

příběhy k článku

Stomatologie výzkum prevence bolest

majka

Ahojky můžu jenom potvrdit. S mým bývalým zubařem se komunikovala strašně, navíc každý zákrok byl velice bolestivý. Proto jsem se rozhodla pro změna a od té doby pouze doporučím https://salius.cz/ u nich je vše téměř bez bolesti. Majka

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Stomatologie výzkum prevence bolest

Kamča

Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: http://www.stomateam.cz/ind…

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět