Příčiny kapavky
Původcem tohoto onemocnění je bakterie jménem Neisseria gonorrhoeae, známá také jako gonokok. Je to gramnegativní bakterie, která je velmi málo odolná vůči zevnímu prostředí (hrozí jen velmi nepatrné riziko nákazy třeba při užívání veřejných záchodků, použití bezprostředně infikovaných ručníků, žínek nebo při líbání). Její přenos se tedy děje téměř výhradně intimním kontaktem (pohlavním stykem). Kapavka je především lokální onemocnění, má malý sklon k šíření po celém těle (generalizaci). Má většinou charakter rychle probíhajícího (akutního) zánětu s hnisavým výtokem. Postihuje výstelku (sliznici) močopohlavního (urogenitálního) ústrojí. U mužů nejčastěji močovou trubici (ureteru), odkud se může šířit do prostaty, semenných váčků, nadvarlat. U žen kromě močové trubice nejčastěji děložní čípek, odkud může projít do pochvy, dělohy, vejcovodů. U obou pohlaví může následkem provozování análního sexu postihnout také sliznici konečníku, u žen j zanesením infekce výtokem z pochvy. Při orálním sexu s nakaženou osobou je vysoké riziko infekce nosohltanu. Při porodu infikované rodičky se může nakazit i novorozenec. Infekce se u novorozence projeví nejčastěji zánětem spojivek či oční rohovky (keratokonjunktivitida).
Rizikové faktory kapavky
Především promiskuita, nechráněný pohlavní styk s neznámou, náhodnou osobou, prostituce, chudoba. Rizikovou skupinou obyvatel jsou hlavně mladiství a uživatelé drog.
Příznaky kapavky
Ne všichni lidé nakažení kapavkou mají charakteristické příznaky. Proto je velmi obtížné vyhledat určitý druh léčby. Pokud se příznaky vyskytují, jejich inkubační doba činí 10 dní po expozici, ale může trvat až 30 dní nebo se dále rozvíjet.
Příznaky kapavky u žen
- nucení k močení
- výtok z vagíny
- krvácení po pohlavním styku a mezi obdobími menstruace
- zánět děložního hrdla a močové trubice
- anální výtok a svědění (při nákaze análním sexem)
- zarudnutí a otok sliznice úst a obličeje (při nákaze orálním stykem)
- bolest kloubů
Příznaky kapavky u mužů
- hnisavý zánět močové trubice
- nucení k močení
- pálení při močení
- výtok, příměs krve v moči
- později i zvýšená teplota
- svědění kolem konečníku a výtok (při nákaze análním sexem)
- zarudnutí a otok sliznice úst a obličeje (při nákaze orálním stykem)
- bolest kloubů
Stává se však, že se tyto příznaky neprojeví, nebo jenom některý z nich a v tak malé míře, že nemocného ani nenapadne, že by mohl být nakažen kapavkou. Tato takzvaná kapavka bez příznaků se objevuje až v polovině případů nakažených kapavkou. V těhotenství představuje infekce riziko předčasného porodu či potratu. Děti infikovaných matek se mohou nakazit kapavkou při průchodu porodními cestami. Onemocnění se pak u novorozenců může projevit jako zánět spojivek (konjunktivitida) či infekce v oblasti nosohltanu.
Diagnostika kapavky
Ke zjištění kapavky se provádí výtěr z močové trubice (u mužů) nebo z děložního čípku (u žen). Lékaři nebo jiní zdravotníci obvykle používají 3 laboratorní techniky na diagnostiku kapavky: barvicí vzorky přímo na bakterii, detekce bakteriálních genů nebo DNA v moči a růst bakterií v laboratorních kulturách. Mnoho doktorů preferuje použití více než jednoho testu pro zvýšení přesnosti diagnostiky. Barvicí test zahrnuje výtěr výtoku z penisu nebo cervixu. Vzorek se umístí na sklíčko a obarví, lékař pak výsledek prohlédne pod mikroskopem. Tento test je spolehlivý pouze u mužů, u žen nelze negativní výsledek považovat za průkazný (asi polovina infikovaných pacientek se jevila jako negativní). Častěji se používají močové nebo cervikální výtěry pro test detekující geny bakterie. Tyto testy jsou stejně přesné nebo ještě přesnější než kultivace bakterií a používá je mnoho lékařů. Nejčastěji se výtěr provádí u mužů z ústí močové trubice, a to nejlépe ráno před močením, nebo po několika hodinách po močení (popřípadě po masáži prostaty), aby nedošlo proudem moči k vypláchnutí bakterií a falešnému negativnímu výsledku. U žen se výtěr získá z krčku děložního a močové trubice. Nejvhodnější je provést odběr 2–3 dny po menstruaci. U extragenitální kapavky se odběr dělá z konečníku či krku. Kultivace poskytne výsledky do 48 hodin. Kultivační test znamená vložení vzorku výtoku do kultivační nádoby a její inkubaci na 2 dny, aby bakterie mohly růst. Citlivost tohoto testu závisí na místě, ze kterého se vzorek odebere. Kultury cervikálních vzorků detekují infekci asi na 90 procent. Kultury umožňují i testování na bakterie odolné vůči lékům. Inkubační doba je 2–14 dnů.
Léčba kapavky
Kapavka podléhá hlášení a její léčba je povinná. Protože je způsobená bakterií, spočívá léčba v podávání antibiotik. Vždy se vybírají antibiotika nejcitlivější k bakterii. Podávají se většinou sedm dní. Při včasné léčbě je naděje k úplnému vyléčení velice dobrá. Nasazení léčby však ještě neznamená ukončení terapie. Hned na druhý den po ukončení léčby a ještě dvakrát v průběhu dvou týdnů se provádějí bakteriologické kontroly. Až při negativních nálezech z laboratoře (sérologie) je nemocný po 4 měsících vyřazen z evidence. Během léčby se musí pacient vyvarovat sexuálnímu styku. Zároveň se doporučuje používání ochrany (kondomu) při každém pohlavním styku.
Antibiotika používaná na léčbu kapavky:
- Cefixim
- Ceftriaxon
- Ciprofloxacin
- Ofloxacin
- Levofloxacin
- Azitromycin
Protože bývá častá koinfekce s chlamydiemi, lékaři často předepisují kombinaci antibiotik, například Ceftriaxon a Doxycyklin nebo Azitromycin, která léčí obě nemoci. Nutná je i následná léčba a kontrolní testy, které vyloučí přenašečství a zajistí, aby nemoc byla skutečně vyléčena. Sexuální partneři, u nichž připadá v úvahu toto onemocnění, by měli být prohlédnuti oba.
Neléčená kapavka
Neléčená kapavka způsobuje vážné komplikace u obou pohlaví. U žen způsobuje zánětlivé pánevní onemocnění, které vede k poškození vejcovodů (trubice spojující vaječníky s dělohou) nebo má za následek neplodnost. Zároveň dochází ke zvýšenému riziku mimoděložního těhotenství. Naopak u mužů způsobuje zánět nadvarlete, což je velmi bolestivý stav, který může vést i k neplodnosti. Bez rychlé léčby může způsobit kapavku prostaty, která vede k zjizvení vnitřní části močové trubice, takže dochází k problematickému močení.
Kapavka se může šířit do krve nebo kloubů, což může být životu nebezpečné. Zároveň mohou lidé s kapavkou snadněji získat virus HIV (virus způsobující AIDS).
Kapavka a těhotenství
Kapavka u těhotné ženy způsobuje předčasný porod nebo spontánní potrat. Infikovaná matka je přenašečem, což znamená, že může dojít k nakažení plodu. Nákaza může způsobit slepotu, infekce očí nebo život ohrožující infekci krevní soustavy. Léčba kapavky u těhotných žen snižuje rizika těchto komplikací. Těhotné ženy by se měly poradit s lékařem o ideální léčbě.
Jak zabránit kapavce?
Nejúčinnější prevence je sexuální abstinence. Když už se to z pochopitelných důvodů dodržet nedá, je základní prevencí zodpovědné sexuální chování. To obnáší omezení počtu sexuálních partnerů a vyhýbání se sexuálním dobrodružstvím s náhodnými osobami. Rozhodně každý, kdo nemá stálého partnera, by měl při styku použít kondom. Jeho pravidelné a správné použití snižuje riziko nákazy. Při výskytu prvních příznaků je nutné podstoupit lékařské vyšetření a zahájit léčbu, aby se zabránilo vzniku případných komplikací. Kvůli prevenci dalšího šíření nákazy je třeba se vyvarovat sexuálních styků po dobu stanovení diagnózy a léčení. Jako prevence nákazy novorozenců se plošně uplatňuje takzvaná kredeizace, kdy se každému novorozenci preventivně aplikuje do oka (do spojivkového vaku) desinfekční prostředek Ophtalmo-Septonex.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Toilet