Co to znamená
Ketony vznikají v organismu při biochemickém procesu rozkladu mastných kyselin. Tvoří se v játrech, obvykle v době hladovění, a fungují jako krátkodobý zdroj energie především pro mozek, který získává energii jen z glukózy nebo v době „krize“ právě z ketolátek. Takové zásobení organismu však může být jen dočasné, protože ketolátky mají kyselou podstatu a mohou narušit acidobazickou rovnováhu. Ketolátky, které organismus nespotřebuje, jsou vyloučeny močí, potem nebo plícemi. Odpadní produkty (pot, moč, dech) jsou tak v případě vyšší koncentrace ketolátek cítit po acetonu.
Ketolátky jsou pro tělo ve větším množství jedovaté, hlavně proto, že tělo okyselují. Nejznámější ketolátkou je aceton. Ketolátky se z buněk vyplavují do krve a odtud přecházejí do moči. V moči je můžeme prokázat jednoduchým vyšetřením pomocí diagnostických proužků, například proužku Ketophan nebo Diaphan. Ketolátky se na proužcích někdy označují také jako ketony.
Jsou-li ketony v moči přítomny, změní se po uplynutí předepsané doby (obvykle za 1 minutu) původně bílá barva plošky na proužku na narůžovělou, sytě růžovou či fialovou – podle toho, kolik ketolátek je v moči přítomno.
Kdy ketolátky v moči vyšetřovat
Obvykle se doporučuje moč takovým proužkem vyšetřovat každý den ráno, a kromě toho při každé glykémii, která přesáhla 13 mmol/l. Při nálezu ketolátek v moči po ránu musí ihned následovat vyšetření glykémie, i když jsme to třeba původně neměli v úmyslu.
Ketolátky můžeme někdy také ucítit v dechu. Takzvaný acetonový zápach z úst se podobá nasládlé vůni nahnilého ovoce.
S ketolátkami se ve své moči nebo dechu může setkat i člověk bez diabetu. Zvýšená hladina ketonů v moči se může objevit po delším lačnění nebo při redukčních dietách, kdy chybí přísun glukózy a začínají se chemicky spalovat vlastní tuky. Takový člověk má inzulínu dostatek. Tuky spaluje proto, že nemá dostatek glukózy. Člověk bez diabetu, který drží redukční dietu kvůli zhubnutí, může dokonce ketolátky v moči vítat a považovat je za dobré znamení, za důkaz toho, že ztrácí tuk.
Při diabetu je ale přítomnost ketolátek v moči vždy nepříznivým signálem. Životu nebezpečné může být zvýšení ketonů v moči u diabetiků, a to u diabetu prvního i druhého typu. Podstatou cukrovky je částečné či úplné zničení buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, kde se tvoří inzulín. K jejich destrukci dochází vlivem dědičných i jiných činitelů na podkladě autoimunitní poruchy. Ve slinivce se pak tvoří málo inzulínu, nebo se netvoří vůbec. Bez inzulínu buňky v těle nejsou s to zužitkovat k zisku energie glukózu, proto hladoví. V důsledku toho se vyplavuje z jater zásobní cukr glykogen do krve, kde se hladina cukru zvyšuje s každým jídlem, dochází tak k trvalé hyperglykemii.
Organismus si dovede vytvořit energii také nadměrným štěpením tuků. Během tohoto procesu pak vznikají právě ketolátky či ketony a může dojít ke komplikaci zvané ketoacidóza, u níž hrozí i bezvědomí. Stav takto postiženého vyžaduje intenzivní léčbu a neodkladnou hospitalizaci.
Ketony v moči u dětí
I u dětí do 13 let se mohou ketony vyskytovat v moči ve větším množství. V první řadě je třeba vyloučit onemocnění diabetes mellitus, které je charakterizováno zvýšeným množstvím ketonů v těle. Pokud po pečlivém přezkoumání dítěte není diagnostikována cukrovka, může se jednat o porušení acidobazické rovnováhy (kyselé – zásadité prostředí).
Aceton se v moči u dětí může vyskytovat i z několika dalších důvodů, například změnou stravování, hladověním, únavou nebo stresem.
Příčinou tohoto problému může být rovněž onemocnění jako chřipka, spála, anémie, pankreatitida, úplavice, stejně jako řada dalších infekčních onemocnění. Proto u dětí nestačí spoléhat jen na vyšetření moči. Důležité je také vyšetření krve, což je v podstatě jediný způsob, jak lékař může diagnostikovat správně, a tomu následně přizpůsobit nejlepší postup léčby.
Běžně by se v dětské moči ketolátky neměly objevovat.
Ketony v moči v těhotenství
Aceton v moči se během těhotenství objevuje buď při dekompenzaci cukrovky, nebo je známkou hladovění, kdy organismus využívá jako náhradní zdroj energie tukové zásoby, z nichž vyrábí takzvané ketolátky. Příčinou bývá nejčastěji vynechávání druhé večeře, a tudíž příliš dlouhý interval mezi večeří a snídaní, který vede k tvorbě ketolátek. Druhá večeře by měla být kolem 10. hodiny večerní nebo i později a měla by obsahovat alespoň kousek pečiva nebo jiný dlouhý sacharid. Často je příčinou i celkově příliš přísná dieta s malým příjmem sacharidů (méně než doporučených 250 g za den).
Další možností je těhotenská cukrovka. Těhotenská cukrovka je porucha metabolismu cukrů, která je zjištěna poprvé v průběhu těhotenství. Jedná se o nejčastější druh diabetu, se kterým se v těhotenství můžeme setkat a který obvykle po porodu mizí. Těhotenská cukrovka se vyskytuje asi u 2–3 % populace těhotných žen. Je třeba si však uvědomit, že jednoznačnou diagnózu těhotenské cukrovky lze udělat až po kontrolním vyšetření v časovém odstupu od porodu (nejlépe 3–6 měsíců). Je totiž možné, že se v průběhu těhotenství projeví některý jiný typ cukrovky, který je v těhotenství považován za gestační. Pokud porucha po ukončení těhotenství trvá, je nutné, aby byla pacientka adekvátně sledována a léčena.
Protože bývají hodnoty cukru v krvi jen mírně zvýšené, většinou žena nemá vůbec žádné obtíže. Někdy se vzácně může objevit výrazná žízeň, a tedy nutnost většího příjmu tekutin, a zmiňované ketony v moči.
Zvýšená hladina cukru v krvi, což je známka špatné kompenzace cukrovky, může způsobit především pozdní komplikace. Mezi ty patří zrychlení růstu plodu, což je dáno zvýšenou nabídkou živin. Dochází k abnormálnímu ukládání tuku, zvětšuje se vrstva podkožního tuku a objevuje se organomegalie (zvětšení sleziny, jater a srdce). Velké děti nedostatečně léčených diabetiček mají vyšší riziko vývoje diabetu v dospělosti. Komplikací diabetu může být na druhé straně ale také růstová retardace plodu (zpomalení růstu plodu). Důvodem je porucha krevního průtoku placentou, která je způsobena změnami v cévách matky. V neposlední řadě mezi komplikace řadíme náhlou smrt plodu v děloze v posledních týdnech těhotenství, která je u žen s diabetem asi 4x častější než u zdravé populace. Přesný mechanismus ale není znám. Včasnou diagnózou a léčbou se hladiny krevního cukru normalizují a ke komplikacím v těhotenství a u porodu nedochází. Proto se dnes doporučuje vyšetřování všech těhotných žen na přítomnost těhotenské cukrovky.
První příznaky cukrovky se nejčastěji objeví mezi 24.–28. týdnem těhotenství. Existuje stále sporný přístup k vyhledávání rizikových skupin pacientek. K vyšetření na těhotenskou cukrovku se provádí takzvaný orální glukózový toleranční test (oGTT). Podle nejnovějších doporučených postupů České gynekologicko-porodnické společnosti by měl gynekolog orální glukózový toleranční test doporučit každé těhotné ženě v rámci rutinní předporodní péče. Test spočívá ve vypití 75 g glukózy rozpuštěné ve vodě a vyšetření hladiny krevního cukru nalačno a za 120 minut. Tento test se provádí u žen s přítomnými rizikovými faktory pro těhotenský diabetes v 16.–18. týdnu těhotenství, u všech ostatních žen mezi 24.–28. týdnem těhotenství.
Žena, která má pozitivní oGTT, by měla být odeslána do péče diabetologa, který se o ni stará až do porodu. Asi v 90 % případů je ženám v rámci léčby naordinována dieta a pravidelný pohyb. I v případě, že je žena léčena jen dietou, by měla být pravidelně kontrolována hladina cukru v krvi. Ideální je možnost měření doma. K tomu slouží glukometr, kterým může pacientku diabetolog vybavit. Stoupá-li i přes dietu hladina cukru v krvi, je nutno podávat inzulín. Další známkou nedostatečné kompenzace diabetu dietou je zrychlení růstu plodu.
Porodem většinou těhotenská cukrovka končí. Bezprostředně po porodu by měl být vysazen inzulín a zrušena diabetická dieta. Asi tři měsíce po porodu se provádí kontrolní glukózový toleranční test, aby bylo jasně stanoveno, že těhotenská cukrovka odezněla a nedošlo k rozvoji jiného typu diabetu. Ženy, které během těhotenství byly léčeny pro gestační diabetes, mají asi 20–30% pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu vyskytne diabetes mellitus typu 2. Proto je vhodné provádět kontroly krevního cukru v odstupu několika let.
Normální krevní hodnoty testu u těhotných žen:
- do 5,1 mmol/l – 1. odběr na lačno
- do 10,0 mmol/l – po 1 hodině od vypití roztoku
- do 8,5 mmol/l – po 2 hodinách od vypití roztoku
Je-li glykémie zvýšena už při prvním odběru, test je přerušen a opakován následující den. Jestliže i po opakovaném testu nalačno je hodnota cukru v krvi zvýšená, je diagnostikován gestační diabetes bez dalších odběrů. Pozitivním výsledkem je bráno byť i mírné překročení hodnot. Hodnoty glykémie neurčují tíži těhotenského diabetu, test pouze ukazuje, zda nastávající maminka trpí, či netrpí těhotenskou cukrovkou. Při pozitivním výsledku se tento test již během těhotenství neprovádí. Kontrolní testy je vhodné provést nejdříve 3–6 měsíců po porodu. Je-li těhotné ženě zjištěna těhotenská cukrovka, léčba by měla být zahájena co nejdříve. Nastávající maminku čekají pravidelné kontroly v diabetické poradně a sledování hodnot hladiny cukru v krvi před a po jídle.
Ketolátky v moči při hubnutí
Ketony v moči se ve zvýšeném množství mohou objevit u lidí, kteří se dopouštějí nějaké dietní chyby. Velmi často se objevují při držení hladovky (ať už z jakéhokoliv důvodu). Právě tak mohou mít ketony v moči lidé, kteří drží takzvanou bezsacharidovou dietu (konzumují pouze maso, mléčné výrobky a tuk). S nálezem vyššího stavu ketonů v moči se mohou setkat i kulturisté, kteří svůj speciální jídelníček skládají především z proteinů (obvykle se jedná o jedince, kteří podceňují teorii životosprávy kulturisty a stravují se na základě vlastní úvahy).
Autor: © svevi
Foto: © Itology