Vlastnosti laktózy
Hlavním zástupcem sacharidů v mléce je disacharid laktóza, nazývaný též mléčný cukr. Normálně se laktóza díky enzymu beta-galaktozidáza (tedy laktáza) produkovanému v tenkém střevě rozštěpí na dvě složky – glukózu a galaktózu – a ty mohou být absorbovány střevem. Pokud se tento enzym netvoří (nebo jen nedostatečně), dostává se nerozložená nebo jen částečně rozložená laktóza do tlustého střeva, kde slouží jako potrava baktériím a způsobuje obtíže. Při menší produkci laktázy se dostane nerozštěpená laktóza do hlubších záhybů střeva, které jsou osídleny bakteriemi. Zde probíhá bakteriální rozklad na mléčnou kyselinu, octovou kyselinu, oxid uhličitý, metan a vodík. Schopností laktózy vázat vodu stoupá osmotický tlak a voda teče do střeva. Současné tvoření kyselin podporuje pohyb střeva, následkem je nadýmání a průjem. Vzniklé plyny nadýmají břišní prostor a způsobují vedle nadýmání také tlakové bolesti. Tyto plyny mohou proniknout stěnou střeva a dostat se do krve. Nadto způsobuje velké množství laktózy nárůst kolibakterií v tlustém střevě. Zatěžováním střeva se však z intolerance může vyvinout alergie. Jako následek narušené střevní flóry se mohou střevní sliznice stát propustnými a nemohou již plnit funkci bariéry. Nestrávené zbytky jídel, například molekuly bílkovin, mohou proniknout střevní stěnou a dostat se tak do krve a do orgánů. Tam působí toxicky a jsou příčinou četných obtíží a nemocí. Vysoká konzumace mléčného cukru zvyšuje možnost vzniku obezity a nadváhy. Mléčný cukr může působit projímavě, nadýmat a způsobovat křeče v žaludku.
Laktóza v potravinách
Je nemožné vypracovat naprosto vyčerpávající seznam všech průmyslově vyráběných potravin obsahujících mléčné výrobky a laktózu, neboť jednotlivé recepty se navzájem velmi liší a výrobci je navíc neustále upravují. Abychom tedy měli jistotu, že určitý výrobek neobsahuje laktózu, je vždy důležité zkontrolovat celý seznam ingrediencí uvedených na obalu.
Chemie laktózy
Chemický vzorec laktózy je C12H22O11, molekulová hmotnost činí 342,3 g/mol. Laktózu tvoří dvě molekulové podjednotky – β-D-galaktóza a β-D-glukóza – spojené β1-4 glykozidickou vazbou.
Laktóza neboli mléčný cukr je cukr, který se vyskytuje v mléce. Laktóza je disacharid obsahující molekuly galaktózy a glukózy propojené glykosidickými vazbami. Aby bylo lidské tělo schopno přijímat energii ze složených cukrů (polysacharidů), ty musí být rozloženy na jednoduché cukry (monosacharidy). Monosacharidy jsou následně absorbovány do krevního oběhu jako okamžitý zdroj energie. K tomu, aby mohla být laktóza rozložena na jednoduché cukry glukózu a galaktózu, potřebuje tělo enzym laktázu. Pokud se laktáza v potřebném množství v těle nenachází, případně se nenachází v dostatečném množství, nebo je nedostatečně aktivní, nemůže se laktóza rozložit. Výsledkem je bolest břicha, nafouknutí a průjmy. Z tohoto důvodu se mnoho lidí vyhýbá konzumaci mléka či mléčných výrobků. Výrazné omezení nebo vyloučení mléčných výrobků ze stravy však může způsobit nedostatečný příjem vápníku. To může vést k pozdějším zdravotním problémům, jako je například osteoporóza. Alternativou pro lidi s intolerancí laktózy může být konzumace bezlaktózového mléka a mléčných výrobků namísto potravin z mléka obsahujících laktózu. Dodatečným přidáním enzymu laktázy do mléčných výrobků ve výrobním procesu je možné dosáhnout rozštěpení laktózy na glukózu a galaktózu. Z tohoto důvodu jsou bezlaktózové produkty dobře akceptované a lehce stravitelné. Všechny ostatní přirozené složky jako mléčné bílkoviny, vápník, vitamíny a energie zůstávají v těchto výrobcích nezměněny. Takto si mléčné výrobky mohou v klidu vychutnávat i lidé s intolerancí laktózy.
Co znamená intolerance na laktózu
Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu, tedy mléčný cukr. V současnosti jí trpí přibližně každý šestý člen populace, přičemž v jižních národech a u černé rasy bývá její četnost mnohonásobně vyšší než u obyvatel severní Evropy. Četnost intolerance mléčného cukru významně stoupá s věkem, u předškolních dětí bývá vzácná, kdežto ve vyšším věku jí trpí většina populace. Nejčastější příčinou nedostatku laktázy bývá geneticky podmíněné snižování produkce tohoto enzymu. Nazývá se adultním, tedy dospělým typem laktózové intolerance. Se stoupajícím věkem se normálně tvorba laktázy snižuje, a to se začne projevovat právě netolerancí mléka. Stává se, že poškození sliznic střeva jinými vlivy způsobí vznik intolerance laktózy – ta se pak nazývá sekundární neboli získaná. Vzniká jako důsledek mnohých infekčních průjmových onemocnění, po užívání některých léků (antibiotik) a také při některých chronických onemocněních střeva, jako je Crohnova nemoc nebo celiakie. Typicky vzniká u dětí v kojeneckém věku po infekčním průjmu způsobeném rotaviry, kdy se po pokusech o znovuzavedení mléka do jídelníčku dítěte objevují zdlouhavé průjmy. Nedostatek enzymu je však pouze dočasný, se zhojením povrchu sliznice střevní se začne tvořit opět a dítě pak může pít mléko bez dalších negativních následků.
Alergie na laktózu
Alergie na bílkovinu kravského mléka se řadí mezi nejrozšířenější potravinové alergie. Nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. Postiženo je asi 2–5 % kojenců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let.
Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka jsou různé, jedná se zejména o trávicí potíže (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka) a respirační obtíže (alergická rýma, astma), v některých případech můžeme pozorovat i neprospívání a chudokrevnost.
Při alergii na bílkovinu kravského mléka se přistupuje ke striktní dietě. Vysadí se mléko i mléčné výrobky, je nutné se vyvarovat všech zdrojů kravských bílkovin. U kojených dětí je obvykle možné s kojením pokračovat, v některých případech se kojícím matkám doporučuje dodržovat speciální dietu. U nekojených dětí je nutné používat speciálně upravená mléka s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou.
Laktóza a pozitivní bakterie
Pozitivní bakterie metabolizují laktózu, zatímco jiné tuto schopnost nemají. Mezi pozitivní druhy patří: E. coli, Citrobacter, Enterobacter, Klebsiella. Rostou v tmavě fialových koloniích, mají lesklý povrch.
Autor: © svevi
Foto: © Elvert