Jak poznat mononukleózu u dospělých
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaterní testy (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Léčba
Bohužel na mononukleózu nejsou žádné léky a není proti ní zatím ani žádné očkování. Léčba spočívá v dodržování léčebné diety a fyzického i psychického klidu pacienta přibližně 3–6 měsíců od zahájení léčby. Vrcholoví sportovci mohou většinou opět začít postupně trénovat až po návratu laboratorních nálezů v krvi k normálu nejdříve za 3 měsíce. Námaha je zakázána z důvodu zátěže na játra a organismus celkově a možného poranění až protržení sleziny, která bývá spolu s játry zvětšená.
Jak dlouho je mononukleóza infekční
Líbání není jediným způsobem přenosu nákazy touto nemocí. Dochází k němu totiž jakýmkoliv kontaktem našich úst se slinami nakaženého. Takže k onemocnění můžeme přijít i jinými způsoby než líbáním, například pitím z jedné láhve či skleničky, ale i ze špatně umyté sklenice v restauraci, použitím stejného příboru s nakaženým, ukousnutím sousta po nakaženém, u dětí olizováním nejrůznějších předmětů potřísněných slinami nakažených dětí, používáním stejného ručníku a tak dále. Zkrátka možností je více a hlavně, pokud nemoc propukne, nemáme moc šancí zjistit, kdy přesně a od koho jsme virus chytili.
Inkubační doba se pohybuje od 2 do 60 dnů a u přenašeče se nemoc nemusí projevovat vůbec, většinou totiž propuká spíše u jedinců s oslabenou imunitou pod vlivem zvýšené psychické či fyzické zátěže.
K omezení výskytu viru na sliznici úst a nosu a v zájmu snížení rizika přenosu infekce na další osoby je vhodné propláchnout si nejméně 3x týdně nos a vykloktat ústa šálkem čaje z tymiánu (0,5 čajové lžičky tymiánu přelít čtvrtlitrem vřící vody, přikrýt a po ochlazení cca na 35 stupňů scedit a použít). Proč právě tymián? Tymián má mimořádně silný dezinfekční a protivirový účinek a prakticky okamžitě sníží množství virů ve slinách a v nosním hlenu.
Následky
V období dospívání a dospělosti jsou příznaky výraznější a hrozí zde riziko následných zdravotních komplikací, pokud se k léčbě přistupuje nezodpovědně. Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. U přechozené mononukleózy může dojít ke zvětšení sleziny (která je dočasně po odeznění zánětu vždy křehčí), a tak se doporučuje vyvarovat se ještě po dobu 3 měsíců po uzdravení takzvaných kontaktních sportů (fotbalu, hokeje, džuda a podobně), které by mohly díky otřesům a nárazům vyvolat její dodatečné vážné poškození. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku opětovného propuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
Pacient získává po onemocnění doživotní imunitu vůči této nemoci (to znamená, že onemocnět může člověk jen jednou za život určitým typem mononukleózy). Přesto je někdy možné dostat ji znovu, pokud bude imunita oslabena.
U přechozené mononukleózy může dojít k:
- ucpání horních cest dýchacích
- obtížnému polykání
- zápalu plic
- zánětu srdečního svalu
- zánětu mozkových blan
- oslabení imunity
- onemocnění jater, žloutence
- streptokokové angíně
- protržení sleziny (vzácnější komplikace)
Dieta
Dieta je hlavním lékem u tohoto onemocnění. Co jíst u mononukleózy je rozebráno v jednotlivých krocích.
Krok jedna – tekutiny
Prvotním krokem je zavodnění organismu, a to pomocí vody, šťáv a polévek. Tekutina se tak stane pro vás nepostradatelným pomocníkem při zvládnutí onemocnění. Takový čaj s citronem a medem je například klíčem ke zmírnění bolesti v krku.
Krok dvě – bílkoviny
Bílkoviny jsou ideální pro posílení imunitního systému, protože udrží zdravé a obnovy schopné buňky. Je důležité rozložit spotřebu bílkovin po celý den, aby hladina cukru v krvi zůstat stabilní a dodala energii organismu po celý den. Možnosti konzumace bílkovin jsou nekonečné a zahrnují potraviny jako kuřecí maso, ryby, vejce, hummus, tofu a další.
Krok tři – zdravé tuky
Při tomto onemocnění musíte ze svého jídelníčku vyloučit běžně používané tuky a nahradit je tuky zdravými. Mezi zdravé tuky patří i potraviny, které je obsahují, a to ořechy, semena, ryby a avokádo. Tyto obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají zmírnit zánět. Přidáním těchto potravin do jídelníčku podpoříte i imunitu a udržíte dobře fungující buněčné membrány, tolik důležité pro regeneraci.
Krok čtyři – zelenina a ovoce
Jíst syrové zdravé potraviny je ústředním aspektem u mononukleózové diety. Čerstvé ovoce a zelenina by měly být konzumovány ve velkém množství a tvořit většinu konzumovaných jídel. Ovoce a zelenina pomohou očistit organismus od toxinů a posílí imunitní systém. Vyhněte se zpracovaným potravinám a jezte čerstvé ovoce a zeleninu, navíc tento trend je „in“ i u lidí, kteří tímto onemocněním netrpí.
Krok pět – stop cukrům a sacharidům
To je asi na této dietě nejtěžší. Budete se muset vyhnout cukrům a potravinám, které je obsahují. Cukry podporují záněty, což může způsobit zhoršení stávajícího stavu. Bolest v krku, svalů a únava zesílí, pokud budete jíst bílý chléb, těstoviny nebo rýži. Také nekonzumujte sušenky, cereálie a cukroví, ty jsou pro vás při této nemoci také tabu, protože kvůli obsahu cukrů potlačují aktivitu bílých krvinek, které jsou hlavním bojovníkem ve zvládání mononukleózy. Konzumací cukrů byste si tedy zbytečně zamořovali organismus.
Více informací o dietě u mononukleózy můžete zjistit zde.
Autor: © svevi
Foto: © Michael Gäbler