Nespavost – základní informace
Nespavost se donedávna nepovažovala za vážné onemocnění a zájem lékařů o ni byl podružný. V současné době je tomu naštěstí jinak. Je to zapříčiněno stále větším tlakem okolí a zvyšujícím se počtem takzvaných nespavců. Podle oficiálních zpráv trpí nespavostí 10–15 % obyvatel, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší. Nespavost je problém, který může mít vliv na kvalitu života. Lidé trpící nespavostí mají buď potíže s usínáním, nebo se spaním. Mohou se probouzet v noci, nebo příliš brzy ráno. Problémy se spánkem mohou přicházet nebo odcházet, nebo mohou být naopak trvalé (chronické).
- Krátkodobé problémy se spánkem jsou často spojené s aktuální stresovou situací. Tento stav může trvat několik dní až týdnů.
- Chronické problémy se spánkem se nazývají chronická nespavost. Ta je často příznakem jiného zdravotního problému, jako jsou deprese nebo chronické bolesti. Chronická nespavost je méně častá než krátkodobé spánkové poruchy.
Dělení nespavosti
Nespavost se dělí na:
- Krátkodobou – její trvání nepřesahuje 4 týdny, je způsobena nějakou životní změnou nebo stresovou situací, popřípadě vyšším vypětím fyzických a psychických sil. Většinou odeznívá sama. Může se však opakovat a být tak základem ke vzniku dlouhodobé nespavosti.
- Dlouhodobou – o dlouhodobou nespavost jde tehdy, když je doba jejího trvání delší než 4 týdny. Představuje závažný problém hlavně z hlediska možnosti psychických poruch a je třeba, aby byla léčena.
- Primární – je to onemocnění samo o sobě, není tudíž důsledkem jiné nemoci. Při diagnostikování byla vyloučena možnost jiných, například neurologických, interních či psychických, příčin nespavosti. Trpí jí častěji lidé starší 30 let.
- Sekundární – vzniká na základě jiného onemocnění, které je často nevyléčitelné, proto se léčba zaměřuje nejen na prvotní nemoc, ale i na léčbu nespavosti. Nespavost totiž může zhoršovat příznaky původního onemocnění.
Co způsobuje nespavost?
Existuje mnoho faktorů spouštějících problémy se spánkem. Nespavost může být způsobena:
- stresem;
- depresí, úzkostí a dalšími duševními nebo emocionálními stavy;
- špatnými spánkovými návyky;
- změnami spánkových návyků;
- jinými zdravotními problémy (bolest, problémy s dýcháním a syndromem neklidných nohou);
- stimulanty (tabák, kofein, léky, alkohol a drogy);
- nedostatkem pravidelného pohybu.
Příznaky nespavosti
Každý, kdo má problémy se spánkem, by měl sledovat, která část spánku je u něj nejvíc ohrožena. Může se přitom orientovat nejčastějšími příznaky nespavosti:
- obtížné usínání (trvá déle než 30 minut po ulehnutí);
- časté probouzení (neschopnost udržet spánek a dlouhé pauzy mezi opětovným usnutím);
- časné probouzení (probuzení dřív, než člověk musí nebo chce vstát, s neschopností opět usnout);
- spánek je neosvěžující, nekvalitní (během dne se objevuje únava, poruchy soustředění a paměti, podrážděnost, narušení pracovních a společenských schopností, náladovost, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, psychické napětí, bolest hlavy a zejména strach z dalšího „nevyspání se“).
Diagnostika nespavosti
Nespavost není nemoc v pravém slova smyslu, což znamená, že se nedá diagnostikovat. Nespavost má co dočinění s nějakou jinou příčinou způsobující problematiku spaní. Lékař bude posuzovat aktuální zdravotní stav a požádá vás o informace ohledně vašeho zdravotního stavu, jaké léky užíváte a tak podobně. Někdy provede jen fyzické vyšetření a krevní testy, v některých případech studii spánku. Zároveň vás může požádat o spánkovou anamnézu. To znamená, že ho bude zajímat, jestli dobře spíte, jak dlouho spíte, večerní rituály a jakékoli neobvyklé chování. Rovněž vás může požádat o vedení spánkové deníku, což je záznam o spánku. Deník se vede po dobu jednoho až dvou týdnů. Při zjištění jiných duševních problémů (stres, úzkost) vás odkáže k poradci.
Léčba nespavosti
Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:
- Režimová opatření – správná spánková hygiena, úprava režimu během dne a usínání.
- Farmakoterapie – léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.
- Kognitivně behaviorální terapie – práce s pacientem, která by měla vést k pochopení problému a odstranění špatných návyků.
- Další léčba – akupunktura, lázeňská léčba, sport.
Mimo klasickou léčbu je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, například vhodné potravinové doplňky, bylinné čaje a v neposlední řadě vyzkoušet i takzvané babské rady:
- Uložte se ke spánku mezi 21–22 hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
- Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
- Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.
- Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů nebo bylin může být uklidňující.
- Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
- Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s volným okrajem (gumičkou).
- Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku – počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy a jiné.
- Dejte si před spaním hrnek teplého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
- Ležíte-li v posteli a snažíte se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví. Po nějakém čase se dostaví ospalost.
Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny, a dále na vyvolávající příčiny, které se snažíme odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných nemocech, které mohou být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba nemocný uvědomoval. Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit předčasnému ulehnutí na lůžko, tedy lehnout si až v době, kdy se cítíme skutečně unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je dopředu si stanovit hodinu ulehnutí ke spánku a tu každý den dodržovat). Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout. Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si utvořili návyk. Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj, příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či vynechat. Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu. Je důležité naučit se zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně dostupných kurzů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat ostatní členy rodiny například v péči o děti, sourozence, prarodiče a podobně, opustit příliš stresující zaměstnání, případně pokud máme povolání více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit). Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu, vytvoření zázemí a bezpečí. Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním, přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze skupiny takzvaných hypnotik (nebenzodiazepinová i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti). Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle užíván při cestování letadlem).
Následky nespavosti
Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.
Komplikace nespavosti
Hlavní komplikací jsou zejména únava a psychické potíže, které nespavost logicky s sebou přináší. Z únavy pak pramení řada nehod během dne, ať už automobilových, pracovních, či jiných, snížená koncentrace a schopnost se učit. Strach z nemožnosti usnout vyvolává v postiženém stále rostoucí úzkost, ve výsledku se pak u pacienta můžeme potýkat s depresí.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Carol