Sušené meruňky
Koncem září jsou střechy baráků v údolí Baltistánu temně oranžové, neboť je pokrývá vrstva sušících se meruněk. Pro obyvatelé to nejsou jen meruňky, ale také hlavní obživa v zimním období a jediný přísun vitaminů. Z meruňkových jader získávají ženy lisováním vzácný meruňkový olej, na kterém pak připravují většinu jídel, a kterému se připisují zásluhy na dlouhodobém zdraví těchto lidí.
„Divoké“ meruňky snesou i drsné podmínky a rostou až do nadmořské výšky 4000 metrů. Plody těchto meruněk jsou ale mnohem menší, než meruňky rostoucí u nás a velikosti připomínají třešně. O to sladší a výraznější je jejich chuť. Není divu, že baltistánské meruňky jsou s úspěchem vyváženy do celého světa. Dlouhověkost a nevídané zdraví pákistánských horalů vzbudili zájem vědců. Netrvalo dlouho a místní tajemství bylo odhaleno.
O dlouhověkosti místních horalů se ví už dávno. Vědce ale spíše zajímal fakt, že v údolí Karákorámu se prakticky nevyskytuje rakovina, ani další civilizační nemoci. To byl dostatečný důvod pro vědce, aby prozkoumali život obyvatelů. Zdejší sady jsou zalévány vodou z ledovce, a proto ovoce obsahuje vysoké množství vápníku, hořčíku, železa a dalších minerálních látek. Meruňky mají také vysoký obsah vlákniny a vitaminů, díky tomu příznivě působí na krevní tlak a cholesterol. Hrst sušených plodů má v sobě dvojnásobek doporučené denní dávky beta-karotenu, který je jedním z nejsilnějších antioxidantů.
Zdravotní účinky
Nejvzácnější látkou je však vitamin B17 (známý i jako nitrosid), který je obsažen v oleji z meruňkových jader. Meruňkový olej je podle názoru amerického biochemika Ernsta Krebse díky vitamínu B17 odpovědný za zdraví přírodně žijících národů, u kterých se prakticky nevyskytuje rakovina. Podle průzkumu obyvatelé severního Pákistánu přijímají denně až dvěstěkrát větší množství vitaminu B17 než průměrný obyvatel Evropy.
Ty nejkvalitnější meruňky nejsou zlatavé, jak je známe z našich supermarketů, ale temně hnědé a scvrklé. Meruňky se suší na slunci šest až devět týdnů a jejich kvalita se posuzuje podle barvy. Nejžádanější jsou právě nevzhledné tmavé kousky, jejichž barva je garantem stoprocentního přírodního produktu. Naproti tomu se u nás meruňky ošetřují oxidem siřičitým, aby i po vysušení zůstaly krásně oranžové. V každém případě je baltistánská meruňka takovou lahůdkou, že ani nevíme, o co přicházíme. Teď je již pouze na nás, čemu dáme přednost: syté oranžové barvě nebo všeléku z přírody. Zda se jedná o další ze zázraků naší planety, ukáže čas. Faktem ale je, že prevence vůči civilizačním nemocným nebolí a někdy dokonce i chutná.