Parciální záchvaty
Parciální záchvaty začínají v určité oblasti mozku. Mezi nejčastější typy parciálních záchvatů patří:
- Jednoduché parciální záchvaty, které nemají vliv na vědomí.
- Komplexní parciální záchvaty, které ovlivňují úroveň vědomí. Může dojít k částečné nebo úplné ztrátě vědomí.
- Parciální záchvaty se sekundární generalizací začínají jako jednoduché nebo komplexní parciální záchvaty, ale následně dojde k jejich rozšíření do dalších částí mozku a pak vypadají jako generalizované tonicko-klonické záchvaty. Tyto dva typy záchvatů lze snadno zaměnit, ale ošetřují se odlišně. Většina tonicko-klonických záchvatů u dospělých začíná parciálním záchvatem, který způsobuje částečnou epilepsii. Generalizované tonicko-klonické záchvaty jsou častější u dětí.
Generalizované záchvaty
Záchvaty začínající na celém povrchu mozku se nazývají generalizované. Mezi hlavní typy generalizovaných záchvatů patří:
- Generalizované tonicko-klonické záchvaty, během kterých upadají pacienti na zem a mají svalové křeče.
- Záchvaty nepřítomnosti, při nichž osoby pozorují oblohu po dobu několika sekund, pak procitnou, aniž by věděli, že se něco stalo.
- Myoklonické záchvaty způsobující škubání těla, čímž připomínají šok.
- Atonické záchvaty způsobující ztrátu svalového tonu, jedinci bez varování spadnou.
- Tonické záchvaty způsobující svalovou ztuhlost, což vede k pádům.
Křeče vyvolávající škubnutí jsou společnou charakteristikou záchvatů. Epileptické záchvaty bývají často zaměňovány s psychogenními záchvaty, které nejsou vyvolány abnormální elektrickou funkcí. Psychogenní záchvaty jsou psychologickou reakcí na stres, zranění, emocionální trauma nebo jiné faktory.
Typy epilepsie
Existuje mnoho typů epilepsie, ale všechny mají společné to, že vyvolávají záchvaty. Nejen z tohoto důvodů bývá těžké je rozlišit, u každého jedince se totiž mohou projevovat z různých příčin a různou formou.
Některé specifické typy epilepsie:
- Dětská benigní fokální epilepsie způsobující ztuhlost a trhavost svalů po celém těle. Tento druh epilepsie se vyskytuje zejména v noci.
- Dětská a juvenilní epilepsie s absencemi způsobující zírání do prázdna, částečné ochrnutí oka a mírné svalové záškuby.
- Infantilní spasmy způsobující svalové křeče, které ovlivňují hlavu, trup a končetiny. Infantilní spasmy se obvykle objevují do 6 měsíců od narození.
- Juvenilní myoklonická epilepsie je příčinou škubání v ramenou nebo pažích.
- Lennox-Gaastautův syndrom způsobující časté a různé záchvaty. Tento syndrom vede k pádům během záchvatů a způsobuje různá poranění.
- Epilepsie temporálního laloku (nejběžnější typ u dospělých) vyvolává samovolný pohyb rtů, tření rukou, citové nebo myšlenkové poruchy a halucinace zvukové, pachové či chuťové.
Epilepsie není druh mentálního postižení nebo duševní nemoci. Několik forem dětské epilepsie je spojeno s podprůměrnou inteligencí, problémy s fyzickým a duševním rozvojem. Ale sama epilepsie tyto problémy nezpůsobuje. Záchvaty vypadají často děsivě nebo absurdně, ale nedělají z člověka blázna nebo násilníka.
Ne každý, kdo dostane záchvat, trpí epilepsií. Záchvaty mohou být vyvolány z mnoha jiných příčin (otrava, horečka, mdloby, opilost nebo drogové odnětí). Rovněž záchvaty vyskytující se v době vzniku onemocnění, zranění nebo nemoci nesouvisejí s epilepsií. Pokud se záchvaty vyskytují opakovaně (chronicky) a vyskytují se týden, měsíc či rok po úrazu nebo nemoci, došlo pravděpodobně v důsledku stavu k epilepsii.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © W. L. Mengeling