Ucpané cévy na nohou
Ucpané cévy vznikají nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Ucpání se projevuje otokem dolní končetiny a výraznou bolestivostí. Onemocnění je nebezpečné tím, že se krevní sraženina může z dolní končetiny utrhnout a dostat se až do plic za vzniku závažné a život ohrožující plicní embolie.
Pacient s diagnózou ucpané cévy dolních končetin pozoruje náhlý otok nohy, která bolí v klidu a zvláště při pohybu. Způsobuje to hromadění krve, která má ztížený odtok.
Je nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. Provádí se i katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky, až ke krevní sraženině, která se tak mechanicky i chemicky rozruší.
Ucpané cévy v mozku
Ucpané cévy v mozku jsou způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou neprokrveností mozku. Toto závažné onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí vůbec.
Alarmující je fakt, že zatímco dříve centrální mozková příhoda neboli mrtvice postihovala mladé lidi jen v extrémně výjimečných případech, dnes není 25letý pacient nebo pacientka až takovou raritou. Může za to především současný nezdravý životní styl, kouření, nedostatek pohybu, tučná strava; u žen s poruchou krevní srážlivosti pak může jít o negativní vliv hormonální antikoncepce.
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.
Léčbou může být:
- Konzervativní léčba: podávají se léky na zlepšení prokrvení postižené oblasti nebo ostatních tkání jako prevence a léčba otoku mozku, prevence infekčních komplikací (zápal plic, infekce močových cest), prevence dekubitů, prevence časného opakování nebo pokračování příhody a rehabilitace.
- Intravenózní trombolýza: podávají se trombolytika obvykle do žíly na ruce, případně centrálním žilním katétrem, léčbu je nutné podat do tří hodin od chvíle, kdy došlo k CMP.
- Intraarteriální trombolýza: je léčebná metoda, při níž se během angiografického vyšetření do ucpané mozkové cévy zavede tříslem speciální mikrokatétr, jímž se aplikuje trombolytikum přímo do krevní sraženiny, působí tedy lokálně. Tato metoda je účinnější a bezpečnější než intravenózní trombolýza, a to díky tomu, že látka působí přímo ve sraženině, při níž se pomocí speciálního nástroje katetrizací sraženina „ručně“ rozrušuje na menší části, které se odsávají nebo „odplaví“ z ucpané tepny a mohou být dále léčeny. Při současném použití obou metod se snižuje i dávka podaného trombolytika, čímž se snižuje riziko krvácivých komplikací. Léčbu je nutné provést do 6 hodin od CMP.
Ucpané cévy na krku
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Ucpané cévy na rukou
Onemocnění periferních cév na horní končetině většinou vzniká v důsledku zúžení cév na základě aterosklerotického procesu. Příznaky mohou zahrnovat bolest, chladné končetiny a namodralé zabarvení kůže, pocit necitlivosti nebo mravenčení. Odhalování problému a správná léčba jsou velmi důležité. Zanedbání léčby může vést k poškození postižených končetin. Neprůchodnost cév na rukou vede k nevratným změnám.
Onemocnění periferních tepen je častý a chronický problém, který nelze zcela vyléčit. Ale léčba může velmi pomoci, aby se zabránilo dalšímu poškození krevních cév a snížilo se riziko rozvoje komplikací.
Léčba může pomoci zabránit dalšímu poškození oběhového systému. Podávají se léky na zlepšení průtoku krve, snížení hladiny cholesterolu a jako prevence vzniku krevních sraženin v zúžených cévách. Účinným lékem je Crestor, který dokáže pročistit ucpané cévy. Právě jejich neprůchodnost vede k trvalým a nezvratným změnám na rukou. Lék Crestor je prvním medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Jeho vyšší dávky rozpouští v cévách tuk. Pokud je stav závažnější, nastupuje chirurgické otevření ucpané cévy a obnovení průtoku a bypass.
Autor: © svevi
Foto: © Fae