Co je úpal
Úpal je v podstatě nemoc z přehřátí, která se bohužel dostavuje stále častěji už i v našem mírném klimatickém pásmu. Úpal nemusí být způsoben jen působením přímého slunečního záření, stačí i horké a dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Je to takové typické skleníkové počasí, při kterém cítíme určitou malátnost, nejsme schopni ani nějakého velkého duševního nebo fyzického výkonu. Když se pak v tomto horkém počasí přemáháme a snažíme se o větší fyzický výkon nebo o nějakou namáhavou zátěž, tak se může dostavit až mdlobný stav. Mdloby mohou nastat třeba i v přeplněných dopravních prostředcích, když déle stojíme a máme pocit nedostatku vzduchu.
Příznaky úpalu
Pro úpal je v podstatě typické, že u něho předchází taková ta předzvěst slabosti. Dále se nám zastavuje pocení, máme horkou suchou kůži a v podstatě máme nutkání posadit se někde do chladného místa a nějakým způsobem si odpočinout. Dalším příznakem je, že začíná bolet hlava, což je projev dehydratace organizmu, protože tento stav vlastně nastává tím, že máme nedostatečný přísun tekutin.
První pomoc při úpalu
První pomoc u úpalu je jenom přemístit takového postiženého do stinného místa, zvednout mu dolní končetiny, a pokud možno, dát mu napít chladného nápoje.
Co jsou to mdloby
Mdloba může nastat z řady jiných klinických důvodů, například při nějaké nemoci kardiovaskulárního aparátu. Mdloba také může být jen prostým následkem dehydratace organizmu u zcela zdravého člověka.
Letní úžeh
Úžeh je typický při pobytu na přímém slunci, kdy si v postatě neuvědomujeme, že jsme vystaveni slunečnímu záření a ultrafialovým paprskům. Při letním úžehu dochází ke kombinaci zmíněného přímého oslunění a k přehřátí organizmu. Pokud se navíc ještě nechráníme ochrannými faktory, tak na pokožce dochází k zarudnutí, jakoby spálení pokožky.
Úžeh příznaky
Celkové přehřátí organizmu má za následek většinou večer stav zvracení, schvácenost. Nejhůře tyto příznaky nesou děti a starší lidé.
Úpal nebo úžeh rozdíly
Jak je zde popsáno, tak hlavním rozdílem mezi úpalem a úžehem je, že úpal může vzniknout i ve stínu při nadměrném horku (třeba i v sauně). Naproti tomu úžeh vzniká výlučně jen z přehnaného slunění v létě na přímém slunci.
Co mají dělat starší lidé v období veder
Vedro nebo letní teploty nad 30 stupňů znamenají pro starší lidi uzpůsobení si trošku jejich režimu v těchto horkých letních dnech. V podstatě asi tak, aby se své záležitosti snažili vyřizovat pokud možno v dopoledních hodinách, kdy ještě ty teploty nedosahují extrémních hodnot. Je nutné si uvědomit, že i když nám předpověď počasí říká, že maximální teplota bude 34 stupňů Celsia, tak v městské zástavbě, na ulicích a především v uzavřených halách, které nejsou klimatizovány, ať jsou to pošty nebo spořitelny, nebo tam, kde je nutné nějakou dobu čekat, tak tam ty teploty mohou být i mnohem vyšší.
Rady pro starší lidi, jak přežít vedro:
- Vyřizovat si své záležitosti ráno nebo pozdě odpoledne a přes poledne nevycházet.
- Dietní režim, nekonzumovat těžká tučná jídla ale naopak jíst spíš lehčí jídla zeleninová.
- Doplňovat tekutiny pitím čisté chladné vody.
- V nočních hodinách, kdy se ochladí, tak větrat.
- Přes den mít zatažené závěsy, žaluzie nebo venkovní rolety a snažit se teplotu v bytě držet na optimální hodnotě.
Náhlý pokles venkovní teploty
Když teploty spadnou z tropických 34 stupňů například na 22 stupňů tak nám to žádné vážné zdravotní problémy nepřinese, ale spíš budeme subjektivně vnímat větší chlad. Je to proto, že naše adaptační mechanismy mají určitou setrvačnost. Je to asi tak, jako když v zimě odjedeme na dovolenou na Kanárské ostrovy někdy kolem vánoc, kdy je tam teplota 24 nebo 26 stupňů, a pak se vrátíme zpět, tak tu zdejší zimu pak také vnímáme mnohem mrazivěji, než ve skutečnosti je.
Foto: ©Lykaestria