Pohyblivá bulka nad klíční kostí
Pokud se objeví zvětšená nadklíčková uzlina, boule či bulka na krku u klíční kosti, může to signalizovat zánět, ale také nemusí. Někdy může jít o průvodní znak Hodgkinovy choroby (rakovina lymfatických uzlin). Mezi základní příznaky tohoto onemocnění patří nebolestivé zduření uzlin, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, kolísání teplot, nadměrné noční pocení, svědění kůže a únava.
Co značí zvětšená uzlina v nadklíčku
Na krku je spousta různých lymfatických uzlin. Neměly by být příliš hmatné a nemají se zvětšovat. Primární příčinou jejich zvětšení je infekce v těle nebo zánět. Pod klíčními kostmi jde o uzliny, které souvisejí s plícemi. Je nutné navštívit lékaře, který vyšetří krev na lymfocyty.
Souvisí otok nad klíční kostí s uzlinou
Uzlinu nad klíční kostí u zdravého člověka nenahmatáme, to se změní až ve chvíli, kdy dojde k jejímu zvětšení například vinou nádorového onemocnění. V případě zvětšené uzliny nad klíční kostí se co nejdříve obraťte na svého lékaře. V uzlině v nadklíčku proudí lymfa z břicha a hrudníku. K jejímu zvětšení může dojít také při zánětu nebo nádoru štítné žlázy, při nádoru hrudníku nebo zažívacího traktu. Ve většině případů ovšem otok nad klíční kostí nemusí souviset s uzlinou. Uzlina o velikosti půl centimetru ještě znamená normální velikost. Pokud se uzliny zvětší a zase zmenší, reagují na nějaký podnět, pokud se vrátí k původní velikosti, není žádný důvod k obavám.
Vyšetření uzlin
Součástí lymfatického systému jsou také lymfatické uzliny sloužící jako filtr částic lymfatické tekutiny, antigenů (molekul schopných vyvolat tvorbu protilátek) a případných nádorových buněk. Lymfatické uzliny mají velikost od 1 do 30 milimetrů a jsou uloženy v tukové vazivové tkáni (jednotlivě nebo po skupinách). Organismus vyprodukuje denně 2–4 litry bezbarvé lymfatické tekutiny. Nebezpečím je, že společně s lymfou mohou do uzliny přicestovat i bakterie či nádorové buňky – bílé krvinky v tento okamžik zahajují výrobu protilátek. Je až neuvěřitelné, jak rychle začíná tělo reagovat na potenciálního nepřítele. Pokud se jim nepodaří včas zlikvidovat svého „nepřítele“, začnou nebezpečné nádorové buňky v uzlině růst a dalším proudem lymfy jsou zaneseny do jiných míst – takto vznikají metastáze (druhotná ložiska nádorových buněk) lymfatickou cestou, které jsou hlavní příčinou úmrtí při zasažení organismu rakovinou.
Vyšetření provádí lékař, který je schopen pohmatem kůže rozpoznat určité nesrovnalosti v podkožním prostředí. Vyšetří lymfatické uzliny v oblasti krku, nadklíčků, podpaží a třísel. Lékař pohmatem zjistí velikost, pohyblivost a bolestivost uzlin, posoudí také závažnost jiných příznaků, například horečky, úbytku hmotnosti či noční pocení. Často už tento postup spolu s vyšetřením krve postačuje ke stanovení správné diagnózy a adekvátní léčby. Při podezření na onemocnění se doporučuje obvykle sonografické (ultrazvukové) vyšetření podezřelé oblasti a při patologickém nálezu se dále provádí krevní a onkologické vyšetření k vyloučení nádorového onemocnění (krve i tkání). V krajním případě se provádí chirurgické vynětí a histologické vyšetření lymfatické uzliny, může hrozit takzvaný lymfedém.
Léčba
Pokud se kdekoliv v těle objeví infekce, zánět, či dokonce rakovinné bujení, první se to dozví blízké lymfatické uzliny a mohou začít s problémem bojovat. Pro nádor lymfatických uzlin je charakteristické zvětšení uzlin, často na krku. Může se objevit zvětšená slezina, zvětšení jater, další příznaky onemocnění se odvíjejí od poškození okolních orgánů danou uzlinou. Moderní medicína používá chemoterapii (cytostatika), ozařování nebo biologickou léčbu.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © danabooo