Moč
Moč je tekutina tvořená ledvinami a obsahující odpadní látky vznikající při látkové výměně (konečné produkty metabolismu dusíkatých látek, močovinu, močovou kyselinu, močová barviva, ale i léky, popřípadě jedy). Tyto látky jsou rozpuštěny ve vodě, která spolu s některými ionty, sodíkem a chlorem (ale i kalciem a fosfáty) tvoří základ moči. Moč se tvoří v ledvinách z protékající krve. Moč je sterilní, dokud nedosáhne močové trubice, která je lemována epitelovými buňkami, které jsou kolonizovány fakultativně anaerobními gram-negativními tyčkami a koky. V návaznosti na vyloučení z těla může moč získat silný zápach kvůli bakteriální infekci a zejména uvolňováním amoniaku. Zdravá moč není toxická, avšak obsahuje látky pro tělo nežádoucí, takže může dráždit kůži a oči. Některé nemoci mohou změnit množství a konzistenci moči, například diabetes. Konzumace červené řepy může mít za následek růžový až červený odstín moči. Složení moči v mnohém odráží stav nejen ledvin samotných, ale celého organismu, proto vyšetření moči patří k základním diagnostickým vyšetřením.
Složení moči
Moč je průhledný vodný roztok s barvou od světle žluté po jantarovou. Je to vedlejší produkt nebo odpadní kapalina vylučována ledvinami, transportována močovody do močového měchýře, kde se hromadí, až je odvedena močovou trubicí. Moč se skládá z vodného roztoku metabolických odpadů (například močovina – urea H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí, zejména chloridu sodného, a dalších organických látek. Tekutiny a materiály filtrované ledvinami a určené stát se močí pocházejí z krve nebo z intersticiální (vmezeřené) tekutiny. Složení moči je upraveno procesem reabsorbce, který je řízen hormonálně – AD hormonem (ADH) z hypotalamu, při jehož nedostatku vzniká úplavice močová, a aldosteronem. Při tomto procesu (reabsorbce) jsou užitečné molekuly a ionty nutné pro tělo, jako například glukóza a vápník Ca2+, reabsorbovány přenášejícími molekulami zpět do krevního oběhu. Odtékající tekutina obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které budou odvedeny z těla močením. Moč je produkována procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece (trubicovitého vylučování). Zdravá moč prakticky neobsahuje glukózu; pH moči je menší než 7, moč je slabě kyselá. Moč obsahuje velké množství močoviny, výborného zdroje dusíku pro rostliny, který je užitečný urychlovač kompostu. Močovina je 10 000krát méně toxická než amoniak (čpavek) a je vedlejším produktem deaminace (2 molekuly NH3) a buněčných produktů respirace – dýchání (1 molekula CO2) ve společné kombinaci. Zdravá moč není toxická. Obsahuje látky v těle označené jako nežádoucí, může dráždit kůži a oči. Po vhodném zpracování moči je možné z ní získat pitnou vodu.
Fyziologie moči
Většina zvířat má vylučovací systém, který slouží k odstranění rozpustných toxických odpadů. U lidí jsou rozpustné odpady vylučovány primárně močovým ústrojím a v menší míře potem. Močový systém se skládá z ledvin, močovodů, močového měchýře a močové trubice. Systém vytváří moč procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece. Ledviny extrahují rozpustné odpady z krevního oběhu, stejně jako přebytečnou vodu, cukry a řadu dalších látek. Výsledná moč obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných látek, včetně toxinů. Moč teče z ledvin do močovodu, močového měchýře, močové trubice, pomocí níž opouští tělo.
Vyprazdňování moči
U člověka vzniká potřeba močit při naplnění močového měchýře 150 ml, při 200 ml se močový měchýř vyklene nad stydkou sponou pánve (tento stav je vhodný pro pohmatové vyšetření). Náplň močového měchýře obvykle nepřesahuje množství 500 ml. Maximální náplň však může být až 700 ml. Rozhodující funkci při vyprazdňování (mikci) má smrštění svaloviny měchýře a uvolnění zevního svěrače močové trubice, pomocný význam má i stah břišní svaloviny. Centrum pro močení se nachází v dolní části bederní míchy.
Funkce moči
Moč je primární metodou vylučování rozpustných odpadních látek tělesného metabolismu, produktů rozkladu odumřelých buněk a krevních částic, přebytečných či nevyužitých minerálií a stopových prvků, hormonů a enzymů, případně přijatých chemických látek a toxinů pro organismus nevhodných z těla. Také tyto chemické složky mohou být detekovány, eventuálně i analyzovány rozborem moči (urinalýzou). Urina obsahuje i různé množství nerozpustných chemických směsí a dosud nerozložených biologických odpadů (například bílkovinných substrátů) z krve, které se mohou více či méně objevovat jako zákal či sediment moči. I když je moč často považována za nečistou, není to pravidlem. V případě ledvinové infekce nebo infekce močového traktu, ale i jiné infekce v organismu může moč obsahovat bakterie či jiné mikroorganismy. Ale obvykle je moč prakticky sterilní, když opouští tělo. Po vyloučení však vzdušné či povrchové mikroorganismy, které moč kontaminují, přemění chemické a biologické složky moči mimo jiné i na látky, které jsou odpovědné za charakteristický pach staré moči, při výraznějších onemocněních i za odpudivý zápach „nemocné“ moči. Značně páchnoucí je například čpavek, který vzniká z močoviny. Výraznější bývá také odér z více koncentrované uriny díky vyššímu příjmu mineralizované potravy či nápojů, zvláště není-li zajištěn současně větší příjem základní tekutiny, tedy čisté vody.
Moč indikuje, jak dobře je tělo zásobeno vodou, jak dobře s ní hospodaří. Dostatečné množství vody v těle se obvykle projevuje jasnou, vodě podobnou močí, zatímco dehydratovaný člověk vylučuje hustší, koncentrovanější, tmavě žlutou až hnědou moč. Tu je někdy vidět například ráno po větší konzumaci alkoholu. Pro rozklad alkoholu a vyloučení jeho složek z organismu je zapotřebí mnoho vody, moč navíc ztmavne větším odpadem rozkladných látek z jater v krvi. I tyto látky ledviny musí částečně vyloučit do moči.
Vlastnosti moči
Barva: Moč se liší ve vzhledu v závislosti na úrovni tělesné hydratace. Normální moč je průhledný roztok světle žluté barvy. V moči zdravých jedinců barva pochází zejména z přítomnosti urobilinu. Urobilin je konečný odpad vznikající rozpadem hemu z hemoglobinu v průběhu stárnutí a rozpadem krvinek.
Bezbarvou moč označujeme jako nadměrnou hydrataci, obecně je vhodnější než dehydratace (ačkoliv může odstranit základní soli z těla). Tmavě žlutá moč často svědčí o dehydrataci. Žluté až světle oranžové zabarvení moči může být způsobeno odstraněním přebytečných vitamínů skupiny B z krevního řečiště. Některé léky, jako je rifampicin a phenazopyridine, mohou také způsobit oranžovou moč. Tmavě oranžová až hnědá moč může být příznakem žloutenky, rhabdomyolýzy nebo Gilbertova syndromu. Černá nebo tmavě zbarvená moč se označuje jako melanurie, ta může být způsobena melanomem. Růžová moč se může objevit po konzumaci červené řepy. Zelené zbarvení moči může vyplývat z konzumace chřestu. Modrá moč může být způsobena požitím methylenové modři (například v lécích).
Zápach: Za normálních okolností je moč bez zápachu. Zápach normální lidské moči odráží konzumované potraviny nebo specifické nemoci. Například u jedince s diabetem má moč nasládlý zápach. Konzumace šafránu, alkoholu, kávy, pikantních jídel či tuňáka s cibulí pak může mít za následek zcela charakteristické vůně.
Kalnost: Zakalenost moči může být příznakem bakteriální infekce, ale může být také způsobena krystaly solí, například fosforečnanu vápenatého.
Pěnivost moči: pěnivá moč se často projevuje u milovníků masa a ukazuje na zvýšené množství bílkoviny vylučované močí.
pH: pH moči se může pohybovat v rozmezí hodnot 4,6 a 8. Hodnota 7 je považována za normu. Kyselá moč (u osob s hyperurikosurií) může přispět k tvorbě kamenů z kyseliny močové v ledvinách, močovodech nebo močovém měchýři. Strava s vysokým obsahem citrusů, zeleniny, mléka a mléčných výrobků může zvýšit pH moči. Některé léky také mohou zvýšit pH moči, včetně acetazolamidemu, citrátu draselného a hydrogenuhličitanu sodného. Strava s vysokým obsahem masa může naopak snížit pH moči (kyselost). I brusinky snižují pH moči. Mezi léky, které mohou snížit pH moči, patří chlorid amonný, diuretika a methenamin mandelát.
Objem: Průměrná produkce moči u dospělého člověka je asi 1–2 l za den v závislosti na stavu hydratace, úrovně aktivity, hmotnosti a zdraví jedince. Příliš mnoho nebo naopak příliš málo moči potřebuje lékařskou pomoc.
Hustota a relativní hustota: Normální hustota moči se pohybuje mezi 1,003–1,035 g/cm3, případné odchylky mohou být spojeny se stavem močových cest.
Moč v medicíně
Moč obsahuje proteiny a další látky, které jsou vhodné pro lékařskou terapii a jsou součástí mnoha léků (například Ureacin, Urecholine, Urowave). Moč u postmenopauzálních žen je bohatá na gonadotropiny, které jsou důležité pro léčbu neplodnosti (Pergonal). Moč březích klisen je zdrojem estrogenů, a to konkrétně premarinu. Moč obsahuje protilátky, které mohou být použity v testech jako diagnostické protilátky patogenů, včetně HIV-1.
Moč v jiných odvětvích
Hnojiva: Moč obsahuje velké množství dusíku (většinou ve formě močoviny), jakož i značné množství rozpuštěných fosfátů a draslíku. Když se ředí s vodou v poměru 1 : 5, může se použít pro zalévání rostlin v kontejnerech v každém ročním období, nebo naředěná v poměru 1 : 8 se může aplikovat přímo do půdy jako hnojivo.
Čištění: Moč je bohatá na amoniak, takže byla používána i jako čisticí kapalina.
Střelný prach: Před rozvojem chemického průmyslu byla moč používána při výrobě střelného prachu. Byla zdrojem dusíku. Moč, zdroj dusíku, se používala pro zvlhčení slámy nebo jiného organického materiálu, který se udržoval stále ve vlhkém stavu a nechal se po dobu několika měsíců hnít. Výsledné soli se promyly vodou, která se následně odpařila. Výsledkem byly krystaly, které se rafinovaly, než byly použity při výrobě střelného prachu.
Kovy: Vzhledem k vysokému obsahu dusíku, může být moč použita k tvrzení kovů.
Citronově žlutá moč
Jasně žlutá barva moči může ukazovat na předávkování vitamíny z řady B. Žlutou moč způsobuje vitamín B12 a vitamín B2. Oba jsou rozpustné ve vodě a v případě nadbytku jsou vylučovány močí, kterou zbarvují do žluta.
Autor: © svevi
Foto: © Vidia