Facebook Síť X Pinterest email tisk

Bolest ledvin

Napsala Mgr. Světluše Vinšová

Vydáno , aktualizováno

Nemoci

Bolest ledvin lidé často zaměňují s bolestí zad, která má úplně jiné příčiny. S bolestí ledvin se člověk setkává především v podzimním období, kdy tělo není aklimatizované na chladnější počasí. Obtíže ledvin mohou být velmi závažné, a pokud se neléčí, tak mohou jedince ohrozit i na životě. Proto v žádném případě bolesti ledvin nepodceňujte.


Obsah článku

Ledviny

Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.

Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.

Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:

  • 1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
  • 2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.

Nefrony se dělí na dva základní typy:

  • 1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
  • 2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).

U člověka činí minutový průtok krve ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny prochází 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O2. Průtok krevní plazmy (RPF) a glomerulární filtrace (GFR) se mění v rozmezí systémového tlaku krve 10,6–26,6 kPa, jen velmi málo i u denervované ledviny. Pokud tlak poklesne pod 10,6 kPa, pak je autoregulace nemožná a klesá i průtok krve s glomerulární filtrací. Průtok krve se stanovuje na základě Fickova principu změřením ledvinového průtoku plazmy (cca 0,6 l/min) pomocí p-aminohippurátu. Glomerulární filtrace (GFR) je rovna objemu tekutin, který je profiltrován všemi glomeruly za jednotku času [ml/min]. Renální frakce je pak rovna podílu GFR/RPF.

Dnes se onemocnění ledvin dělí nezávisle na příčině podle tíže postižení, tedy podle ledvinné funkce do 5 stupňů, které se označují CKD, což vychází z anglického názvu „chronic kidney disease“ a vyjadřuje vleklé ledvinné onemocnění.

Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, retroperitonálně (nejsou obaleny pobřišnicí), jejich závěs bývá často volný, takže se jejich poloha může například při dýchání měnit. Ledviny u dospělého člověka přefiltrují téměř 2 000 litrů krve denně. Jejich onemocnění je zrádné hlavně proto, že v počátečním stadiu nic nepozorujete. Onemocnění ledvin výrazně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt či mozková mrtvice. Onemocnění nemusí pacient sám zpozorovat, proto je důležitá prevence. Včasná diagnostika může ledviny vyléčit anebo průběh nemoci zmírnit. Vyšetření ledvin je rychlý a bezbolestný proces.

Člověku k normálnímu životu stačí pouze jediná ledvina, a to ještě nemusí běžet na 100 %. I přesto se poměrně často vyskytuje jejich selhání. Akutní selhání je velice často zapříčiněno dehydratací organismu. Nedostatek tekutin se odrazí v průtoku krve, ledviny následně nemají dostatečný přísun živin a kyslíku, což vede k jejich selhání. Obdobný efekt může mít i masivní krvácení nebo srdeční selhání. Poškození tkáně může být vyvoláno i otravou toxickými látkami, některými léky nebo zanášením ledvin vinou některých onemocnění. K selhání může dojít i vinou obstrukce močových cest, kdy dochází k hromadění moči, jež se může posléze vrátit až do ledviny. Akutní selhání se projevuje sníženou tvorbou moči a hromaděním tekutin způsobujícím otoky. Hromadění škodlivých látek má neblahý vliv na organismus, dostavuje se dezorientace, ztráta vědomí, srdeční potíže. Povětšinou je nutná okamžitá dialýza. Při včasném podchycení dokážou buňky ledvin zregenerovat. Zpočátku nejsou nové buňky schopny provádět reabsorpci vody, což se projevuje vylučováním několika litrů moči denně.

K chronickému poškozování ledvin dochází u každého člověka vlivem stárnutí organismu. Mezi nejčastější příčiny selhání se bezesporu řadí dva faktory: příliš vysoký tlak a onemocnění cukrovkou. U vysokého tlaku se přitom jedná o začarovaný kruh. Poškozené ledviny mají sníženou schopnost regulace a v cévách koluje ještě více tekutin. To kromě ledvin namáhá i srdce, a tak hrozí riziko jeho selhání. U chronického selhání bývá obvyklým rysem i chudokrevnost, protože ledviny jsou odpovědné za stimulaci červených krvinek. Citelný je i pokles vápníku v kostech. Varovným signálem poškození může být krevní vyšetření, konkrétně zvýšené koncentrace močoviny a kreatinu. Konečné potvrzení diagnózy potvrdí vyšetření ultrazvukem. Léčba se zaměřuje zejména na prvotní problém, podstatný je i dostatečný příjem tekutin a ze stravy by se měly vyloučit bílkoviny. Pokud se i tak nepodaří chronické selhávání zastavit, je nutné v okamžiku, kdy již nejsou ledviny schopny plnit svoji funkci, provádět filtraci na dialýze, respektive přistoupit k transplantaci.

Ke zjištění kamenů se provádí takzvaný prostý rentgen ledvin, který ukáže kameny v ledvinách a močových cestách. Přesnějším vyšetřením je intravenózní urografie (IVU), při níž se nitrožilně podává malé množství látky zobrazující se na rentgenu (kontrastní látka). To, jak se tato látka vylučuje ledvinami do močových cest, ukáže velmi dobře močové cesty a případné kamínky, posoudit lze také poruchy odtoku moči. Kontrastní látka může poškodit nemocné ledviny, proto je třeba toto vyšetření doporučit až po zhodnocení funkce ledvin a po zralém uvážení. K ochraně ledvin je vhodné dostatečně pít půl dne před vyšetřením a 2–3 dny po něm. U pacientů s močovým vývodem (nefrostomií) se k zobrazení močových cest provádí nástřik nefrostomie. Ke zhodnocení vezikoureterálního refluxu se také provádí nástřik močového měchýře a močovodů přes močovou trubici (retrográdní uretrocystografie, retrográdní cystoureterografie).

CT ledvin je speciální prostorový druh rentgenu, který umožní zobrazit přesně stavbu ledvin i možné odchylky. Používá se ke zhodnocení nálezů nezhodnotitelných přesně ultrazvukem, například složitých cyst, nádorů, mnohočetných kamenů, tvarových odchylek, zesílení stěny močových cest, a také k posouzení okolí ledvin a močových cest. Většinou se provádí s podáním kontrastní látky, proto je třeba půl dne před vyšetřením a 2–3 dny po něm dostatečně pít.

Izotopové vyšetření (scintigrafie) se provádí tak, že se nitrožilně vstříkne velmi malé množství mírně radioaktivní látky, která se z těla vylučuje ledvinami. Podle typu podané látky a typu přístroje se pak rozlišují jednotlivé typy scintigrafie. Scintigrafie ukáže poměr činnosti obou ledvin, poruchu odtoku moče z pánvičky či z močovodu (s hromaděním moče nad překážkou) a také případný návrat moče z měchýře do močovodu při takzvaném vezikoureterálním refluxu. Pro přesné rozlišení poruchy odtoku moče se někdy v průběhu vyšetření provádí polohování pacienta (leh, sed, stoj) a podání močopudné látky furosemidu (furosemidový test). Scintigrafie je k ledvinám šetrnější než IVU, ale na rozdíl od ní nezobrazí dobře vzhled močových cest. U zdravých ledvin dochází k rychlému odtoku moče močovodem do měchýře, a to bez návratu moče do močovodu. Obě zdravé ledviny pracují zhruba na 50 %, to znamená, že 50 % celkové funkce ledvin zajišťuje pravá a 50 % funkce levá ledvina. Jestliže najdete ve výsledcích „pravá 40 % a levá 60 %“, neznamená to, že pravá ledvina pracuje jen na 40 % toho, co by měla, ale že její činnost představuje 40 % činnosti obou ledvin (40 % + 60 % = 100 %). Pokud při předcházejícím vyšetření pracovala levá ledvina na 76 % a nyní na 60 %, nemusí to znamenat, že se funkce levé ledviny zhoršila – velmi často to spíš znamená, že se zlepšila funkce pravé ledviny. Ke správnému zhodnocení vyšetření je důležitá celková funkce ledvin, která se zjistí podle sběru moče a krevních odběrů.

Cystoskopie je vyšetření močového měchýře prováděné urologem. Vzhledem k délce a zakřivení močové trubice probíhající u mužů penisem je cystoskopie u mužů prováděna v celkové anestézii (uspání), u žen jen v místním znecitlivění. Speciální tenký přístroj umožní prohlédnutí vnitřní strany močového měchýře, zhodnocení vstupu močovodů do měchýře a případně odběr vzorků tkání nebo bakterií. Současně se provádí také zhodnocení šíře močové trubice. Drobné změny je možné při cystoskopii přímo odstranit.

Biopsie ledvin představuje odběr malého vzorku ledvinné tkáně, který se potom vyšetří pod mikroskopem a ve velké většině případů umožní definitivně stanovit přesnou diagnózu, tedy typ onemocnění. K biopsii ledvin se přistupuje, když jiná vyšetření ledvin neurčí s dostatečnou spolehlivostí typ onemocnění ledvin, a současně v případě, kdy se dá předpokládat, že určení diagnózy přispěje k další léčbě. Je to zejména při podezření na rychle probíhající glomerulonefritidy, při nejasném akutním ledvinném selhání, při podezření na chronickou glomerulonefritidu nebo jiné poškození ledvinných klubíček. Ve chvíli, kdy se ukáže biopsie ledvin jako potřebná, je lepší ji neodkládat, aby se ledviny mohly správně léčit co nejdříve. Výjimkou mohou být (někdy jen po určitou dobu) pacienti, u kterých by byl výkon v danou chvíli příliš rizikový, například nemocní s krvácivými projevy, s jednou ledvinou a podobně. Dnes se ledvinná biopsie nejčastěji provádí pod ultrazvukovou kontrolou, dříve bylo nejčastější provedení pomocí rentgenu. Ultrazvuk je ale přesnější a neškodí pacientovi ani vyšetřujícímu. Po uložení pacienta vodorovně na břicho se ultrazvukem provede kontrola vzhledu i polohy ledvin a vedle ležících orgánů. Ve většině případů se biopsie dělá z dolního pólu levé ledviny asi 1–2 cm od jejího okraje, pokud tomu něco nebrání. Plánované místo vpichu se vyznačí na kůži, která se dezinfikuje, a okolí se zakryje sterilními rouškami, aby se zabránilo zanesení infekce. Nejprve se vpíchne místní znecitlivění a počká se několik minut do jeho plného účinku. Potom se speciální jehlou určenou pro ledvinnou biopsii provede vpich do ledviny s odběrem vzorku. Kontrola polohy jehly těsně před vpichem se provádí buď ultrazvukem, nebo zjištěním pohybu jehly při dýchání (tady může pacient nejvíce pomoci, když dýchá zhluboka ve chvíli, kdy mu lékař řekne, nebo naopak v případě potřeby zadrží dech). Po vytažení jehly se získaná tkáň zkontroluje pohledem a místo vpichu se zalepí. Na některých pracovištích se ještě přikládá váleček, který po několik hodin při ležení stlačuje místo vpichu a snižuje tak pravděpodobnost krvácení. Samotný odběr vzorků (většinou se berou 2) trvá 2–5 minut, pokud nemocný dobře spolupracuje a vše jde dobře. 5–10 minut je třeba počítat na podání místního znecitlivění a vyčkání jeho účinku. Se zaměřením ledviny, dezinfekcí i zalepením místa vpichu vše zabere většinou 20–30 minut. Vždy se bere vzorek pouze z jedné ledviny, většinou z levé. Téměř všechny choroby ledvin, kvůli kterým se biopsie může provádět, se projevují stejně na obou ledvinách. Přínos biopsie je v tom, že ukáže, o jaké onemocnění se u pacienta jedná, což umožní cílenou léčbu choroby a výrazně zlepší výhled na její vyléčení nebo alespoň zpomalení. Podle některých znaků se navíc dá zhodnotit případné dlouhodobé poškození struktur ledviny.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Pomoc na bolest ledvin

Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, takzvanou akutní pyelonefritidou, a dále ledvinou kolikou neboli překážkou v odtoku moči z ledvin do močového měchýře. Při bolesti a podezření na postižení vylučovací soustavy je důležité lékaři sdělit lokalizaci bolesti, zda vystřeluje do některé oblasti, její charakter a intenzitu.

Při postižení ledvin se můžeme setkat se dvěma typy bolestí:

  • lokální – je umístěna v bederní páteři nebo pod spodními žebry;
  • přenesená bolest – vychází z postižené ledviny, ale je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.

Bolest ledviny je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy se zvětšuje i při námaze a pohybu.

Příčiny bolesti:

  • Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte prosím lékaře.
  • Akutní rozšíření dutého systému ledviny
  • Ložiskové zánětlivé procesy
  • Nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny. Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
  • Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.

Na bolest ledvin se používají analgetika a spasmolytika.

Bolest ledvin v těhotenství

Bolest ledvin v těhotenství může mít více příčin. Nejčastěji se vyskytuje bakteriurie. U těhotných s významnou bakteriurií se později může vyvinout zánět ledvinné pánvičky, v polovině případů bez zjevných příznaků. Ty ohrožují těhotnou vznikem pozdní gestózy, předčasnými porody, plod je hypotrofický z placentární nedostatečnosti.

Akutní zánět ledvin je v těhotenství vzácný, častěji bývá diagnostikována chronická forma. Ta má v těhotenství dobrou prognózu, pokud se projevuje jen jedním symptomem – bílkovinou v moči. Kombinuje-li se však s hypertenzí, a to zejména před 28. týdnem gravidity, je prognóza pro plod nepříznivá: značná část plodů odumře v děloze (25 %), přežívající se rodí předčasně a jsou hypotrofické. U 70 % těhotných s chronickým zánětem ledvin se vyvíjí pozdní gestóza. Pokud má těhotná na začátku gravidity snížené ledvinové funkce, je další prognóza závažná nejen pro matku, ale i pro plod, a proto se těhotenství obvykle uměle ukončuje.

Pyelonefritida (zánět ledvinných pánviček) je u těhotných poměrně častým onemocněním; zjevně probíhající zánět je diagnostikován u 2 % gravidních, další probíhají bezpříznakově. Častěji bývají pravostranné, neboť těhotná děloha tlakem na pravý močovod ztěžuje odtok moče, častější jsou u těhotných s významnou bakteriurií a s vývojovými odchylkami odvodných močových cest. Akutní onemocnění začíná vysokými teplotami, někdy s třesavkami, bolestmi v krajině ledviny vystřelujícími do tříselné krajiny. Je-li zároveň zánětem postižen i močový měchýř, bývá časté nucení k močení a pálení při močení. Krajina postižené ledviny je velmi bolestivá na poklep a otřesy. Chronicky probíhající forma onemocnění se projevuje mírnějšími teplotami nebo zvýšení teploty chybí, bolest v krajině ledviny je občasná, zvětšuje se při pohybech. Krajina ledvin reaguje bolestí na hlubokou palpaci a na otřesy (poklep). Léčení se provádí na lůžkových odděleních, jednak klidem, dietou, ale také léky, které je nutno vybírat podle pokročilosti gravidity. Po odeznění choroby je nezbytná pravidelná kontrola, poněvadž je možná recidiva – nové vzplanutí choroby.

Záněty močového měchýře a močové trubice jsou v těhotenství časté. Probíhají obvykle společně. Projevují se častým nucením k močení, pálením a řezáním při močení (takzvanou řezavkou). Vždy se musí vyloučit kapavčité onemocnění. Při zánětu močového měchýře existuje reálné riziko vzestupu infekce močovodem k ledvinné pánvičce a ledvinám, proto je třeba ho léčit. Druh léčby s ohledem na pokročilost těhotenství ordinuje vždy lékař.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Bolest ledvin při nádechu

Bolest ledvin při nádechu anebo bolest ledvin při pohybu mohou být způsobeny zánětem ledvin. S jistotou vám to ale řekne až váš lékař poté, co vás vyšetří a zkontroluje vám moč. Také tyto bolesti mohou být zaměněny za bolesti páteře, které mohou vystřelovat do oblasti ledvin.

Bolest ledvin v noci

Bolesti ledvin v noci nemusejí být takzvaného vertebrogenního původu (tedy od páteře), ale mohou být i příznakem onemocnění ledvin nebo močových cest. Je dobré domluvit se s obvodním lékařem na vhodných vyšetřeních ortopedických, neurologických, případně internistických, aby se předešlo rozvoji závažného onemocnění. Při bolestech ledvin v noci pomůže pravidelná hygiena, hygiena před a po pohlavním styku, slabé urologické čaje, dostatek tekutin, teplo. Každopádně je dobré navštívit lékaře. Jen malé připomenutí: samotná ledvina nebolí, ale pokud dojde z nějakého důvodu k napnutí obalu, ve kterém je uložena, pak to můžeme pociťovat jako tupou bolest v levém bedru. K napínání tohoto obalu dochází z různých příčin. Může se jednat o zánět infekční i neinfekční, nebo různé ložiskové změny. Obecně platí, že prochlazení zhoršuje prokrvení ledvin a močových cest a může snížit obranyschopnost močových cest vůči infekci. Důležitý je dostatečný příjem tekutin. Ledvinové čaje působí příznivě nejen díky vysokému příjmu tekutin (často lze se stejným efektem pít i něco chuťově příjemnější, například normální čaj), ale i svým antiseptickým působením, mají tedy mírný antibakteriální účinek a mohou být vhodné u pacientů s opakovanými infekcemi močových cest, i zde je ale důležitý efekt naředění a odplavování bakterií.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Bolest ledvin z alkoholu

Nadměrná konzumace alkoholu zatěžuje orgány spojené s metabolismem a vylučováním. Poškozuje nervový systém, játra a ledviny, mnohdy také slinivku. Zdravý člověk by měl vypít dva až dva a půl litru tekutin za den. Do tohoto množství se počítají polévky, ovocné čaje, stolní vody, zelenina, ovoce a šťávách z nich. Pozor na tekuté pochutiny, ty jsou sice z vody, ale tekutinové bilanci nepřispívají kladným způsobem, spíše naopak (alkohol, káva a černý čaj). Minerální vody střídejte, vzhledem k možná až příliš bohatému obsahu minerálů by rozhodně neměly být vaším hlavním zdrojem tekutin.

Bolest ledvin a podbřišku

Bolesti v bedrech, podbřišku a pálení při močení spolu souvisí a jsou známkou infekce močových cest. Je nutná antibiotická léčba, samotným urologickým čajem se nevyléčí. Zanedbaná infekce močových cest může skončit zánětem ledvin.

Infekce močových cest jsou charakterizovány přítomností mikroorganismů ve vývodných močových cestách, případně v ledvinovém parenchymu či v prostatě. Močové infekce jsou v naší populaci velmi rozšířené, zaujímají druhé místo za infekcemi dýchacích cest. Vzhledem k anatomickému uspořádání mužské a ženské močové trubice je cesta vniknutí infekce velmi snadná zvláště u žen. Zevní třetina močové trubice je bakteriemi přímo osídlena. Zejména v noci cestují bakterie směrem vzhůru a mohou dosáhnout měchýře. Proud moči mechanicky očišťuje výstelku močové trubice, a to i od těchto bakterií.

U žen ještě přichází jako „rezervoár“ uroinfekce v úvahu pochva, která je osídlena řadou bakteriálních kmenů, které však nemusí způsobovat zjevné gynekologické obtíže. Pokud ale není ložisko v pochvě správně ošetřeno, přicházejí ženy k lékaři s opakujícími se infekcemi. Tam, kde nejsou jiné závažné příčiny a kde se jedná o takzvaný nekomplikovaný zánět dolních močových cest, se po nasazení chemoterapeutik nebo antibiotik stav rychle upravuje a dochází k úplnému uzdravení. Použít léky proti bolesti je výhodné. Dále je zapotřebí zvýšit příjem nedráždivých tekutin, a hlavně navštívit praktického lékaře, který většinou odebere moč do sterilní nádoby a odešle ji na bakteriologické vyšetření ke stanovení původce infekce. U rizikových skupin (teenageři) je vhodné také vyšetření na pohlavně přenositelné patogeny (chlamydie a podobně).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Bolest ledvin a zvracení

Zánět ledvin se projevuje bolestmi v boku, horečkami, zvracením a většinou i potížemi s močením. Kolem pupíku nemoci močové soustavy typicky nebolí. U těchto obtíží vyhledejte lékaře, který stanoví přesnou diagnózu.

Jak odlišit bolest jater od bolesti ledvin

Onemocnění ledvin bohužel často nemusí mít žádné příznaky, až 40 % pacientů, kteří musí být léčeni náhradou funkce ledvin (dialýzou nebo transplantací), mají jako první příznaky projevy selhání ledvin. Někteří pacienti s onemocněním ledvin mají otoky (ale jen malá část), někteří mají vysoký krevní tlak, někteří mohou mít krev v moči, nebo (spíše výjimečně) bolesti v boku. Směrodatné je však teprve laboratorní vyšetření. Nemoci ledvin jsou bohužel nejčastěji součástí spektra civilizačních chorob, které souvisejí zejména s nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenými krevními tuky. Dobrá životospráva a dostatek pohybu tedy snižují riziko velké části chronických nemocí ledvin.

Játra se starají o mnoho pochodů nezbytných ke správnému fungování lidského těla. Příznaky poškození jater jsou většinou velmi nespecifické, což znamená, že se vyskytují u více nemocí. Jedním z takových prvních příznaků poškození jater je dlouhotrvající únava. K té se také často připojuje nechutenství a nesnášenlivost tučných a těžko stravitelných jídel. Tato jídla totiž játra zatěžují, a tělo je tak samo odmítá, aby poškozeným játrům ulevilo. Odmítání potravy má většinou za následek úbytek hmotnosti a zejména pak svalové hmoty. Hmotnost totiž může zůstat díky hromadění vody v těle stejná, bílkoviny se ale ztrácejí a s nimi i svaly, které jich obsahují nejvíce.

Dalším velmi nespecifickým příznakem poškození jater je časté střídání teplot se zimnicemi a schvácenost. Toto střídání teplot se pak může projevit i povšechnými bolestmi svalů a kloubů. V pozdějším stadiu se poškození jater projevuje zejména bolestí břicha a hromaděním tekutin v dutině břišní, takzvaným ascitem. Ten lze prokázat poměrně snadno. Stačí přiložit u ležícího pacienta ruce na obě strany břicha a jednou rukou do něj lehce klepnout. Vlna nahromaděné tekutiny pak narazí na břišní stěnu na druhé straně a přes přiloženou dlaň to ucítíme. Varovným příznakem by pak měla být i tmavá moč, světlá stolice a dlouhotrvající nadýmání. Chronické poškození jater se projevuje zežloutnutím očního bělma a kůže, tedy takzvanou žloutenkou. S ní pak jdou ruku v ruce i další závažné příznaky, jakými jsou ztráta tělesného ochlupení a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkovité névy.

Onemocnění jater i nemoci ledvin se projevují nespecificky, a proto je důležité při déletrvajících obtížích navštívit ošetřujícího lékaře.

Autor: © svevi
Foto:
© Elegans



přidejte sem svůj příspěvek

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


příběhy

Ledviny

Josef

Při sonografickém vyšetření lékař zjistil ve střední části levé ledviny naznačené ovoidní ložisko23x15mm.Prosím kdo mi může vysvětlit o jaké onemocnění jde. Děkuji Josef

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata

    Zajímavé články

    příběhy k článku

    Ledviny

    Cempírek

    Ovoidní znamená, že ložisko je ve tvaru vejce. Zůstaňte dále v kontaktu s lékařem, abyste se mohl dozvědět více o tomto ložisku.

    Zdraví Cempírek!

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Ledviny

    Josef

    Při sonografickém vyšetření lékař zjistil ve střední části levé ledviny naznačené ovoidní ložisko23x15mm.Prosím kdo mi může vysvětlit o jaké onemocnění jde. Děkuji Josef

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    novinky a zajímavosti

    Chcete odebírat naše novinky?


    Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.