Příčiny trnutí
Utlačený nerv
Příčin může být povícero, některé jsou neurologické, jiné souvisí spíše s oběhovým systémem. Pokud se vyskytuje pouze parestezie neboli brnění, mrazení, mravenčení, pocity chladu, pak to může být v případě rukou projev syndromu karpálního tunelu. Tato potíž je důsledkem toho, že je například po úraze nebo kvůli přetěžování ruky při práci s počítačem utlačován v zápěstí středový nerv zvaný nervus medianus, někdy syndrom karpálního tunelu trápí také těhotné ženy, kterým otéká zápěstí kvůli zadržování vody.
Poškození periferních nervů
Péči neurologa vyžaduje také druhá možná příčina, která připadá v úvahu, pokud někoho opakovaně trnou prsty horních i dolních končetin, ať už ve stejnou, či různou dobu. Může to signalizovat poškození mnoha periferních nervů, pak jde o polyneuropatii – u nás nejčastěji diabetickou nebo alkoholickou, ale příčin je mnoho, včetně těch neobjasněných.
Raynaudův syndrom
Když prsty nejen brní, ale navíc mění barvu – nejprve blednou a pak naopak zčervenají a přidává se bolest, půjde nejspíše o Raynaudův syndrom, někdy se též hovoří o Raynaudově příznaku či fenoménu. Nejčastěji bývají postiženy prsty, ale může se to týkat i celých rukou či nohou. Někdy není příčina syndromu zcela zřejmá, ale jde o projev přemrštěné aktivity nervů kolem drobných kožních cév, typické je to zejména pro mladší stresované ženy, které bývají postiženy pětkrát častěji než muži. Minimálně se část vlivu přisuzuje i hormonům, protože se potíže často objevují poprvé v pubertě a po klimakteriu naopak mizí. Častěji je ale Raynaudův syndrom sekundárním příznakem, který jen doprovází nějakou jinou hlavní potíž, ať už to jsou neurologické problémy, stavy po úraze, či problémy s oběhovým systémem. Podle lékařů je v tomto případě na místě odborné vyšetření. Jde nejspíše o příznak onemocnění tepen, které spadá do kompetence interních lékařů.
Syndrom karpálního tunelu
Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Syndrom karpálního tunelu je jedním z nejčastějších útlakových syndromů. Vzniká permanentním stlačením středového nervu (nervus medianus), k němuž dochází nejčastěji přetížením, úrazem, otokem některé ze šlach, kostní ostruhou, dislokací či výpotkem, což je pak příčinou bolestí a trnutí. Hlavními původci vzniku jsou chronické přetěžování zápěstí nebo dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Nejvyšší výskyt se udává u zaměstnání, kde je požadována dlouhodobá práce na počítači, dále u hry na klavír a podobně. Pokud není práce na počítači z ergonomického hlediska v pořádku, dochází k trvalému tlaku na zápěstí, čímž dojde ke zbytnění vazu kryjícího karpální tunel, který začne utlačovat nerv. Problém může být také důsledkem onemocnění zánětu žil nebo vazů. Objevuje se také velmi často v těhotenství, neboť pro toto období je charakteristické zadržování vody a tvorba otoků. Celkově je jeho výskyt až 4x častější u žen než u mužů a takřka vždy se vyskytuje na dominantní ruce. Během života se diagnostikuje asi u 4 % obyvatelstva.
Rizikové faktory syndromu karpálního tunelu
Rizikem tohoto onemocnění bývají stále se opakující pohyby ruky a prstů, k nimž dochází například při psaní na stoji, hraním na hudební nástroj, prací na pásu a podobně. Přetížení může vyvolat zánět šlach a vazů, při němž dojde k otoku struktur v oblasti karpálního tunelu a následnému utlačení nervu. Vznik potíží nebo výrazné zhoršení se zvyšuje v souvislosti s hormonálními změnami. Provází tedy především užívání hormonální antikoncepce, menstruační cyklus, těhotenství nebo klimakterium. Nejčastější výskyt je u žen s nadváhou ve věkovém rozmezí 30–60 let. Syndrom karpálního tunelu může být také jednou z komplikací systémových onemocnění, například Raynaudovy choroby, revmatoidní artritidy nebo diabetu mellitu. Je prokázáno, že i tato choroba může mít genetické predispozice v rodině, které se mohou, ale nemusí projevit.
Prevence syndromu karpálního tunelu
Vzhledem k tomu, že se nemoc týká nejčastěji administrativních pracovníků sedících hodiny u počítače, bylo vynalezeno mnoho ergonomických pomůcek, které mohou pomoci se tomuto onemocnění vyvarovat. Užívají se speciální podložky pod zápěstí, které zajistí, abyste drželi zápěstí v jedné rovině s předloktím. Dále byste si v práci měli dělat pravidelné přestávky na protažení paží, zápěstí, ramenních kloubů a krční páteře. Vhodné je také masírování a protahování prstů. U dělnických a jiných namáhavých profesí je vhodné používání všech předepsaných pracovních pomůcek a postupů, aby se onemocnění předešlo. Nikdy však léčbu syndromu karpálního tunelu dlouho neodkládejte, protože by mohlo dojít k trvalým změnám ve funkci a struktuře ruky a zápěstí.
Příznaky a projevy syndromu karpálního tunelu
Syndrom karpálního tunelu se zpočátku nejčastěji manifestuje tak, že trne jeden nebo více prstů. Přítomno je brnění, mravenčení či pálení prstů na postižené končetině (nejčastěji palce, ukazováku a prostředníku). Poté může dojít ke ztrátě kožní citlivosti a oslabení těchto prstů, které je provázeno poměrně velkou bolestivostí. Ruka působí nešikovně a svaly předloktí ztrácí svalovou sílu a postupně ochabují. Nepříjemné pocity se nejčastěji projevují v klidu, mnohdy nemocného budí ze spánku. Bolesti v zápěstí mohou vystřelovat až do ramenního kloubu a hlavy. Objevuje se také otok a ztuhlost zápěstí. Nemocní mohou mít pocit oteklých prstů, i když otok není viditelný. Intenzita obtíží mnohdy kolísá, ale většinou se postupně symptomy zhoršují.
Diagnostika syndromu karpálního tunelu
Důležitá je anamnéza, na jejímž podkladě lékař zjistí subjektivní pocity pacientů a pravděpodobně doporučí vyšetření ruky pomocí přístrojové elektromyografie (EMG). Toto vyšetření změří vodivost nervů a na základě výsledku neurolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu karpálního tunelu a zjistí závažnost postižení.
Léčba syndromu karpálního tunelu
Postižení středového nervu útlakem je zpočátku reverzibilní, ale po dlouhodobém neléčeném stlačení mohou nastat i nevratné změny, proto je vhodné začít s léčbou co nejdříve, popřípadě se snažit předejít onemocnění výše zmíněnou prevencí. Včasná léčba může do několika měsíců způsobit zmírnění až vymizení obtíží, zatímco chronický průběh trvá roky a ani po tomto časovém období nemusí dojít k vyléčení.
Komplikace
V případě, že se nemocný nepodrobí léčbě a onemocnění postupuje, může dojít až k nevratnému poškození nervu. To se projeví ztrátou citlivosti a poruchou hybnosti ruky a palce, který není schopen postavit se proti ostatním prstům, čímž ruka ztratí veškerou manipulační funkci. Rizika chirurgické léčby se objevují velice zřídka. Po operaci se může objevit malý otok, modřina nebo bolestivost v oblasti jizvy. Tyto potíže bývají pouze přechodného charakteru. Závažnější komplikací je infikování rány nebo poškození některé větve mediálního (středového) nervu. Vyskytnout se mohou i přetrvávající otoky, zarudnutí a bolestivost.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Winky