Léčba Warfarinem
Při léčbě antikoagulačními přípravky je nutné, aby dávka vitaminu K byla stálá, respektive aby nedocházelo k výkyvům podávaného množství. Nevhodný je vysoký příjem vitaminu K, nevyrovnané množství vitaminu K v dietě, ale také jeho nízký příjem. Vhodná dávka vitaminu K odpovídá jeho doporučené denní dávce (kolem 70–80 µg denně), doporučená denní dávka by neměla přesáhnout 250 µg. Strava s vyšším příjmem vitaminu K by měla mít určitá pravidla – měla by být dlouhodobě stabilní, při každé její změně je nutná pečlivá kontrola množství vitaminu K podávaného v průběhu 2 až 3 dnů.
Vzhledem k tomu, že užívání perorálních antikoagulancií je dlouhodobá záležitost (pohybuje se od půl roku do několika let) a u pacientů s některými diagnózami je nutné perorální antikoagulancia užívat trvale, je nutné osvojit si zásady diety. Velmi důležité je znát potraviny s vysokým obsahem vitaminu K a vyloučit nebo omezit jejich příjem, případně upravit jejich přísun tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Vzhledem k tomu, že výkyvy v množství vitaminu K nepříznivě ovlivňují léčbu, je vhodné osvojit si zásady diety s vyrovnaným množstvím tohoto vitaminu. Zvláště nebezpečné je vyloučit vitamin K z diety na několik dní a poté jíst potraviny s jeho vysokým obsahem. Hladina INR je následně velmi nevyrovnaná a může vést k možnosti komplikací (riziko trombotických i krvácivých komplikací). Velmi důležité také je, aby nutnost dodržovat dietu s vyrovnaným obsahem vitaminu K při podávání perorálních antikoagulancií nevedla k tomu, že by pacient přestal dodržovat racionální dietu či porušoval do té doby dodržovanou dietu.
To, co je především nevhodné, je omezit příjem ovoce a zeleniny a tím množství vlákniny, vitaminů a flavonoidů přijímaných pacientem. Je však nutné vybírat zeleninu s nižším obsahem vitaminu K. Stejně tak je nevhodné vyměnit bílé maso (kuřecí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Většinu potravin s vysokým obsahem vitaminu K lze zaměnit za potraviny s nižším nebo nulovým obsahem vitaminu K (potraviny rizikové za kontrolované nebo bezpečné). Jídelní lístek je vždy nutné přizpůsobit individuálně dle stravovacích návyků a sestavit individuální nutriční režim.
Co jíst a nejíst s Warfarinem
Sortiment vhodných a nevhodných potravin
Obsah vitaminu K v potravinách se uvádí ve 100 g hmotnosti potraviny, je však nutné si uvědomit, že některé potraviny se běžně konzumují jen v minimálním množství, u jiných může být běžná porce v množství 200 g. Proto je nutné znát nejen absolutní obsah vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale i jeho skutečnou konzumaci, závislou na množství konzumované potraviny.
Zelenina
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.
Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.
Ovoce
Ovoce patří většinou do kategorie potravin bezpečných s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné jej až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované.
Maso a živočišné produkty
Mezi typickou potravinu s nepravidelným obsahem vitaminu K patří kuřecí maso. Obsah vitaminu K kolísá podle toho, čím je drůbež krmena. Zatímco kuřata z velkochovů mají většinou maso s nízkým obsahem vitaminu K, kuřata, která mají přístup k zelenému krmivu, obsahují v mase větší množství vitaminu K. Totéž platí pro maso krůtí. Proto konzumace kuřecího masa podléhá stejným pravidlům jako konzumace potravin rizikových nebo kontrolovaných. Vždy je nutné zvážit, zda je z tohoto důvodu vhodná jeho výměna za maso vepřové, které má naopak hodnoty vitaminu K nízké. Nejvhodnějším způsobem, jak použít kuřecí maso, je připravovat pokrmy, v nichž je jen menší množství masa, například rizoto, zapečené brambory s kuřecím masem, kuřecí nudličky s vhodnou zeleninou, ražniči. Pravděpodobně stejný problém je s hovězím masem, v němž může obsah vitaminu K též kolísat podle druhu potravy. Pokud se jedná o hovězí dobytek, který je živen krmivem s nízkým obsahem vitaminu K, je hovězí maso z hlediska obsahu vitaminu K bezpečné. Pokud však je hovězí dobytek krmen zeleným krmivem, případně pase-li se volně na pastvinách, obsahuje hovězí maso též vyšší množství vitaminu K. Z tohoto důvodu je vhodné regulovat přijímané množství hovězího masa a volit raději maximálně 100 g porce.
Velmi vysoký obsah vitaminu K je v játrech, ať už vepřových, nebo hovězích, či drůbežích. Z tohoto důvodu je konzumace jater a potravin z nich připravených rizikovou záležitostí a pacienti by se jich měli vyvarovat.
Tuky
Také v tucích je rozdílný obsah vitaminu K, větší množství je ho v tuku olivovém a sójovém, naopak nízká koncentrace vitaminu K je v řepkovém či slunečnicovém oleji. Proto olivový a sójový olej, používáme-li je ve větším množství, zaměňujeme za jiný druh olejů, například řepkový či slunečnicový. V malém množství lze použít i „nedoporučené“ druhy olejů, například lžička olivového oleje do zeleninového salátu a podobně. V žádném případě však tuky nevylučujeme, jsou důležité pro vstřebání vitaminů v tucích rozpustných do organismu (to znamená včetně vitaminu K).
Vejce
Vitamin K je obsažen ve vaječném žloutku, proto záleží na tom, kolik ho sníme. Jeden žloutek váží cca 30 g, množství vitaminu K v 1 žloutku je přibližně 44 µg – a v takovém množství je tedy povolen.
Cereálie
Cereálie (chléb, jiné pečivo) jsou z hlediska obsahu vitaminu K bezpečnými potravinami, proto je možné užívat je bez problémů.
Luštěniny
Obsah vitaminu K v cizrně a sóji, popřípadě ve výrobcích ze sóji, není v dostupné literatuře také jednoznačně popsán. Cizrnu a sóju ve větší míře konzumují většinou ti, kteří upřednostňují alternativní způsob výživy, anebo ti, kdo mají alergii na mléčnou bílkovinu a používají výrobky ze sóji jako náhražku mléka a mléčných výrobků. Je proto vhodné dodržovat pravidelné množství příjmu těchto luštěnin.
Nápoje
Z nápojů omezujeme pouze bylinné čaje, a to zejména kopřivový čaj a zelený čaj. V případě, že se jedná o dávku jednoho či dvou šálků tohoto čaje výjimečně, není nutné se obávat negativního účinku na antikoagulační léčbu. Pokud by byl očekávaný příjem vyšší, je nutné nahradit tyto čaje čajem černým či ovocným.
Vitaminové doplňky
Některé vitaminové přípravky mohou obsahovat i 50 µg vitaminu K v denní dávce. Pozor je třeba dávat i na suplementy s výtažky ginkgo biloba nebo se zeleným čajem.
Alkohol
Akutní příjem alkoholu zvyšuje účinek Warfarinu, dlouhodobý příjem alkoholu naopak účinek snižuje. Není však vědecky potvrzeno, zda to odpovídá skutečnosti, nebo zda se jedná o tradované údaje. Alkohol (etanol) je enzymatický induktor, a tudíž při jednorázovém podání účinek Warfarinu zvyšuje. Při léčbě Warfarinem je možno bez rizika pít 1 alkoholický nápoj denně, případně 1x týdně zvýšit dávku na 2 nápoje. Je-li pacient zvyklý pít zcela pravidelně 2 drinky denně, lze i tuto dávku tolerovat. Za drink se považuje takové množství alkoholického nápoje, které obsahuje přibližně 20–30 g alkoholu (0,5 litru 10–12st. piva, 2 dl vína (10–14 % alkoholu), 0,5 dl destilátu (40–50 % alkoholu)). Předpoklad, že by dlouhodobé požívání alkoholu snižovalo účinek alkoholu, nebyl potvrzen. Vzhledem k tomu, že alkohol může významně zhoršit průběh některých onemocnění (jaterní choroby, zánět slinivky, některé kardiomyopatie) a někdy je dokonce nutná dlouhodobá abstinence, je třeba se vždy na toto téma poradit se svým ošetřujícím praktickým lékařem.
Kontrolované potraviny
Potraviny s významným obsahem vitaminu K (mezi 100 a 10 µg na 1 dávku:
Ibišek, zelí, rebarbora, švestky (sušené), fazole, celer (listy), fast food (salát Coleslaw), okurka (1 velký kus), hrách, borůvky, dýně, tuňák, mango, sója, kiwi (1 kus), rajský protlak, zelenina (smíšená šálek), ostružiny, artyčoky, maliny, květák, mrkev, dresink (polévková lžíce), margarin (polévková lžíce).
Rizikové potraviny
Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K (více než 100 µg na 1 dávku:
Kapusta, špenát, řeřicha, brukev, tuřín, brokolice, růžičková kapusta, listy pampelišky, hlávkový salát, zelená petržel (10 výhonků), chřest, zelí, ledový salát (hlávka), čekanka.
Obsah vitaminu K v potravinách
Obsah vitamínu K na 100 g potravin dle databáze USDA:
- Vysoký: játra
- 830–800 µg: mangold, kapusta
- 540–500 µg: petržel
- 440–400 µg: růžičková kapusta, špenát
- 380–300 µg: šrucha
- 270–200 µg: brokolice, tuřín, řeřicha, nať cibule, čekanka, hlávkový salát
- 170–100 µg: hořčice, zelí, hlávkový salát, pistácie, zelný salát (Coleslaw)
- 50–10 µg: sójové boby, fazole loupané, červené zelí, avokádo, chřest, hrášek, čalamáda, kiwi, kysané zelí, škeble, čočka, okurky, mrkev, dýně, pepř, celer, švestky, arašídové máslo, bramborové lupínky (podle oleje), pórek, květák, hrachový lusk
- 10–1 µg: rajčata, rajčatová šťáva, borůvky, sekaná, makrela, meruňka, brambory, bramborová kaše, sladké brambory, čedar, hroznové víno, ovesná kaše, chléb, broskve, sójové mléko, tofu, vaječný žloutek, cibule, vše z obilí, rýže, melouny, pastinák, preclík, ananasový meloun, řepa
- Nízký: mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, ostatní ovoce a zelenina, cereálie
Jídelníček
1. příklad správného jídelníčku
Snídaně: chléb, rostlinný tuk, lučina, ovocný čaj
Svačina: ovoce
Oběd: polévka zeleninová s brokolicí, filé zapečené se sýrem a rajčaty, bramborová kaše, zelný salát
Svačina: jogurt s müsli
Večeře: těstoviny zapečené s uzeným masem, šopský salát
2. příklad správného jídelníčku
Snídaně: dalamánek, rostlinný tuk, kuřecí šunka (1–2 plátky), černý čaj
Svačina: kořenová zelenina (mrkev, kedluben)
Oběd: polévka hovězí s nudlemi, vepřové maso se zeleninou jako příloha (mrkev, růžičková kapusta, hrášek), houskový knedlík
Svačina: ovocný tvaroh
Večeře: rizoto, okurkový salát
3. příklad správného jídelníčku
Snídaně: dalamánek, sýrová pomazánka, kapie
Svačina: pomeranč
Oběd: bramborová polévka, hovězí závitek, rýže, salát mrkvový
Svačina: ovocný jogurt, pečivo
Večeře: zeleninové lečo s uzeninou, chléb
4. příklad správného jídelníčku
Snídaně: celozrnný chléb, šunka, rostlinný tuk, okurka
Svačina: kiwi
Oběd: polévka hovězí s nudlemi, rybí filé na rajčatech, bramborová kaše, hlávkový salát
Svačina: müsli, bílý jogurt
Večeře: špagety se sýrem a kečupem
5. příklad správného jídelníčku
Snídaně: vločková kaše s ovocem
Svačina: chléb s máslem a ředkvičkami
Oběd: polévka krupicová, vepřová pečeně, dušená mrkev, brambory
Svačina: jogurtový nápoj, Be-be sušenky
Večeře: zapečená brokolice s bramborem, salát z červené řepy
Autor: © svevi
Foto: © hamilton