Léky
Nespavost a pocení bez zjevných příčin bývají vedlejším účinkem užívání léků, a to především antidepresiv. Pocení vyvolávají též hypoglykemické látky či hormonální terapie, přičemž se obvykle projevují i další vedlejší účinky v závislosti na konkrétním léku.
Úzkostné poruchy
V obraze generalizované úzkostné poruchy dominuje nervozita, úzkost, napětí a tělesné příznaky, jako je třes, svalové napětí, závratě, nevolnost od žaludku, bolesti hlavy, bušení srdce a také pocení. Většinou je zhoršen spánek, zejména večer se v hlavě honí řada starostí. Stav je velmi proměnlivý a většinou trvá léta. Paradoxně se u řady lidí potíže zhoršují, když nemají co dělat, například o dovolené nebo o víkendu. Léčbou volby je psychoterapie, ať už individuální nebo skupinová. Důležitý je také nácvik relaxace. Vysoce účinná je kognitivně behaviorální terapie, která pacienta učí postupně kontrolovat obavy, zvládat úzkost a tělesné příznaky a systematicky řešit životní problémy.
Autoimunitní poruchy
Mezi nejznámější autoimunitní nemoci patří systémový lupus erytematodes (SLE), Sjögrenův syndrom, antifosfolipidový syndrom, revmatoidní artritida, dermatomyositida, systémová sklerodermie, vaskulitida, Wegenerova granulomatóza, mikroskopická polyarteritida, Henoch-Schönleinova purpura, Kawasakiho syndrom, Hortonova arteritida, hypertyreóza, hypotyreóza, myasthenia gravis, perniciózní anémie, primární biliární cirhóza, autoimunitní hepatitida, autoimunitní diabetes, autoimunitní onemocnění kůže – pemphigus vulgaris, roztroušená skleróza, autoimunitní onemocnění krevního systému, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, uveitidy, celiakie, vitiligo, Bechtěrevova choroba a další.
Autoimunitní proces se ovlivňuje velice obtížně, ale není to nemožné. Co však lze ovlivnit relativně dobře, jsou příznaky onemocnění. U autoimunitních chorob je možné využít nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, imunosupresiva, intravenózní imunoglobuliny a jiné prostředky. Někteří lékaři se nebrání ani spolupráci s alternativní medicínou. Do popředí pak staví akupunkturu a homeopatii. Akupunktura totiž dokáže velmi výrazně ovlivnit nejen bolesti (zejména u pohybového aparátu), ale i nepříjemné pocení, které je příznakem u většiny autoimunitních onemocnění bez teploty.
Autonomní neuropatie
Vegetativní nervový systém ovlivňuje mnoho orgánů, systémů a jejich funkcí v těle, proto je poškození autonomních nervů provázeno mnoha různorodými příznaky, a to podle toho, která část je kterým mechanismem poškozena. Často dochází ke zvýšenému pocení, které se projevuje chladnými dlaněmi.
Poruchy vegetativního nervového systému mohou vzniknout v každém věku, některé z nich jsou dědičné. Ve vyšším věku jsou většinou součástí neurodegenerativních onemocnění, jako je například Parkinsonova choroba, nebo metabolických onemocnění, jako je například diabetes mellitus. Zejména u nemocných léčených inzulinem či perorálními antidiabetiky s rizikem noční hypoglykemie se projevují tyto poruchy nadměrným pocením. Cukrovku také často doprovází postižení autonomního nervového systému, které může být příčinou nadměrného pocení v průběhu celého dne.
Karcinoidní syndrom
Podobné obtíže se někdy objevují i u další závažné choroby – rakoviny. Především u hematologických malignit (lymfomů) je noční pocení specifickým příznakem. Rovněž určitý typ nádoru ve střevě vede k nadměrnému pocení bez teplot. Teplota bez zjevných příčin se objevuje například u maligních nádorů, jako je feochromocytom, karcinoid, lymfom, Hodgkinova nemoc.
Drogová závislost nebo stažení
Užívání drog člověka mění, přetváří zcela jeho svět a to, jak vnímá své okolí a naopak. Porucha užívání látek vede k abstinenčním příznakům. Abstinenční příznak je charakteristický pro cigarety, alkohol, opiáty, kokain, konopí, benzodiazepiny a další omamné látky. Při nedostatku uživatel začíná být nervózní. Touha po droze postupně vzrůstá. Nemá-li přístup k další dávce drogy, mění se i jeho chování. Může se objevit popudlivost, nervozita, stres, neschopnost soustředění, případně i fyzická slabost, třes rukou a bezdůvodné pocení. Drogově závislý je v tomto případě zachycen v bludném kruhu, kdy je stále více a více času (a nakonec prakticky všechen) nucen věnovat zisku drogy, potažmo tedy finančních prostředků sloužících k jejímu nákupu či surovin k její výrobě. Po vyprchání účinku drogy již nedochází k návratu do relativně „normálního“ stavu, závislý se cítí „pod normálem“, objevují se abstinenční příznaky, například bolesti hlavy, třes, křeče, silné pocení, k nimž se řadí často opomíjené působky závislosti psychické, tedy především extrémní neodolatelná touha po další dávce drogy. Blouznivé stavy a halucinace nejsou výjimkou. Logické uvažování jde stranou, veškeré úsilí se soustředí na zisk další dávky – nelze-li dostatek peněz získat legálně, překračuje řada závislých hranici zákona a finanční prostředky získává kriminální činností. Mnoho závislých jakoukoliv léčbu odmítá, nemají zájem svou situaci jakkoliv měnit.
Hypertyreóza
Hypertyreóza je hyperaktivní štítná žláza, kdy se do těla ze štítné žlázy uvolňuje více hormonů, než je zapotřebí. Hypertyreóza bývá někdy nesprávně označována jako tyreotoxikóza, což není úplně to samé. Tyreotoxikóza je život ohrožující stav, kdy jsou tkáně v lidském těle vystavovány nadměrnému působení hormonů štítné žlázy. Onemocnění se vyskytuje méně často než hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy).
K příznakům hypertyreózy patří zvýšené pocení bez zjevných příčin, zrychlený tep, nervozita, podrážděnost, nespavost a únava, pocity horka a nesnášenlivost vyšších teplot, padání vlasů a měknutí nehtů. U starších lidí může docházet k arytmii. Oči mohou být zarudlé, suché a oteklé.
Myelofibróza
Primární myelofibróza (PMF), nebo také chronická idiopatická myelofibróza, patří mezi myeloproliferativní choroby, konkrétně se jedná o poruchu kostní dřeně. Je charakterizována přeměnou kostní dřeně na nefunkční tkáň, respektive její náhradou vazivem. Krvetvorba se z kostní dřeně přesouvá do jater a hlavně sleziny. V důsledku toho se slezina výrazně zvětšuje.
Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První je charakterizována zmnožením počtu krvinek v krvi a kostní dřeni, druhá pak následným „vyčerpáním“ kostní dřeně a její náhradou vazivem. Mezi časté příznaky tohoto onemocnění patří pocení bez zjevných příčin převážně v noci a hubnutí.
Feochromocytom
Feochromocytomy jsou neuroendokrinní nádory s velmi proměnlivými klinickými projevy, jde o vzácné nádory nadledvin, pro něž jsou typické záchvatovité obtíže: bolesti hlavy, pocení, palpitace a hypertenze. Jejich správná diagnostika je velmi důležitá, neboť případné opominutí může mít tragické následky. Feochromocytomy jsou diagnostikovány pomocí průkazu nadbytku katecholaminů nebo jejich metabolitů a prostřednictvím zobrazovacích metod včetně scintigrafie. K úspěšné operaci je pacienta nutné připravit pomocí alfablokátorů. Po zdárném odstranění tumoru je nutné pravidelné sledování kvůli možnosti recidivy. Feochromocytom se často vyskytuje v rámci některých genetických syndromů a někdy jako jejich první projev, proto je nutné každému pacientovi nabídnout genetické vyšetření. Terapeutický problém pak tvoří maligní feochromocytomy, pro které zatím není k dispozici optimální terapie.
Poruchy spánku
Vegetativní reakce s nadměrným pocením doprovází i obstrukční spánkovou apnoi. Zde je hlavním příznakem chrápání a nekvalitní spánek, přerušovaný opakovaně krátkými epizodami probuzení. Lidé se budí bez pocitu odpočinku, jsou dlouhodobě unavení, usínají během dne a potí se.
Mrtvice
Nepříjemné pocení může doprovázet jako jeden z mnoha příznaků rovněž některá neurologická onemocnění. Jde například o poškození hypotalamu, mozkovou ischemii (mrtvice a infarkty), poruchy autonomního nervového systému, epilepsii.
Syringomyelie
Syringomyelie je chronické degenerativní onemocnění postihující míchu. Je charakterizované tvorbou cyst naplněných tekutinou. Toto neurologické onemocnění postihuje častěji muže ve třetím decenniu života. V průběhu míchy se tvoří podélné dutiny, které jsou vyplněny tekutinou. Nejčastěji jsou lokalizovány v krčním úseku míchy, ale mohou se rozšířit i do oblasti hrudní. Postižení bederní oblasti se buď objevuje nezávisle, nebo se sem dutiny rozšíří z jiných částí, ale to je spíše výjimečné. Syringobulbie je název pro tvorbu těchto cyst v prodloužené míše nebo ve Varolově mostě (pons Varoli). Mícha je v místě postižení rozšířena a na příčném řezu můžeme vidět nepravidelný tvar dutiny. Často se objevují mnohočetné dutiny, které jsou od sebe odděleny úplnými nebo částečnými septy. Dutina bývá uložena excentricky, ale většinou dochází ke komunikaci s centrálním kanálem míšním. Vzhledem k uložení dutiny jsou klinické příznaky asymetrické a často jednostranné. Průvodním příznakem je právě pocení bez zjevných příčin.
Nemoc štítné žlázy
Důležité je nezapomínat na to, že nadměrné pocení je často způsobeno poruchou funkce štítné žlázy. Její snížená funkce, především ale funkce zvýšená vedou k nadměrnému pocení ve dne i v noci.
Tuberkulóza
Tuberkulóza je infekční nemoc, která se přenáší stykem s nakaženým člověkem. Je to onemocnění zasahující nejčastěji plíce, ledviny nebo také mozkové obaly, a dokonce i kosti. V podstatě ale může napadnout kteroukoliv část lidského těla. Průvodním znakem v počátečním stavu je pocení ve zvýšené míře bez zjevné příčiny, které se projevuje obzvláště v noci.
Menopauza
Menopauza je vyhasínání hormonálních funkcí u žen. Nepřichází náhle, je to proces pozvolný a zpočátku i nenápadný. S jeho prvními příznaky se žena může setkat už po čtyřicítce. Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může jak ke zkracování délky cyklu, tak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu. Přechod je doprovázen mnoha potížemi, které se souhrnně označují jako klimakterický syndrom. Mezi nejčastěji zmiňované obtíže patří návaly horka a pocení. Jmenované příznaky vznikají v důsledku poklesu hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu. Nejde o problémy, které by ženu přímo ohrožovaly na zdraví či životě, ale statistiky ukazují, že až ve 25 % případů mohou být tak silné, že znemožňují běžný život. Návaly horka přicházejí v různé intenzitě i četnosti a trvají od pár vteřin do půlhodiny. Období návalů může být různě dlouhé, obvykle trvá několik let a začít může i deset let před klimakteriem, přičemž se jejich frekvence a intenzita zvyšuje v době před nástupem menstruace a ženy je často vnímají jako součást premenstruačního syndromu. Noční pocení vyvolané menopauzou se objevuje spolu s dalšími příznaky menopauzy, jako je vaginální suchost, denní návaly horka a změny nálady.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Golowanov