Příčiny deprese u mužů
Rozdíly ve výskytu onemocnění u obou pohlaví nejsou ve skutečnosti tak velké, jde pouze o rozdílné projevy deprese u mužů a u žen. Projevy depresivní poruchy u muže se totiž mohou lišit od příznaků ženy. U mužů bývá spíše v popředí podrážděnost, agresivita, antisociální chování, zneužívání alkoholu, snížená kontrola impulsivity a snížená tolerance stresu. Tento „mužský“ depresivní syndrom se často těžko rozpozná a léčí. Některé studie poukazují na možnou souvislost úbytku testosteronu s depresí u mužů. Depresivní starší muži mohou mít nízké hladiny testosteronu v souvislosti s aktuálním psychickým stavem a někteří depresivní muži se mohou zlepšit při léčbě androgeny. Depresivní porucha u mužů s sebou často přináší utrpení, bolest, ekonomickou ztrátu a bohužel i zvýšenou úmrtnost. Lékař má povinnost co nejlépe diagnostikovat a léčit, a proto i rozdíly mezi depresí mužů a depresí žen, které zákonitě existují, by měly být zkoumány a měly by se promítnout do klinické praxe.
Příznaky
Hlavním problémem deprese u mužů je to, že společnost považuje mluvení o mužských emocích za něco špatného. Muž má být silný a nezdolný. Smutek, úzkost či melancholie představují slabost a nepřípustné chování pána tvorstva. Emoční stránka deprese je všeobecně známa, o čem se však tolik nemluví, jsou tělesné symptomy. Varovným signálem je tedy neustálá únava a špatný spánek.
Mnoho příznaků deprese je však společných oběma pohlavím. Jako první se objeví pocity úzkosti, smutku a osamění. Pak se dostaví únava a nekvalitní spánek. Není se tedy čemu divit, že muž trpící depresí leží často v posteli a baví se nicneděláním. Kvůli depresi totiž ztratí veškerý zájem o aktivity či koníčky. Začne se přejídat nebo naopak ztratí chuť k jídlu. Jak tedy poznat depresi u muže? Pozor si dávejte i na podrážděné chování, pokles libida a rizikové činnosti. Muži se totiž pod záštitou deprese nezřídka vrhají bezhlavě do všech adrenalinových aktivit, hazardu či promiskuity.
Poporodní deprese u mužů
Narození dítěte je jedním z nejkrásnějších zážitků v lidském životě, ale velice často je tento pocit vystřídán naprostým vyčerpáním, nespavostí a podrážděností. Všechny tyto negativní vlivy společně s hormonálními změnami mohou vést k poporodním depresím. Tyto stavy ovlivňují nejen matku, ale mají často neblahý vliv i na právě narozené dítě, na otce, popřípadě i na další členy rodiny. Před i po narození dítěte trpí depresemi každý desátý otec. Nejhorší dobou se pak stává 3. až 6. měsíc po porodu, kdy depresemi trpí každý čtvrtý otec. Každý muž je v podstatě dítě, které neustále vyžaduje pozornost a potřebuje, aby se mu stále někdo věnoval, stále ho někdo chválil a obdivoval. Dokud má žena na starost jenom jeho, není to při troše dobré vůle nic složitého. Jakmile však žena otěhotnění, začne mít řadu jiných starostí a problémů a na ty mužovy jaksi už nezbývá tolik času. Po narození dítěte je to ještě horší. Každá matka má co dělat, aby se přizpůsobila potřebám dítěte, zvládala domácnost a našla si trochu času pro svůj odpočinek. Kde má ale brát sílu na to, věnovat se svému partnerovi tak jako dřív. Tato situace bývá kamenem sváru, mnoho mužů začne vnímat potomka jako vetřelce, který z jejich pozorné, krásné, stále se usmívající a vše zvládající drahé polovičky učinil vzteklou, ubrečenou nic nestíhající fúrii. Místo toho, aby přidali ruku k dílu a své ženě trochu pomohli, je pro ně jednodušší propadnout depresi a radši jít s kamarády na pivo, aby nemuseli koukat na tu hysterku a poslouchat toho křiklouna. Naštěstí se často tato situace upraví po několika týdnech či měsících, kdy žena přivykne nové situaci a naučí se opět zvládat chod domácnosti. Někdy se to však už nespraví a rodina se nakonec rozpadne.
Narození dítěte znamená pro celou rodinu velkou změnu a všichni členové domácnosti se musí smířit s tím, že už nic nebude tak jako dřív. Téměř všichni rodiče jsou po narození dítěte unavení, sklíčení, nevyspalí a otrávení, toto jsou však naprosto přirozené stavy a neměly by se plést s depresemi. Větší pozornost je třeba věnovat případům, kdy se dostaví trvalé pocity odcizení, beznaděje, marnosti a začnou se objevovat myšlenky na smrt. Muži celé těhotenství a porod intenzivně prožívají. Jenom o tom nemluví jako ženy. Většina mužů se raději uzavře do sebe a ženy jim často vyčítají, že se o ně a budoucí potomky nezajímají, to ale nemusí být pravda. Muži to prostě jenom řeší a prožívají po mužském způsobu, tedy beze slov. Mužům se dějí hormonální změny podobné změnám odehrávajícím se v ženském těle během těhotenství. Dokonce i mužům stoupá hladina estrogenů a hormonu prolaktinu, který má na svědomí tvorbu mateřského mléka. Poporodní deprese se u muže nejčastěji vyskytnou, pokud už v minulosti muž depresemi trpěl. Spouštějícím faktorem může být také nemoc dítěte, partnerské problémy, finanční potíže, neplánované těhotenství či nechtěné pohlaví dítěte. Nejenom deprese matky, ale zrovna tak i depresivní otec může mít na dítě neblahý vliv. Nejhorší situace nastane, když se mezi partnery přeruší komunikace. To často bývá začátek konce.
Deprese u seniorů
V seniorském věku dochází k řadě omezení a ztrát. Senior přichází o dlouholetého partnera, zdravotní stav jej donutí omezit některé zájmy a aktivity. Dochází ke snižování tělesných schopností. Člověk se pak více soustředí na tyto nové tělesné změny nebo obtíže. Smutná nálada se pak dává – ne vždy správně – do přímé souvislosti s těmito faktory. Mezi závažné projevy deprese u seniora patří ztráta zájmu o okolí, pocity bezmocnosti, zbytečnosti a nepotřebnosti. Senioři uvádějí, že je život prázdný, nenacházejí smysl života, obtížně činí různá rozhodnutí. Velmi závažným projevem deprese jsou myšlenky na smrt a nežití. Myšlenky na sebevraždu bývají rovněž přítomny a jsou velice nebezpečné. Své místo v léčbě depresí u seniorů má psychoterapie a léčba za pomocí psychofarmak.
Účinná léčba
Nejčastěji se podávají psychofarmaka, kterých je celá řada, a jsou všechna přibližně stejně účinná. Začnou působit za dva až čtyři týdny. Za posledních dvacet let je pokrok v terapii enormní, jedná se o nové přístupy biologické a psychosociální. Biologický přístup spočívá především v podávání antidepresiv. Ale jsou i jiné metody, například elektrokonvulze, tedy klasické elektrošoky, nebo novější metoda spočívající v magnetické stimulaci mozku. Nabízí se i hluboká nebo vagová stimulace. Staronově se zavádí chronobiologická léčba, to znamená problematika denních rytmů. Každý z nás má svůj denní rytmus, podle kterého se vylučují hormony, klesá výkonnost, řídí se spánek a bdění. Deprese tyto rytmy rozhodí. S pomocí jasného světla a dostatečného spánku se dostává vše do normálu.
Jak na depresi bez léků
V poslední době se objevily velmi zajímavé údaje o vztahu depresivní poruchy a stravy. Preventivně a léčebně se podávají omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou například v rybách a středomořské kuchyni. Prevencí a vhodnou léčbou je také pohybová aktivita. Naprosto nejhorší je, když člověk zaleze do kouta a nedělá nic, nemoc ho k tomu táhne. I se středně těžkou a těžkou depresí je možná a doporučená fyzická aktivita. U lehkých depresí jsou tyto metody dokonce účinnější než léky, u těch středních jsou stejně účinné jako léky. U těžkých forem se o jejich významu diskutuje, ale i v takových případech se hodí metody kombinovat. V psychoterapeutickém programu pro pacienty s depresí je důležité ukázat pacientům, jakým způsobem žít, aby se deprese nevracely – kdo dobře dodržuje psychohygienu, většinou deprese nemá. Naučit je všechny možné pomůcky na to, jak si poradit s jednotlivými příznaky deprese a jak se z deprese případně i svépomocí dostat – toto je cíl kognitivně-behaviorální psychoterapie. Pomocí hlubší psychoterapie rozebrat s pacientem aktuální psychický problém ve kterém uvízl, rozebrat s ním mezilidské vztahy, které nefungují tak, jak by měly, a to tak, aby to vedlo k jeho lepšímu životnímu fungování a ke šťastnějším důsledkům v životě – na to se používá hlubinná psychoterapie. Gestalt psychoterapie, psychoanalyticky orientovaná skupinová psychoterapie, pak chce naučit pacienta správně a pravidelně relaxovat, aby díky této dovednosti mohl kdykoliv, kdy to bude potřebovat, uvést svůj nervový systém do vyrovnanějšího stavu.
Při léčbě pacientů s depresí jsou důležité všechny výše uvedené složky, protože léky samotné někdy nepomohou – pacientovi je sice lépe, ale problémy zůstávají, stejně tak špatný životní styl a deprese se chronifikují. Samotná psychoterapie ani změna životního stylu často nepomohou pacientům, kteří mají k depresi vrozenou dispozici, nebo je deprese těžší.
Deprese není jen špatná nálada, která přijde a zase odejde. Jedná se o onemocnění, které vám může kompletně změnit život. Nemluvě o smutných koncích, které končí sebevraždou. Včasné rozpoznání deprese a vyhledání odborné pomoci vám může zachránit život. Nebojte se svěřit se či mluvit o svých problémech. Mužské chování nespočívá ve skrývání problémů, ale v postavení se jim čelem.
Autor: © svevi
Foto: © Choll