Popis a chemické vlastnosti dubu
Duby rostou v mírném podnebí. Bílý dub není bílý, je jen popelavě šedý, obvykle 20 až 25 metrů vysoký, poměrně masivní a široký. Listy dubu jsou střídavé, přibližně 5 cm dlouhé, krátké, řapíkaté, protáhlé, zvlněné a hrubě pilovité. Plody dubu jsou 4 cm dlouhé, válcovité, leskle hnědé.
V lékařství se využívají kůra a hálky. Hálky jsou výrůstky, které strom produkuje reakcí na plísně a hmyz. Aktivní složkou dubu je tříslovina, přičemž nejdůležitějším prvkem při léčbě je tanin, který má mírně stahující a antiseptické vlastnosti. Bílá dubová kůra obsahuje 15–20 % třísloviny, která má blahodárné účinky. Obsah taninu hraje důležitou roli, protože se váže na proteiny z tkání, posiluje je a zabraňuje bakteriálním infekcím. Tříslovina je protizánětlivá, antimikrobiální, antikarcinogenní a antioxidační. Proto je spíše vhodná pro žaludeční a zažívací potíže. Bílý dub obsahuje také mangan, draslík, hořčík, vápník, železo, zinek, vitamín B a C. Kůra obsahuje také vysoké množství vápníku. V malém množství je přítomen i selen a síra, déle vitamíny C a A a několik vitamínů skupiny B.
Zdravotní výhody
Míchané nápoje z dubové kůry byly používány domorodými Američany k léčbě průjmů, úplavice, vředů v ústech a kožních problémů. Dubová kůra je ideální pro uvolnění ledvinových kamenů, močového měchýře a žaludečních kamenů. Také pomáhá s inhibováním bakterií, které jsou spojeny s těmito kameny. Rovněž je vhodná k léčbě vředů a poruch sleziny. Je možné ji využít i k zastavení krvácení z nosu, plic, žaludku a konečníku. Perorální použití dubové kůry působí jako diuretikum. Bílá dubová kůra neléčí základní onemocnění, ale snižuje jeho příznaky. Extrakt z dubové kůry je vhodný k léčbě bolestivých ledvinových kamenů a napomáhá efektivní funkci ledvin.
V moderní alternativní medicíně se používá extrakt z dubové bílé kůry k odstranění parazitů z trávicího traktu a ke snížení bakterií.
Řada komerčně vyráběných doplňků stravy s obsahem dubové kůry má spíše detoxikační vlastnosti. Extrakt bílé dubové kůry je hlavní přísadou v léčivých přípravcích určených zejména pro léčbu střevních parazitů a při hubnutí. Extrakt z dubové kůry je vhodný i na hemoroidy, protože snižuje nepohodlí. Také je možné jej využít na zánět dásní.
Dub jako tradiční zdroj léčivých látek
Dubová kůra se používá k léčení od nepaměti, z celého stromu má nejvyšší obsah účinných látek a byla a je lehce dostupným lékem na mnohé zdravotní potíže. Pro nás nejpřínosnější jsou její dezinfekční účinky a schopnost tlumit a zastavovat krvácení, obojí jak při vnější, tak vnitřní aplikaci. O jejích účincích si podrobněji povíme níže. Dříve se běžně používaly k léčbě i dubové listy, například při zažívacích potížích, ale i na všechny níže zmíněné potíže léčené kůrou; listy ovšem mají poněkud nižší obsah účinných látek než kůra. Dokonce i duběnky, kulaté útvary na listech, které jsou domovem larev žlabatky duběnkové, byly účinným lékem, například proti tyfu, na krvácející rány a zanícenou kůži a sliznice. Aplikovaly se ve formě prášku, odvaru nebo výluhu v alkoholu. Z žaludů se vařila „káva“, posilující a dezinfekční nápoj užívaný pro čištění organismu, krvetvorbu a proti vnitřním zánětům, například močových cest.
Sběr dubové kůry a nákup léků s jejím výtažkem
Dubovou kůru sbíráme ze stromů na podzim, a to pouze z mladých větví o průměru maximálně 2–3 cm. Kůra na větvi se podélně nařízne a postupně odlupuje, pak ji v tenké vrstvě usušíme a uložíme do uzavíratelné nádoby nebo sáčku a uskladníme v suchu. Jednodušší pro nás asi bude kůru nebo přípravky s jejím výtažkem zakoupit v lékárně. Tyto výrobky nejsou drahé a přitom jsou opravdu účinné.
Dubová kůra léčí záněty a účinně tlumí krvácení
Dubová kůra se běžně používá ve formě odvaru, dnes nejčastěji pro vnější užití. Blahodárně působí například při poranění kůže, od malých až po větší rány, které potřebujeme vydezinfikovat a zastavit krvácení. Působí poměrně silně protizánětlivě, nasazuje se i na již zanícené rány, které se špatně a dlouho hojí, její dezinfekční a svíravý účinek byl proto dříve opravdu velmi ceněný. Stejně tak bychom se k ní měli vracet i dnes, jakožto přírodní produkt má totiž minimum nežádoucích účinků. Na kůži ji aplikujeme jako koupel, k oplachování nebo jako obklady. Kromě zmíněných poranění a zánětů kůže léčí například i mokvavé ekzémy, plísňové infekce na kůži, bércové vředy, akné a podobně. Používá se také ke kloktání v případě paradontózy a infekce v krku a ústní dutině.
Příprava a dávkování
Recept na odvar k vnější aplikaci
- 2 polévkové lžíce dubové kůry zalijeme 250 ml studené vody, přivedeme do varu a 10 minut povaříme, poté scedíme.
- Používáme k omývání postižených míst, nebo na obklady.
- Pro přípravu odvaru ke kloktání snížíme dávku kůry na 1 polévkovou lžíci do 250 ml vody, pro čaj na 1 čajovou lžičku do 200 ml vody.
Gel z dubové kůry – nejen na nepříjemné hemoroidy
Dnes dubovou kůru běžně najdeme například v přípravcích proti hemoroidům, velmi rozšířenému a nepříjemnému zdravotnímu problému. Oblíbený a osvědčený je především gel z dubové kůry, který si můžeme vzít všude s sebou a nemusíme trávit čas přípravou sedací koupele. Tento gel nám ale pomůže například i proti nadměrnému pocení nohou a mykózám nebo na drobnější popáleniny a lehčí spálení sluncem.
Čaj z dubové kůry
Odvar z dubové kůry lze používat i vnitřně, i když dnes už to zdaleka není tak běžný lék jako dříve. Tento odvar dokáže i zmírnit krvácení u vnitřních orgánů, podával se například při krvácení v trávicím traktu (po poradě s lékařem) nebo pro zmírnění menstruačního krvácení. Dezinfekční účinek zase léčil otravy jídlem, katary a průjmová onemocnění, ale i závažnější problémy jako záněty ledvin a žloutenku. I když se v současnosti tento čaj užívá poměrně zřídka, někteří léčitelé se k němu stále vracejí.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Iron