Jak se deprese projevuje
Mezi hlavní příznaky deprese patří bezesporu smutná nálada, což je společensky chápáno jako jediný příznak, ale to samo o sobě nestačí. Mezi další příznaky patří také snížené sebevědomí, pesimismus - do budoucna je všechno viděno černě. Také úzkost bývá průvodním jevem deprese. Dále sem patří ztráta vůle, ztráta iniciativy, ztráta zájmů a koníčků. Pak jsou zde i časté pocity únavy a mnoho různých dalších tělesných příznaků.
Často se při depresi objevuje časné ranní probouzení. Postižení depresí se vzbudí ve dvě nebo ve tři hodiny ráno a pak již nemohou usnout. Nastává zde pak situace, že postižený straší po bytě, a je to pro něj taková ta hodina mezi psem a vlkem, kdy nic nejde dělat a zároveň spát také není možné. V jiném případě se zase třeba postižený depresí probudí normálně, ale nemá zase potřebu vůbec vstát z postele. Každá jednotlivá věc, kterou by pak měl přirozeně udělat, se jeví, jako že to vlastně vůbec nemá cenu. Obléknout se, vyčistit si zuby, obstarat základní tělesné potřeby, to vše se postiženému zdá jako nepřekonatelný úkol srovnatelný například s výpravou na Mount Everest. Postižený se musí přemlouvat ke každému kroku, protože nejraději by zůstal třeba tři dny v posteli a nevylezl z ní. Dalším charakteristickým znakem deprese je ztráta sebeúcty. Pacient tak často přestane uznávat sám sebe a ztratí sebedůvěru. Pacient při depresi nepřikládá vlastní osobě sebemenší důležitost. Jestliže pak chybí sebeúcta a sebedůvěra, tak přichází na řadu konečné řešení, které vrcholí sebevraždou.
Když začne člověk na sobě vnímat příznaky deprese, tak to často vidí jako svou slabost, což dále více prohlubuje jeho pocity neschopnosti. U postiženého při depresi jeho víra ve své osvobození neexistuje. Bolest nepolevuje, a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc nepřijde, dnes ani zítra. A tato beznaděj deptá duši více, než bolest sama.
Deprese je duševní porucha
Když si pacient například nechá vyměnit kyčelní kloub, tak se s tím pak chlubí po sousedkách, po čekárnách, ale v případě duševní choroby se pacienti často snaží tyto problémy skrývat. Není to jejich chyba, je to způsobeno nahlížením společnosti na duševní choroby. Žijeme v době, kdy jsou společností duševní choroby stále ještě stigmatizovány. Lidé nechtějí slyšet o této nemoci, protože se jí moc bojí. Bolest a potíže, které sebou těžká deprese přináší, jsou nepředstavitelné pro lidi, kteří s tím neprošli a zabíjejí se proto, že se muka již nedala dále snést.
Diagnostika deprese
Jako nemoc, se deprese začala označovat až s příchodem nových diagnostických technologií na vyšetření mozku. Jedním takovým přístrojem, který způsobil převrat v diagnóze deprese je počítačová tomografie (CT – computer tomograph). Před vyšetření počítačovou tomografií se pacientovy podá glukóza, která je mírně radioaktivní například přidáním radioaktivního flóru. Glukóza se velice rychle dostane do krevního řečiště, které ji do několika minut odnese i do mozku. Radioaktivní záření se pak dá snímat speciální kamerou, čímž se dá vykreslit nejen to, jak ten mozek přesně vypadá, ale i to, jak mozek funguje. Prostřednictvím počítačové tomografie se lékaři mohou za živa do mozku podívat. De-facto to je metoda, která je schopna zobrazovat duši. Typickým příznakem takto vyšetřeného pacienta je zjištění nízké mozkové aktivity – na snímcích z CT se více prosazuje neaktivní mozková kůra, nežli mozková tkáň, které je aktivní u zdravých lidí. Celkově by se dalo říci, že u člověka nemocného depresí pracuje jeho mozek na nižší obrátky.
Umírá se na depresi?
Deprese, díky sebevražedným sklonům, které při ní vznikají, patří mezi onemocnění smrtelné. Toto riziko úmrtí na depresi je vyšší pro muže než pro ženy, neboť na celém světě umře sebevraždou dvakrát více mužů než žen. Naproti tomu jde fakt, že ženy se o sebevraždu pokusí častěji než muži, také o své sebevraždě častěji hovoří. Muži zase o sebevraždě méně mluví, ale častěji se jim skutečně povede se zabít. Depresívní člověk se ke smrti rozhodne naprosto racionálním přístupem, proč to tady dále prodlužovat, když to stejně nemá žádný smysl. Často si tito lidé před plánovanou sebevraždou uspořádají své osobní a majetkové věci, také si důkladně uklidí ve svém bytě. Prakticky je člověk mentálně připraven na svou smrt. V tomto okamžiku se ale začne tělo bránit přirozeným obranným mechanizmem, který známe jako pud sebezáchovy. Právě toto střetnutí s vlastním pudem sebezáchovy se stane pro mnohé nepřekročitelným úskalím, které mu nedovolí dokonat svou sebevraždu, protože jejich vlastní tělo se s nimi začne prát.
Deprese a jak ji zvládnout?
Představa o tom, že deprese je jen smutná nálada nebo zármutek, který známe normálně všichni, je velmi povrchní a není správná. Říkat depresí postiženému člověku, aby se šel někam rozptýlit, aby na to nemyslel, je asi tak smysluplné jako říkat tomu, kdo má zlomenou nohu, ať si kouká dát ty kosti k sobě.
Léky na depresi
Antidepresiva, jsou nejlepším prostředkem, jak depresi zvládnout. Neznamená to ovšem, že po tom co se vezmou antidepresiva, tak že člověk žije v nějaké euforii, ale naopak dojde k jakémusi vystřízlivění a pacient se vymaní z bludných představ, které ho dříve stahovaly až k sebevraždě. Po antidepresivech pacient získává znovu kontrolu nad svou psychikou a nabývá dojmu, že konečně se ovládá on sám a ne nějaké černé myšlenky. A to vše, aniž by pacient nějak změnil názor a myslel si najednou, že je život děsně happy. Ne, ten tragický pocit samozřejmě nadále u pacienta zůstává, ale navrací se taková jakoby praktičnost nebo lépe řečeno smysluplnost života. Mezi nejčastěji užívané léky na depresi patří Lexaurin, Citalon a Cipralex.
Babské rady na depresi
Babské rady říkají užívat čerstvě mletý muškátový oříšek každý den čtvrt lžičky. Dále se doporučuje inhalovat vanilku, například jako vonnou seneci, nebou při vanilkové koupeli. Z klasických lékových doplňků se na depresi doporučuje užívat pravidelně B-komplex forte - jednu tabletu ráno po jídle.
Psychoterapie na depresi
Názory na to, zda je deprese přemožitelná vůlí, se liší. V zásadě se dá říci, že deprese není přemožitelná pouze vlastní vůlí. Existují zde však určité psychoterapeutické postupy, které mohou pacienta zacvičit v tom, jak svou vůlí může lépe depresi zvládat. Jedním z takových alternativních postupů je behaviorálně kognitivní terapie, která spolu s antidepresivními léky pomáhá pacientovi přehodnotit svůj pohled na svět a to jak ve své minulosti, tak i do budoucnosti. Pacient se tak zbaví pocitu, že všechno co kdy udělal, bylo špatné, nebo co kdy udělá, bude špatně, protože on je špatný. Při této psychoterapii se cestou speciálních triků, domácích cvičení a domácích úkolů, podobných, jako když se učíme hrát na housle, dá přispět ke zvratu deprese. Depresi lze tedy ovlivnit psychoterapeuticky. Deprese bez léků přemožitelná je, ale nikoliv svépomocí a nikoliv amatérsky, je zde třeba určitého profesionálního zácviku a to jak psychoterapeuta, tak i pacienta.
Deprese se tedy dá zvládnout bez předčasného ukončení života pomocí antidepresiv a psychoterapie.
Deprese a společnost
Depresi je třeba ve společnosti více prosazovat, nedémonizovat a odstigmatizovat, protože pomoc existuje. Depresí trpí zhruba 10% lidské populace a většina z těchto lidí trpí právě tím, že deprese je společností negativně vnímána.
Autor ©Mgr. Marie Svobodová
Foto: © Andrew Mason (London, UK)