MENINGOKOK B

Cena očkovacích látek

Meningokok (A, C):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (A, C, W135, Y):

• Menveo: 1 940 Kč
• Nimenrix: 1 940 Kč

Meningokok (C):

• Menveo: 1 940 Kč
• NeisVac-C: 1 010 Kč
• Nimenrix 1: 940 Kč

Zdroj: Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem MENINGOKOK PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luisa.

Dobrý den,mám strach jestli jsme se nenakazili meningokokem na navsteve,prosim lze z krve zjistit nakazu,dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, meningokok jde zjistit z krve. Meningokok způsobuje život ohrožující onemocnění, při kterém jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38°C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Právě tato vyrážka může pomoci rozpoznat meningokoka v domácím prostředí. Vyrážka na kůži totiž nezmizí, když se na ní přitlačí průhledná sklenice. To je jasný signál, že jde o meningokokovou infekci a je třeba okamžitě zavolat rychlou záchranou pomoc. Dalším domácím testem na meningokokovou infekci se provádí tak, že se nemocný uloží na rovnou podložku, například na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed se mu zatlačí brada směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Meningokok příznaky

Meningokok B

Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B, zodpovědný za více než 70 % infekcí. V naší republice se vyskytují běžně pouze dva, a to typy B a C. V ojedinělých případech se vyskytne i typ A. Proti typu A a C lze účinně očkovat děti od dvou měsíců, proti typu B nebyla očkovací látka zatím vyvinuta.

Zdroj: Meningokok

Poradna

V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Cervene tecky na kuzi

Přenos

Samotná bakterie na vzduchu přežije jen několik vteřin. Z člověka na člověka se přenáší kýcháním, líbáním a podobně. Infekční jsou rovněž hleny a sliny bacilonosičů. Jejich šíření napomáhá velká koncentrace lidí, mimo jiné školní prostředí, případně úzký fyzický kontakt. U malých dětí může dojít k přenosu také při olizování hraček. Do těla hostitele vstupuje meningokok nosohltanem, posléze pronikne do krve nebo mízními cestami na mozkové pleny. U některých lidí přežívá bakterie v nosohltanu v nízkém počtu, aniž by se nějak projevovala. Takový člověk pak funguje jako bacilonosič a šíří nákazu dále.

Zdroj: Meningokok

Inkubační doba

Z hlediska nákazy patří k nejrizikovější skupině mladiství a děti do čtyř let. Ročně zdravotníci nahlásí Státnímu zdravotnímu ústavu stovky případů. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny. K nejvíce ohrožené skupině přitom patří chlapci mezi 15. a 19. rokem. K rizikovým faktorům, které mohou chorobu spustit, se řadí například stres, nadměrná fyzická zátěž či prochladnutí.

Zdroj: Meningokok

Meningokokové skvrny

Závažnější formou onemocnění meningokokem, s více než dvojnásobnou úmrtností (25procentní) oproti meningitidě, je meningokoková sepse. Jedná se v podstatě o otravu krve. Pacientům s touto formou postupně selhávají životně důležité orgány a následně umírají na srdeční zástavu. Tato forma je typická tvorbou krvavých skvrnek na kůži (petechií), které se postupně zvětšují a slévají v modřiny.

Zde vidíte, jak vypadají meningokokové skvrny.

Zdroj: Meningokok

Léčba

Pokud lékař získá podezření na onemocnění meningokokem, okamžitě je zahájena léčba silnými dávkami antibiotik, a to ještě předtím, než se diagnóza potvrdí rozborem krve. Pacient je převezen do nemocnice, kde se případně zajistí jeho životní funkce. Diagnózu lze potvrdit i provedením lumbální punkce a následným rozborem mozkomíšní tekutiny. Smrt u tohoto onemocnění nastává nejčastěji do 24 až 48 hodin od vypuknutí nemoci. Pokud dotyčný nemoc přežije, nese si často s sebou po zbytek života trvalé následky v podobě postižení srdce, hluchoty, slepoty, amputovaných částí těla, epilepsie, ochrnutí nebo psychomotorické retardace.

Zdroj: Meningokok

Příznaky

Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.

Zdroj: Meningokok

Inkubační doba

Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.

Nakažlivost

Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Zdroj: Zánět mozkových blan

Očkování

Nejlepší možnou, avšak pouze částečnou prevencí proti nákaze onemocnění meningokokem typu A, B, C, W-135, Y je včasné očkování. Proti typu B, který se v našich zeměpisných šířkách objevuje nejčastěji, je dostupná vakcína Bexsero od firmy Novartis.

Očkovací látky mají schopnost vytvořit v organismu obranné protilátky, které mohou chránit jedince při pozdějším možném styku s meningokokovými bakteriemi. V současné době se k očkování používají konjugované vakcíny, které obsahují účinnější látky než jejich předchůdkyně – polysacharidové vakcíny.

Konjugovaná vakcína je typ očkování, které se provádí pouze podáním jediné dávky, jež zahrnuje kompletní obranyschopné protilátky. Konjugované vakcíny jsou však účinné pouze u osob starších jednoho roku, u mladších jejich účinnost selhává, tudíž se u nich tento typ nepoužívá. Děti mladší jednoho roku je nutné očkovat třemi dávkami, a to v rozmezí jednoho měsíce. Očkovat lze již děti od dvou měsíců jejich věku, řada pediatrů však doporučuje očkování až od 18 měsíců věku batolat.

Očkování se zpravidla provádí pouze na vyžádání pacienta nebo rodičů, vakcína není hrazena zdravotními pojišťovnami, tudíž si očkovací látku hradí každý z vlastních finančních zdrojů. Účinnost základní vakcíny chrání osobu po dobu maximálně pěti let, poté je zapotřebí očkování opakovat. Očkování konjugovanou vakcínou zajišťuje osobám spolehlivou ochranu zhruba po dobu deseti let.

I přes dílčí rozdíly všechny konjugované vakcíny s různým proteinovým nosičem dosahují srovnatelné imunogenity.

Osoby s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány proti meningokokovým nákazám minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Existuje-li známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny, očkování s ní je kontraindikováno. Dojde-li po očkování ke vzniku závažného nežádoucího účinku, pak očkování další dávkou téže vakcíny se kontraindikuje do doby vyjasnění její příčiny.

Před očkováním se zhodnotí zdravotní stav očkované osoby, a je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je tedy nutné postupovat tak, aby byla včas eliminována.

Očkování proti meningokokovým nákazám může chránit jen vůči těm meningokokovým onemocněním, která jsou vyvolána odpovídající vakcinační séroskupinou. Neindukuje žádnou ochranu vůči onemocněním způsobeným nekapsulárními meningokoky nebo jinými kapsulárními bakteriemi stejného nebo jiného rodu. Imunizace konjugovanými vakcínami nenahrazuje očkování proti záškrtu nebo tetanu.

V ojedinělých případech byly jako postvakcinační nežádoucí účinky pozorovány příznaky meningismu (bolest, ztuhlost šíje nebo světloplachost). Neexistuje ale žádný důkaz, že jejich příčinou bylo očkování.

Česká legislativa umožňuje očkovat proti meningokokovým nákazám souběžně s jiným očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Je-li očkování prováděno dříve než čtyři týdny po pasivní imunizaci specifickým imunoglobulinem, může dojít ke snížení postvakcinační imunitní odpovědi. Je-li očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulinem, aplikuje se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.

Obecně se nedoporučuje očkovat při souběžné imunosupresivní léčbě delší než dva týdny s vysokými dávkami parenterálních kortikoidů, neboť postvakcinační odpověď se může významně snížit nebo dokonce chybět.

Zdroj: Meningokok