Invalidní důchod

Podmínky pro získání invalidního důchodu

Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Podmínky pro získání důchodu jsou celkem dvě:

1. Míra poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35%.
2. Minimální doba odpracovaných let.

Občan má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl podmínky pro vstup do starobního důchodu a stal se:

• invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,
• invalidním následkem pracovního úrazu.

Občan je považován za invalidního, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Snížená pracovní schopnost

Pracovní schopností se rozumí schopnost občana vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u občana před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu občana doloženého výsledky funkčních vyšetření a přitom se bere v úvahu:

1. zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
2. zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
3. zda a jak je občan na své zdravotní postižení adaptován,
4. schopnost rekvalifikace občana na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
5. schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
6. v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je občan schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.

Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje občanu vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

Občan je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Minimální doba účasti na důchodovém pojištění

• Občané do 20 let musí mít odpracováno méně než 1 rok.
• Občané od 20 do 22 let musí mít odpracován alespoň 1 rok.
• Občané od 22 do 24 let musí mít odpracovány alespoň 2 roky.
• Občané od 24 do 26 let musí mít odpracovány alespoň 3 roky.
• Občané od 26 do 28 let musí mít odpracovány alespoň 4 roky.
• Občané ve věku nad 28 let musí mít odpracováno alespoň 5 let v posledních deseti letech před vznikem jejich invalidity.
• Občané starší 38 let pokud nesplní podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získali celkem 10 let pojištění.

Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob vedených v evidenci Úřadu práce České republiky (maximálně 3 roky) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.

Stupně invalidity

Existují tři stupně invalidity a určují se podle toho, jak moc klesla pracovní schopnost občana.

1. Invalidita prvního stupně: pracovní schopnost občana klesla nejméně o 35 %, avšak ne více než o 49 %.
2. Invalidita druhého stupně: pracovní schopnost občana klesla nejméně o 50 %, avšak ne více než o 69 %.
3. Invalidita třetího stupně: pracovní schopnost občana klesla nejméně o 70 %.

Výše invalidního důchodu

Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.

Základní výměra

Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.

Procentní výměra

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

• 0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
• 0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
• 1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.

Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.

• U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
• U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.

Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:

• je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
• vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
• doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.

Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.

Pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.

Nárok na invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech

Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu, jak je zde uvedeno. Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které mají za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené výše činí měsíčně 45 % z výpočtového základu, přičemž pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, přičemž průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém se stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1, přičemž tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.

Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle předchozího odstavce, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce výše a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle výše uvedeného odstavce, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok.

• Občanovi, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně v plné výši stanovené podle zde uvedených odstavců, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
• Občanovi, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle výše uvedeného odstavce, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
• Občanovi, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle zde uvedeného odstavce, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

Diagnózy pro získání invalidního důchodu

Uvádíme zde nejčastější diagnózy se kterými lidé pobírají invalidní důchod.

Novotvary

• C50 karcinom prsu;
• C34 karcinom plic;
• C18-20 kolorektální karcinom;
• C56 karcinom ovaria;
• C64 karcinom ledviny;
• C62 nádory testis;
• C32 karcinom hrtanu;
• C61 karcinom prostaty;
• C81 Hodgkinský lymfom;
• C82-85, C91 Non-hodgkinský lymfom;
• C00-14 nádory hlavy a krku;
• D32-33 nádory centrální nervové soustavy;
• C73 nádory štítné žlázy.

Poruchy duševní a poruchy chování

• F10 – F 19 duševní poruchy vyvolané psychoakivními látkami:
• F10.x poruchy vyvolané účinkem alkoholu;
• F11.x poruchy vyvolané účinkem opioidů;
• F12.x poruchy vyvolané účinkem kanabinoidů;
• F13.x poruchy vyvolané účinkem sedativ nebo hypnotik;
• F14.x poruchy vyvolané účinkem kokainu;
• F15.x poruchy vyvolané účinkem jiných stimulancií;
• F16.x poruchy vyvolané účinkem halucinogenů;
• F17.x poruchy vyvolané účinkem tabáku;
• F18.x poruchy vyvolané účinkem organických rozpouštědel;
• F19.x poruchy vyvolané účinkem několika látek nebo jiných psychoaktivních látek.
  
• F20 – F29 schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy:
  
• F21 schizotypální porucha;
• F22 trvalá porucha s bludy;
• F23 akutní polymorfní přechodná psychotická porucha;
• F25 schizoafektivní porucha.
• F30 – F39 afektivní poruchy – poruchy nálady:
  
• F30 manická epizoda;
• F31 bipolární afektivní (maniodepresivní) porucha (BAP);
  
• F32 depresivní epizoda;
• F33 periodická depresivní porucha;
  
• F34 cyklotymie;
  
• F34.1 dystymie.
• F40 – F49 poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy;
  
• F50 – F59 poruchy behaviorální, spojené s fyziologickými a somatickými faktory:
• F50.0 mentální anorexie;
• F50.2 mentální bulimie;
• F60 – F69 poruchy osobnosti;
• F70 – F79 mentální retardace:
• F70 lehká mentální retardace;
  
• F71 středně těžká mentální retardace;
• F72 těžká mentální retardace;
  
• F73 hluboká mentální retardace;
• F78 jiná mentální retardace;
• F79 nespecifikovaná mentální retardace.
  
• F80 – F89 poruchy psychického vývoje;
  
• F80 – F84 specifické vývojové poruchy:
• F80.0 specifická porucha artikulace řeči;
• F80.1 expresivní porucha řeči;
• F80.2 receptivní porucha řeči;
• F80.3 získaná afázie s epilepsií (Landauův–Kleffnerův syndrom;
• F81.0 dyslexie;
• F81.1 dysgrafie;
• F84 pervazivní vývojové poruchy:
• F84.0 dětský autizmus;
• F84.1 atypický autizmus;
• F84.2 Rettův syndrom;
• F84.3 jiná dezintegrační porucha v dětství;
• F84.4 hyperkinetická porucha spojená s mentální retardací a stereotypními pohyby;
• F84.5 Aspergerův syndrom;
• F84.8 jiná pervazivní vývojová porucha;
• F84.9 nespecifikovaná pervazivní vývojová porucha.
• F90 – F98 poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci:
• F90 hyperkinetické poruchy;
• F91 poruchy chování:
• F91.0 porucha chování ve vztahu k rodině;
• F91.2 socializovaná porucha chování;
• F91.3 porucha opozičního vzdoru.
  
• F92 smíšené poruchy chování a emocí;
• F93 emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství:
• F93.0 separační úzkostná porucha v dětství;
• F93.1 fobická úzkostná porucha v dětství;
• F93.2 sociální úzkostná porucha v dětství;
• F93.3 porucha sourozenecké rivality.
  
• F94 poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci:
• F94.0 elektivní mutizmus;
• F94.1 reaktivní porucha příchylnosti v dětství;
• F94.2 desinhibovaná příchylnost v dětství.
  
• F95 tikové poruchy:
• F95.0 přechodná tiková porucha;
• F95.1 chronická motorická nebo vokální tiková porucha;
• F95.2 Tourettův syndrom.
  
• F98 jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a adolescenci.
• F98.0 neorganická enuréza;
• F98.1 enkopréza;
• F98.2 porucha příjmu jídla v útlém a dětském věku;
• F98.3 pika infantilní a v dětství;
• F98.4 porucha se stereotypními pohyby;
• F98.5 koktavost;
• F98.6 breptavost;
• F98.8 jiné specifikované poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a adolescenci;
• F98.9 jiné nespecifikované poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a adolescenci.
  
• A00 – E90 somatické poruchy;
• G00 – Y98 somatické poruchy;
  

Nemoci nervové soustavy

• cévní onemocnění mozku a míchy;
• Alzheimerova nemoc a jiné demence;
• Parkinsonova nemoc a další extrapyramidové poruchy;
• epilepsie;
• narkolepsie;
• demyelinizační onemocnění;
• encefalitidy;
• postižení míchy;
• onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení;
• svalová onemocnění;
• migréna;
• neuralgie;
• neurotraumata;
• nádory CNS;
• úžinové syndromy.
  

Nemoci oběhové soustavy

• chronické srdeční selhání;
• ischemická choroba srdeční;
• kardiomyopatie;
• stav po transplantaci srdce;
• získané a vrozené srdeční vady;
• arytmie a synkopy;
• arteriální hypertenze;
• Cor pulmonale chronicum;
• ateroskleróza;
• arteriální obliterující nemoci, funkční cirkulační poruchy;
• aneuryzmata;
• nemoci z útlaku v oblasti horní hrudní apertury (thoracic outlet syndromTOS, neurovaskulární kompresivní syndrom ramenního pletence, syndrom krčního žebra);
• mízní edém na jedné či obou končetinách;
• křečové žíly, posttrombotický syndrom, recidivující tromboflebitidy;
• arteriovenózní píštěle s poruchami periferního prokrvení.
  

Nemoci svalové a kosterní soustavy

• osteoartróza;
• revmatoidní artritida;
• reaktivní artritidy;
• dna;
• psoriatická artritida;
• osteoporóza;
• komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS);
• chronická osteomyelitida;
• poruchy růstu;
• idiopatické zánětlivé myopatie;
• epikondylitida;
• fibromyalgie;
• syndrom karpálního tunelu;
• bolestivý syndrom páteře včetně dlouhodobých či trvalých funkčních následků po operaci páteře nebo po úrazech páteře;
• vrozené nebo získané deformity páteře;
• ankylozující spondylitida;
• difúzní idiopatická skeletální hyperostóza (DISH, ankylozující hyperostóza, Forestierova choroba);
• defekty skeletu lebky;
• funkční komplikace po zlomeninách orofaciální oblasti;
• funkční poruchy po úrazech hrudníku, žeber a prsní kosti;
• funkční poruchy po úrazech pánve, zlomeninách pánevních kostí a symfýzy, stavy po zlomeninách křížové kosti a kostrče;
• polytrauma s mnohočetnými poúrazovými následky na několika orgánech nebo systémech;
• stavy po úrazech nebo operacích skeletu končetin s protrahovaným a komplikovaných hojením;
• endoprotézy horních a dolních končetin;
• ztuhnutí a omezení pohybu v ramenním kloubu;
• habituální luxace ramena;
• pseudoartrózy – paklouby končetin;
• stavy po rupturách svalů a šlach s poruchou funkce horní končetiny;
• stavy po zlomenině kostí horní končetiny se značným omezením funkce horní končetiny;
• deformity prstů rukou při částečně zachované funkci úchopu;
• ztuhnutí a omezení pohybu kyčelního kloubu;
• poškození vazivového aparátu kolena;
• stavy po zlomenině kostí dolní končetiny se značným omezením funkce dolní končetiny;
• deformity nohy vrozené;
• deformity nohy získané.
  

Žádost o invalidní důchod

Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.

Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Potřebné doklady a tiskopisy

• nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
• doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
• výuční list;
• vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
• výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
• potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
• u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
• doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
• doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
• žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.

Řízení o nároku na invalidní důchod

Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby ÚSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen ÚSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle ÚSSZ. Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Vzhledem k tomu, že IPZS během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.

Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je postoupen spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. IPZS posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování. Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárok na invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.

Vše o INVALIDITĚ a jejím posuzování pro účely INVALIDNÍHO DŮCHODU najdete na webu IPZS: Posuzování invalidity.

Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.

O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.

Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.

Nesouhlas s rozhodnutím a opravné prostředky

Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoliv ÚSSZ. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá. Občan může v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.

O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu. Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění. Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.

Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Rozhodnutí v námitkovém řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud následně zabývat. Pro účely soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise MPSV.