Angina pectoris
Infarktu většinou předchází onemocnění, které se označuje jako angina pectoris. Anginu pectoris řadíme stejně jako infarkt mezi ischemické choroby srdeční, pro něž je typické špatné prokrvení srdce, které může být způsobeno buď nedostatečným přísunem kyslíku, nebo zvýšenou spotřebou kyslíku srdcem při zátěži. Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které se shrnují pod společný název ischemická choroba srdeční (ICHS). Jejím nejznámějším projevem je infarkt myokardu, častějším a hlavně dlouhodobým projevem jsou svíravé bolestivé pocity na hrudi, které se označují jako anginózní bolesti neboli stenokardie. Zásadní rozdíl mezi infarktem a anginou pectoris je ten, že při angině nedochází k odumírání srdeční tkáně.
Co je to angina pectoris
Angina pectoris znamená v doslovném překladu „úzkost hrudi“ a označuje typický obraz obtíží, který má svůj původ ve sníženém zásobení srdečního svalu (myokardu) kyslíkem. Anginu pectoris dělíme na stabilní a nestabilní. Stabilní forma je chronické srdeční onemocnění, při kterém bolest propuká vždy na stejný podnět a obtíže mívají podobný charakter. Příkladem je pacient, u kterého se bolest rozvíjí při chůzi do schodů. Nemocní se stabilní anginou pectoris jsou na problémy vždy připraveni a mají po ruce účinný lék, který si v případě potřeby aplikují pod jazyk (nitroglycerin). Nestabilní angina pectoris je buď ta, která se objeví úplně poprvé, anebo má podobu výrazného zhoršení stabilní formy nemoci. Při nestabilní angině pectoris se může vytvořit v oblasti zúženého místa krevní sraženina, která v kritické míře omezuje průtok krve a přísun kyslíku. Obtíže vznikají v tomto případě také v klidu a povolují až po delším čase. Například nemocný, který se zadýchával a měl bolesti při chůzi do schodů, začne pociťovat obtíže již při běžné chůzi po rovině. Vždy je však nutné pamatovat na nejhorší variantu, pokud bolesti neodeznívají do deseti minut nebo nepomáhá podání nitroglycerinu, může angina pectoris přecházet do infarktu myokardu, což je stav, při kterém již dochází k nevratnému odumírání srdeční tkáně.
Angina pectoris je varovným příznakem dlouhodobě hrozícího srdečního infarktu. Obzvlášť u nestabilní anginy pectoris je riziko infarktu velice zvýšeno.
Příznaky
Při angině pectoris pacient trpí akutní svíravou bolestí za hrudní kostí, která vzniká při nedostatečném prokrvení srdce. Srdce může trpět kyslíkovým deficitem v případě, že jsou koronární tepny, které srdce zásobují okysličenou krví, zúžené a nejsou tak schopny k srdci přivést tolik kyslíku, kolik právě sval potřebuje ke své činnosti. Když je navíc tato činnost zvýšená nad normu (například při námaze, chůzi, stresu), jsou požadavky na dostatek kyslíku ještě o mnoho větší. V důsledku tohoto nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku vznikají křeče srdečního svalu, které postižený vnímá jako svíravou či bodavou bolest na hrudníku (nebo jen jako tlak), pálení za hrudní kostí nebo dušnost. Pro bolest je přitom typické, že vystřeluje do levé paže, krku nebo čelisti. Bolesti trvají několik minut a jsou tak intenzivní, že většinou nedovolí v dané činnosti pokračovat. Až po přerušení námahy, zastavení se a prodýchání zpravidla bolesti ustupují. Bolest může být doprovázena i pocity úzkosti, strachu o život a celkové únavy.
Nejčastější příčinou, proč lidé touto nemocí trpí, je takzvaná ateroskleróza (kornatění cév). Při ateroskleróze dochází k ukládání nebezpečných tuků do cévních stěn, které se tím zužují a stávají se pro krev hůře průchozími. Aterosklerotické plaky se mohou vytvářet v jakýchkoli cévách v lidském těle, a tedy i v koronárních tepnách, které zásobují srdce. Rizikovým faktorem aterosklerózy je pak především vysoká hladina cholesterolu v krvi.
Na počátku onemocnění mohou být obtíže jen slabé, takže pocit úzkosti na prsou související se zátěží může a nemusí být příznakem anginy pectoris. Prohlídka lékařem se doporučuje zvláště v případě, existují-li rizikové faktory pro aterosklerózu (například kouření, zvýšený krevní tlak, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi). Také nemocní cukrovkou by měli brát i lehké anginózní potíže velmi vážně. Alarmující příznak „bolest“ je u nich v důsledku chronického poškození nervů zřetelně slabší než u lidí bez cukrovky.
I při sexu se zrychluje činnost srdce, obvykle ale ne tak silně jako při tělesné námaze (například při sportu). Sex proto způsobuje záchvaty anginy pectoris jen velmi zřídka.
Jak pomoci
Pokud chceme snížit riziko, že v budoucnu potká toto onemocnění i nás, je nutné snížit nebezpečí aterosklerózy, která srdeční choroby vyvolává. Celkově musíme organismus udržovat v kondici, často se hýbat, čili do denního režimu zařadit nějaké to sportování (například cyklistiku, plavání) nebo alespoň chůzi. Obézní lidé by měli začít hubnout a kuřáci by se měli definitivně vzdát své neřesti, neboť nikotin nezatěžuje jen dýchací systém, ale má přímý dopad i na kornatění tepen. Důležité je vyhýbat se tučným a přesoleným jídlům. Pokud již člověk trpí některým z onemocnění kardiovaskulárního systému (vysoký krevní tlak, ateroskleróza), nebo pokud u něj byla zjištěna vysoká hladina cholesterolu v krvi, měl by chodit na pravidelné lékařské prohlídky a důsledně se na tyto choroby léčit.
Nejvíce rizikové faktory jsou: zvýšená hodnota cholesterolu v krvi (viz „arterioskleróza“), vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu, dlouhodobý stres. V některých rodinách je onemocnění zvláště časté, pravděpodobně díky dědičným faktorům.
Při záchvatu anginy pectoris přerušte rozdělanou činnost a uklidněte se. Jestliže se jedná o váš první záchvat, vyhledejte ihned lékaře, nejlépe zavolejte rychlou záchrannou pomoc. Pokud se již léčíte a máte k dispozici sprej proti této bolesti, vstříkněte si 2 dávky pod jazyk. Bolest by měla velmi rychle, během desítek sekund, ustoupit. Pokud se tak nestane, mohlo by se jednat o akutní infarkt myokardu, a proto opět vyhledejte ihned lékařské ošetření. Lékaře vyhledejte i tehdy, pokud se změnil charakter záchvatů: jsou častěji, silnější, při menší zátěži a podobně.
V případě, že máte poskytnout první pomoc někomu s náznaky anginy pectoris, zavolejte záchrannou službu, po celou dobu sledujte stav postižené osoby (puls a dýchání), nechte ji v pro ni přirozené poloze (nejlépe v polosedě) a hlídejte ji, zda neupadá do šokového stavu. Po příjezdu lékaře se snažte co nejpřesněji popsat sled událostí, pokud nemocný nemůže.
Léčba
Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání. Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu. Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.
Samotná léčba má dva cíle. Prvním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze. Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (například nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (například takzvané betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.
Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). K preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu patří rovněž léky, které snižují srážlivost krve, například kyselina acetylsalicylová, aspirin, v nízkých dávkách.
Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny takzvanou balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika), kdy je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena. Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypassu (to je implantace přídatné „objížďkové cévy“ – štěpu z pacientovy žíly).
Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení a podobně) a bolesti neustávají ani po požití léků rozšiřujících cévy (například nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.
Ischemické choroby srdeční, k nimž se řadí i angina pectoris, patří k nejobávanějším civilizačním chorobám – stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku na nejvyšší příčce, a to u mužů častěji než u žen.
Autor: © svevi
Foto: © TRacter