Příčiny
Ačkoli nosní polypy byly jako nemoc objeveny už ve starověkém Egyptě, vědci ani po staletích bádání neví, co je přesnou příčinou jejich vzniku. Výskyt nosních polypů je nejčastěji dáván do souvislostí s alergiemi a s nimi spojenými rýmami, které mají na svědomí chronický zánět nosní sliznice. Dlouhodobě zanícená sliznice uvnitř nosu je zduřelá, zbytnělá a postupně se na ní vytvářejí výběžky či výchlipky – právě ony nosní polypy. Polypy bývají většinou mnohočetné a při vyšetření je lékař objeví na obou stranách nosní dutiny. Zvýšené riziko nosních polypů je také u pacientů s cystickou fibrózou, u dětí s bronchiálním astmatem či s poruchou pohyblivosti řasinek a u lidí, kteří jsou citliví na některé léky, například Aspirin nebo Ibalgin. Celkově nosní polypy trápí až 4 % populace, což není zanedbatelné množství. Pokud se chceme nosním polypům ubránit, měli bychom včas a efektivně léčit jakékoli záněty horních cest dýchacích, včetně klasické rýmy, abychom nosní sliznici co nejméně zatěžovali.
Rizikové faktory
Často se vznik nosních polypů spojuje s chronickým zánětem nosní sliznice (chronické, alergické rýmy), s astmatem, u malých dětí může být příčinou dokonce cystická fibróza či ciliární diskineze (nepohyblivost řasinek), obojí jsou vážná onemocnění. Objevení polypů je někdy reakcí organismu na určité léky (Aspirin, Ibalgin).
Prevence
Vzhledem k tomu, že nebyla objasněna přesná příčina onemocnění, je prevence v podstatě nemožná. V souvislosti s možností vlivu chronických onemocnění horních cest dýchacích na rozvoj nosních polypů je vhodné tyto záněty včas, účinně a dokonale léčit, aby sliznice nosu byla v co nejlepším stavu – co nejméně zatěžována a narušována zánětlivými procesy, poněvadž ke vzniku polypu bude takováto sliznice jistě náchylnější.
Příznaky
Nosní polypy se projevují zhoršenou nosní průchodností (pacientovi se špatně dýchá nosem). I když si je každý vědom možnosti dýchání ústy jako náhrady dýchání nosem, i tak vede u někoho znemožnění nosního dýchání k jakési nervozitě až panické hrůze z udušení. Ucpání nosních cest se může chvílemi zhoršovat či zlepšovat – použitím různých nosních kapek. Vzhledem ke zhoršenému příjmu vzduchu, tedy i kyslíku, trpí pacienti často bolestmi hlavy. Někdy popisují pocit tlaku v obličeji. Dalším nepříjemným příznakem je částečné či úplné vyřazení čichu. Pacienty trápí takřka permanentní rýma (vodnatá, později hnisavá – „zelená“). Polypy se obyčejně objevují na obou stranách nosní přepážky – v pravé i levé nosní dírce – často však nerovnoměrně. Typickým projevem tohoto onemocnění je časté probouzení kvůli nepříjemně vyschlým ústům – pacient se potřebuje napít. Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává v pokročilých stadiích).
Diagnostika
Nosní polypy se mohou nějaký čas vyskytovat jako absolutně bezpříznakové. Problém však nastává, když dorostou do takové velikosti, že uzavírají průchody mezi nosní dutinou a vedlejšími dutinami, nebo když dokonce ucpou samotné vývodné cesty – nosní průduchy. To samozřejmě vede k tomu, že se nemocnému špatně dýchá, což může vyvolat nepříjemnou nervozitu, nebo dokonce strach z udušení. Samozřejmě že lze dýchat ještě ústy, ale představte si, že byste pořád chodili s pootevřenou pusou – právě kvůli tomu jsou nosní polypy velmi obtěžující ze společenského hlediska – a v noci se opakovaně budili s vyprahlými ústy. Se sníženou nosní průchodností jde ruku v ruce i pokles čichových funkcí, takže pacient může pociťovat částečnou či úplnou ztrátu čichu. Dalším typickým příznakem je permanentní rýma, nejdříve spíše vodnatá, později hlenovitá či hnisavá. Současně se mohou objevit i bolesti hlavy či nepříjemné pocity tlaku v obličeji. V extrémním případě mohou nosní polypy vyčnívat ven z nosní dutiny, což pochopitelně znamená velký kosmetický problém.
Pokud obvodní lékař zjistí podezření na nosní polypy, budete odesláni na ORL (ušní-nosní-krční), kde již lékař provede jednoduché vyšetření nosním zrcátkem, takzvanou přední rinoskopii. V zrcátku lékař nosní polypy zřetelně vidí a může je tak snadno diagnostikovat. Při opakovaném výskytu nosních polypů, nebo pokud je nutné zjistit jejich přesný rozsah v dutině nosní, provádí se ještě rentgenové vyšetření a zobrazení nosních dutin pomocí CT (počítačové tomografie). Zpravidla ale již při prvním pohledu zrcátkem do nosu lékař zjistí, v jakém stadiu se nemoc nachází.
Léčba
Po diagnóze nosních polypů lékař obyčejně pacientovi předepíše nosní sprej s obsahem kortikoidů – zabere-li na polypy (to se stává zejména v případě menších polypů), lze tento sprej užívat i dlouhodobě, neboť při této lokální aplikaci se kortikoidy nedostávají do krve a nemohou tak plně rozvíjet své nežádoucí účinky (ukládání tuků, tvorba strií, růst chloupků, vznik žaludečních vředů). Pokud nosní sprej nezabere, přesune se léčba ke kortikoidům v tabletkách – ty lze užívat jen omezenou dobu. A když zkrátka kortikoidy v žádné podobě na polypy nestačí, přechází se k chirurgickému odstranění polypů. Operace se provádí buď při místním znecitlivění, nebo v analgosedaci, či v celkové anestezii.
Operace
Operace při místním znecitlivění začíná aplikací znecitlivujícího spreje do nosu. Poté jsou pomocí různých „šikovných“ nástrojů odstraňovány polypy. Protože jsou polypy původem odjinud – z vedlejších nosních dutin, s nimiž jsou spojeny stopkou, která také musí být odstraněna – mluví se někdy o vytrhávání polypů, což poněkud naturalisticky, leč výstižně označuje děj, ke kterému dochází. Výkon je krvavý a ne zcela bezbolestný. Avšak pacienti se vesměs shodují, že úleva (často bohužel jen dočasná), kterou jim zákrok přinesl, za to stojí. Při dalším způsobu provedení polypektomie (vyjmutí polypů) – analgosedaci – nedochází k celkové anestezii, nicméně znecitlivující prostředek již není aplikován místně, nýbrž do žíly. Pacient je tak v částečném vědomí. Nepociťuje tolik bolest, je schopný částečné spolupráce při operaci, je však „otupělý“ a zákrok si obyčejně nepamatuje. Třetí možností je operace v celkové narkóze. K té se přistupuje zejména v případě, že je operace spojena ještě s jinou v této lokalitě (například operací nosní přepážky). Doba hospitalizace je zhruba 5 dní.
Komplikace
Hlavní komplikací u léčených polypů je jejich opakované navracení. U neléčených je komplikací více: Jednak mohou úplným zacpáním nosních průduchů ucpat i ústí vedlejších nosních dutin. Z vedlejších nosních dutin pak nemůže být odváděn hlen a vzniká hnisavý zánět dutin. Ten často způsobuje úporné bolesti hlavy. Přerostlé polypy mohou vyčnívat buď vpředu, z nosních dírek, nebo vzadu, to pak mohou přepadávat do krku. Polypy mohou ničit i okolní kostěné struktury – přetvořit tvar nosu či narušením očnice rozšířit zánět i do těchto míst.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Horayeb