Umístění jater v těle
Játra jsou největší exokrinní žlázou v těle a životně nezbytným orgánem. Díky velké prokrvenosti mohou sloužit především jako centrum zpracování živin z potravy, metabolické a detoxikační centrum, zásobovací sklad glykogenu, bílkovin a lipidů. Svou exokrinní funkcí zajišťují vylučování žluče, která pomáhá v trávení tuků. V embryonálním stadiu jsou také sídlem krvetvorby.
Játra mají tvar trojrozměrného trojúhelníku s dlouhou přeponou z dolní pravé strany na horní levou stranu. U dospělého člověka váží průměrně kolem 1,5 kg a proteče jimi 1,5 l krve/min. Jsou uložena pod pravou částí klenby brániční a svým koncem zasahují přes levou mediální část bránice. Viscerální plochou naléhají na břišní orgány (výrazné otisky), svou horní částí jsou srostlá s bránicí.
Játra jsou uložena v brániční klenbě, dotýkají se při tom:
- na pravém laloku s nadledvinou, ledvinou, dvanáctníkem a s flexura coli dextra,
- na levém laloku s jícnem a žaludkem.
Jak bolí játra
Játra nebolí. Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolní hladké svaly žlučových cest. Jaterní tkáň totiž neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater:
- žlučníková kolika
- zánět žlučníku
- zánět žlučových cest
- překrvení jater
- zánět jater
- metastáze v játrech
- přenesená bolest
Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Pochopitelně nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Přestože projevy a příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, tak mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
Které nemoci jater hrozí a jak se projevují
Nemoci jater mohou být akutní či chronické. Akutní onemocnění často zmizí spontánně během několika dnů, ale nevýhodou je, že se zřídka objeví klinické příznaky, které by na onemocnění upozornily. Proto se ve většině případů jaterní onemocnění diagnostikuje až v chronických či závažnějších stadiích.
Virové hepatitidy
Virová hepatitida je různými viry způsobené zánětlivé onemocnění jater. Rozlišujeme virovou hepatitidu typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnější onemocnění, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž terénu často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Projevy žloutenky
Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi všech tří výše zmiňovaných typů velice podobné příznaky. Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně diagnostikována. Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici, a naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává i žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma (žloutenka neboli ikterus). V některých případech může být prvním příznakem choroby právě až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný.
Cirhóza
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhóza jater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
- snadná tvorba modřin
- hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
- zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
- různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
- úbytek svalové hmoty
- zmatenost a letargie
- krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
Dědičné onemocnění jater
Některá dědičně podmíněná onemocnění jater, při nichž je porušen metabolismus bilirubinu uvnitř jaterních buněk, vedou ke skutečně výraznému zvýšení hladiny této látky v krvi. Jejich závažnost je však velice rozdílná. Patří sem například Gilbertův, Criglerův-Najjarův či Dubinův-Johnsonův syndrom. Nepříliš dobrou prognózu mají onemocnění střídavá, jako je hemochromatóza a Wilsonova choroba. V prvním případě je ve tkáních těla, a samozřejmě i v játrech, ukládáno nadměrné množství železa, v případě druhém se hromadí měď. Tyto látky mají nepříznivý vliv na jaterní funkce, jelikož jsou pro játra škodlivé.
Projevy dědičného onemocnění jater
Projevy jsou specifické podle příčiny onemocnění. Zásadní rozdíl v povaze metabolitů, které způsobují klinické projevy onemocnění, umožňuje dědičné metabolické poruchy rozdělit do dvou skupin:
- nemoci malých molekul
- nemoci komplexních molekul
Nádory jater
Nádory jater nejsou bohužel nijak výjimečné. Zhoubné, maligní nádory dokonce obsazují páté místo mezi všemi malignitami na celém světě. Zhoubný nádor jater, odborně hepatocelulární karcinom, vzniká až z 80 % na podkladě jaterní cirhózy. V jaterních buňkách dochází ke změnám genetické informace a tím i ke změnám jejich chování. Nádorové buňky se začnou nekontrolovatelně množit a růst, a tím zabíjí buňky zdravé. Bohužel se na něj přijde až při příznacích jaterního selhání, ascitu, žloutenky či anémie (chudokrevnosti). Prognóza tohoto onemocnění je velice špatná, udává se přežití řádově několik měsíců.
Projevy nádorů jater
Projevy a příznaky nemoci jsou velmi nespecifické a zaměnitelné s jinými nemocemi. Objevuje se bolest břicha, zejména na pravé straně. Obvykle je přítomna vysoká schvácenost pacienta, únavnost, časté teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. U karcinomu se může, ale nemusí vyskytnout žloutenka. Dále lze nahmatat rezistenci v dutině břišní u 33 % nemocných, méně je pak nalezena zvětšená slezina (splenomegalie) či ascites (výpotek v dutině břišní). Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkové névy.
Jaterní selhání
Nejzávažnějším problémem, ve který mohou nemoci jater vyústit, je jaterní selhání. To je chorobný stav, při němž dochází k významnému snížení jaterních funkcí, především pak tvorby krevních bílkovin, srážecích faktorů a odstraňování jedovatých látek z organismu. V některých případech může selhání vzniknout velice rychle, kdežto jindy je jeho rozvoj spíše pozvolný. Všechna jaterní onemocnění je tedy potřeba velice důsledně léčit již od samého počátku a snažit se tak selhání předejít. Léčba totiž ani v dnešní době nemusí být vždy úspěšná. Nejhorší prognózu má zhoubný nádor jater.
Projevy selhání jater
Postižený jedinec se cítí slabý, objevují se bolesti břicha, nevolnost či žloutenka. Jak už bylo zmíněno výše, nástup chronického selhání je pomalejší, má však nakonec stejné důsledky. Mezi nejzávažnější komplikace jaterního selhání patří otok mozku, výrazně zvýšená náchylnost k infekcím, krvácivé stavy, selhávání ledvin, plic i srdce a další.
Jak poznat rakovinu jater
Rakovina jater je tichý zabiják. Může se vyskytnout náhlý úbytek tělesné hmotnosti, ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti po pozření malého množství potravy, nevolnost, zvracení, bolest a otékání břicha.
Varovným příznakem může být také žloutnutí pokožky. Zdravá játra totiž bilirubin, který vzniká rozpadem červených krvinek, dokážou rozložit. Jenže pokud je orgán zasažen nemocí, bilirubin se hromadí ve tkáních a v kůži a způsobuje zažloutnutí. S tím souvisí i svědění kůže. Nutkání se stále škrábat je způsobeno tím, že odpadní látky, které tělo normálně odbourává právě játry, se místo toho hromadí v kůži.
Pokud se dlouhodobě cítíte slabí, omámení a máte pocit, že jste stále unavení, zastavte se raději u doktora. Možná si tím zachráníte život, většinu nádorů jater totiž lékaři objeví až v momentě, kdy je rakovina v pokročilém stadiu, a často je těžké, ne-li nemožné nemoc porazit.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Kidney