Šíření svrabu
Svrab se obvykle šíří blízkým a důvěrným kontaktem osob. Také se může přenést během spánku, kdy se roztoči dostanou do lůžkovin. Roztoči nemohou létat nebo skákat, jejich pohyblivost je velmi omezená. Roztoči svrabu žijí jen několik dní, zejména na lidské kůži. Během tohoto období však může kdykoli dojít k rozšíření na jiné lidi. Šíření probíhá nejen pouhým dotykem, ale i kontaktem s oblečením, ložním prádlem nebo dalšími textiliemi v domácnosti. Roztoči si nejčastěji tvoří tunely v hrubých nebo ohýbaných oblastech kůže, tedy na loktech, kotnících nebo kolenou. Pouhým dotykem nebo poškrábáním může dojít k zamoření další oblasti a rozšířením na jiné části těla. Samička roztoče nanese vajíčka pod kůží. Z vajíček se vylíhnou larvy a tyto larvy se dostanou na povrch kůže, kde se stávají dospělými jedinci během dvou týdnů. Tento cyklus pokračuje, dokud nedojde k usmrcení všech roztočů.
Roztoči se nemohou přenášet ze zvířat na člověka a opačně, jelikož nedojde k jejich reprodukci. Pokud již dojde k přenosu ze zvířat na člověka, způsobují obvykle svědivou vyrážku, která trvá jen několik dní.
Nakažlivost a inkubační doba
Svrab je nakažlivý! Pokud trpíte svrabem, můžete být přenašečem roztoče na jiné lidi. Po prvním napadení roztočem svrabu se mohou objevit prvotní příznaky během několika týdnů. Tato doba je známá jako inkubační doba. Pokud však dojde k opětovnému nakažení, objeví se příznaky během několika dní.
Prevence svrabu
Je důležité vyvarovat se blízkého kontaktu s podezřelou osobou, aby nedošlo k přenesení svrabu právě na vás. Zároveň byste se měli vyhnout kontaktu s oblečením, ručníkem nebo hřebenem nakaženého člověka. Lidé trpící svrabem by sami měli dbát na to, aby nešířili svrab na ostatní.
Rizika svrabu
Nejčastěji jsou postiženi následující skupiny lidí:
- Sexuálně aktivní mladiství. U této skupiny dochází k přílišnému kontaktu, což je ideální pro přenos svrabu.
- Lidé pracující v institucích, jako jsou pečovatelské domy, domovy pro mentálně postižené a ve věznicích. Zde vznikají obrovská rizika přenosu.
- Lidé žijící ve stísněných prostorách.
- Děti z rozvojových zemí.
- Lidé s oslabeným imunitním systémem, HIV pozitivní.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Orrling