Co znamená vysoký cukr v krvi
Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnoty cukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Následky vysoké hladiny cukru v krvi
Jednoduché cukry (monosacharidy a disacharidy, ale i ovocný cukr a med) nejsou uvnitř spojeny žádnou větší vazbou, kterou by bylo třeba enzymaticky štěpit, proto se vstřebávají přímo a velmi rychle do krve. Tím dojde k okamžitému zvýšení jejich obsahu v krvi a nastává stav nazývaný hyperglykemie (zvýšení hladiny cukru v krvi). Jelikož tento stav není pro organismus příznivý, snaží se ho tělo kompenzovat vyplavením nadbytku hormonu inzulínu ze slinivky břišní (pankreatu), jenž umožňuje „přestup‟ glukózy do buněk. Inzulín však cukru v krvi sníží příliš rychle a dojde k hypoglykemii (snížení hladiny cukru v krvi), kdy se objevuje hlad, chuť na sladké, podrážděnost, bolest hlavy, únava a podobně. Prudké výkyvy glykemie způsobené konzumací cukru, sladkých nápojů, sušenek a ovoce značně namáhají slinivku břišní, což představuje riziko vzniku cukrovky (diabetes mellitus II. typu). Jednoduché cukry tělo rychle vstřebává, ale stejně rychle je též využívá: jedná se o prudké, nefyziologicky rychlé reakce podobné „výbuchu‟, jež se navenek projevují rozrušením, nesoustředěností, někdy až agresivitou (hlavně ve spojení rafinovaného cukru [sacharózy] s mléčným cukrem [laktózou] z mléka nebo mléčných výrobků; med, javorový sirup a ovocný cukr pak mají podobné účinky jako rafinovaný cukr, avšak v menší míře).
Dnešní přehnaná konzumace cukru rovněž způsobuje, že se přebytky cukru ukládají na různá místa těla, zejména ve formě glykogenu (zásobní živočišný škrob v játrech a ve svalech). Převýší-li množství glykogenu kapacitu jater, glykogen se začne uvolňovat do krevního oběhu v podobě mastných kyselin. Ty se ukládají nejprve do méně aktivních částí těla (boky, stehna, střední partie trupu), později i do aktivnějších orgánů (srdce, ledviny a jiné), které tuk postupně obalí a v důsledku toho dojde k oslabení jejich normální funkce. Dalším negativem je silné kyselinotvorné působení jednoduchých cukrů. Cukr přispívá k překyselení organismu a tím oslabuje naši obranyschopnost. Konzumace cukru se podílí na vytváření prostředí, jež je optimální pro růst bakterií a tvorbu zánětlivých onemocnění v celém těle, ochuzuje tělo o minerální látky a kromě imunitního systému oslabuje i systém nervový. Co se týče přesných hodnot, normální pH krve je mírně zásadité (7,36−7,44). Přísun silně zásaditého rafinovaného cukru způsobí reakci, při níž se krev stává kyselejší (kyselé pH: 0−7; neutrální pH: 7; zásadité pH: 7−14). Organismus se snaží tento stav neutralizovat pomocí minerálních látek, především vápníku, který se ve větší (zvýšené) míře uvolňuje z kostí a zubů, čímž dochází k oslabení kostí a kazivosti zubů. Dále se objevuje nedostatek hořčíku a vitaminu B1, jenž je potřebný právě pro metabolismus sacharidů (jednoduchý cukr ho neobsahuje, ale spotřebovává). Pokud se do žaludku dostane bílý rafinovaný cukr, nastává dočasné ochromení žaludku, protože rafinovaný cukr je silná zásada. Aby byla zajištěna rovnováha, žaludek vyloučí velké množství kyselin. Jestliže se tento proces často opakuje, může dojít k poškození stěny žaludku a vzniku žaludečních vředů.
Cukr v krvi − hodnoty
Normální hodnota glykemie na lačno se pohybuje v rozmezí 3,5−5,5 mmol/litr, 2 hodiny po jídle kolem 8 mmol/litr. Při hypoglykemii pod 4 mmol/l hrozí okamžitý kolaps (je tedy akutně nebezpečná). Hyperglykemie se v hodnotách 10−15 mmol/l nijak neprojevuje, nebezpečná je však z dlouhodobého hlediska (poškození očí, nehojící se záněty a podobně).
Hladina cukru v krvi po jídle
Hladina cukru na lačno není nijak důležitá, je to jen hodnota vztažená na referenční stav. Daleko důležitější je hodnota glykemie po jídle, tedy po zátěži způsobené sacharidy. Proto se při podezření na diabetes provádí jako první orální glukózový toleranční test (OGTT). Při něm pacient vypije roztok glukózy a v určitých časových intervalech se pak měří odezva glykemie. Například: když je při OGTT hodnota glykemie ráno na lačno 6,7 a hodnota po vypití glukózy po 2 hodinách také 6,7, znamená to, že člověku dobře funguje metabolismus glukózy.
Jak snížit cukr v krvi
Domácí léčba
Pokud chceme snížit cukr v krvi, úprava jídelníčku představuje jeden z prvních kroků, které bychom měli udělat. Zaměřme se na potraviny s nižším glykemickým indexem a (pokud možno) úplně odstraňme jídla, jež obsahují velké množství cukru (tedy sladkosti, moučníky, ovocné jogurty, dezerty a samozřejmě různé slazené nápoje). Dále se vyhýbejme tukům, což neznamená jen omezení spotřeby oleje, smažených jídel či špeku, ale musíme si hlídat i jejich obsah například v mléčných výrobcích. Významnou roli při redukci cukru v krvi hraje též vláknina, proto místo bílého pečiva jezme pečivo celozrnné. Každý den si pak dopřejme velkou porci zeleniny.
S jídelníčkem se samozřejmě pojí i naše tělesná váha. Jestliže chceme snížit cukr v krvi, je důležité se pravidelně a dostatečně hýbat. Obecně se uvádí, že dvě půlhodinové procházky denně snižují o polovinu riziko vzniku cukrovky. V dnešní době sice nemá každý čas na „klasickou‟ procházku (i když většinou jde spíše o chuť), ale pohybovat se lze i jinak. Velmi často totiž jezdíme zbytečně výtahem, autem nebo čekáme deset minut na zastávce na dopravní prostředek, místo abychom během pěti minut došli na další stanici. Každý pohyb se počítá, přestože je ideální pravidelnost. Máme-li problémy s obezitou, je dobré pohyb a úpravu jídelníčku přizpůsobit tomu, abychom shodili nadbytečná kila „přirozenou‟ rychlostí a bez jo-jo efektu.
Když chceme snížit cukr v krvi, musíme našemu tělu zajistit také pravidelný přísun beta-karotenu a vitamínů C a E. Nemusíme však polykat pilulky, dopřejme si více paprik, meruněk, citrusů, ořechů, mrkve či černého rybízu. Z minerálů dodejme tělu více chromu, který najdeme v mušlích, ústřicích, para ořeších, datlích, hruškách, celozrnné mouce nebo v rajčatech. Můžeme vyzkoušet i některé léčivé bylinky. Užitečný je například ostropestřec mariánský, jenž podporuje funkci jater. Dalším přírodním lékem může být i borůvkové listí, které obsahuje látku připomínající inzulín a pomáhá při metabolismu cukrů. Snížit hladinu cukru v krvi může pomoci i pískavice řecké seno. Její semínka se naloží přes noc do tekutiny, ráno se rozdrtí a tekutina se před vypitím ještě přecedí. Pozor, bylinky nejsou vhodné pro osoby, které mají cukrovku I. typu a užívají inzulín.
Hladinu cukru v krvi pomáhají úspěšně snižovat též zelené potraviny, jako je chlorela a mladý ječmen. Tyto potraviny jsou palivem pro tělo: vyživují a čistí organismus a obnovují přirozenou imunitu.
Výčet potravin, jež snižují glykemii: kysané zelí, borůvky a borůvkové lístky (lze koupit v lékárně), ovesné vločky, luštěniny, vlašské ořechy, šťáva z citrónu, grepy, zázvor, cibule, artyčoky a inulin.
Odborná léčba
Mnoho lidí projevy vysoké hladiny cukru v krvi podceňuje, což je ale velká chyba. Cukrovka není závažná nemoc, pokud je ovšem řádně léčena. Jestliže vám tedy byla lékařem diagnostikována zvýšená hladina cukru v krvi, rozhodně se léčbě nevyhýbejte. Ve většině případů postačí léčit cukrovku medikamenty a také změnou jídelníčku. Když se léčit nebudete, můžete si způsobit vážné zdravotní problémy. Léčba vždy záleží na typu cukrovky. U diabetu I. typu je nutná aplikace inzulínu, jiné léky se většinou neberou. Naopak u diabetu II. typu lze pacienta léčit pouze dietou nebo léky a dietou, při vážnějším stavu se přistupuje i k léčbě pomocí inzulínu (vždy záleží na konkrétním stavu konkrétního pacienta). Jak již bylo řečeno, vysoký cukr je opravdu nebezpečný, daný stav může navíc zhoršit požívání nadměrného množství alkoholu. V krajním případě mohou být v důsledku diabetu amputovány končetiny, poškozeny ledviny a oči. Tělu však neprospívá ani příliš nízká glykemie (tedy hypoglykemie), kdy kvůli nedostatku cukru dochází k poškození mozku (ten není zásoben potravou, tedy ani cukry).
Autor: © svevi
Foto: © redso