Příznaky artrózy kyčelního kloubu
Projevy osteoartrózy jsou různé a závisí na stadiu onemocnění a jeho lokalizaci. Dle nálezu na rentgenovém vyšetření rozeznáváme čtyři stadia osteoartrózy:
- V prvním stadiu dochází k tvorbě malých, počínajících kostěných výrůstků (osteofytů).
- Ve druhém stadiu jsou kostěné výrůstky již zřetelnější.
- Třetí stadium je charakterizováno jako zúžení kloubní štěrbiny, výrazné přiblížení konců kostí a tvorba mnohočetných osteofytů.
- Ve čtvrtém stadiu je kloubní štěrbina již nepatrná nebo zcela zaniklá, mohou vznikat deformace konců kostí a jejich nesprávné postavení.
Čím pokročilejší je stadium, tím horší je bolest a větší omezení pohybu nemocného. Závažným projevem, který znamená i nepříznivou prognózu do budoucna, je klidová, noční bolest.
Bolest mívá takzvaný startovací charakter, to znamená, že se objevuje ráno, případně po dlouhém sezení, kdy klouby ještě nejsou „rozhýbány“. Po delším pohybu bolest mizí, ale opět může vzniknout při větší námaze kloubů. V pokročilejším stadiu je bolest silnější a nemocný ji pociťuje i v klidu. Následně dochází k omezení pohyblivosti v kloubu, nemocný kulhá a chůze mu způsobuje velké obtíže. Bolest kyčlí v mladém věku se u artrózy kyčle vyskytuje ojediněle, ale i u takto mladých lidí může vzniknout artróza.
Jak poznat zánět kyčelního kloubu
K nejčastějším onemocněním kyčlí patří artróza a revmatoidní artritida. Artróza je degenerativní onemocnění, které napadá chrupavky, ničí je, což následně ztěžuje pacientům pohyb. Pro artrózu stejně jako pro revmatoidní artritidu je typická bolest, ztuhlost kloubů, popřípadě otoky. Další možností onemocnění kloubů je infekční zánět, který způsobují bakterie a viry.
Zánětlivá onemocnění kyčelního kloubu:
- neinfekční: artróza a revmatoidní artritida
- infekční: bakteriální záněty, virové infekce
Artróza: obvykle souvisí s věkem, ale není to vždy pravda, pokud i mladý člověk nepřiměřeně namáhá klouby, může se u něho rozvinout artróza i v brzkém věku. K dalším rizikovým faktorům u artrózy patří zvýšená nadváha (obezita).
Revmatoidní artritida: může se rozvinout v každém věku, stejně tak jako infekční záněty kyčelního kloubu. Artritida je autoimunitní onemocnění, kdy bílé krvinky napadají i zdravou tkáň, dochází tak k jejímu poškozování, což způsobuje problémy při pohybu a bolest.
Infekční zánět kyčelního kloubu: mohou jej způsobit bakterie, jako jsou například streptokoky. Někdy je kloubní tkáň napadena také viry (například herpes virus, virus hepatitidy B, arbovirus). Takové onemocnění se zpravidla objevuje po otevřeném zranění. Zánět se však do kloubu může dostat i po operativním zákroku.
Je bolest kyčelního kloubu při chůzi vždy artróza
Bolest kyčle při chůzi může být způsobena přetížením svalů dolní končetiny, obtížemi bederní páteře (příčina je tedy v oblasti od páteře), začínající artrózou.
Svalové bolesti v oblasti kyčelního kloubu
Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelního kloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, která vystřeluje do podbřišku a na vnitřní stranu stehna. Je omezen pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním, se projevuje bolestí v třísle, na přední straně stehna a vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů či do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů, tedy svalů zadní strany stehna, se projevuje bolestí pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení mohou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve a následně i páteře.
Opatření: Místa lokální bolesti se ovlivňují technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech se zasáhne mobilizací kloubů dolní končetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením se aktivují svaly stabilizačního systému celé dolní končetiny, pánevního pletence, páteře.
Alternativní léčba
Při léčbě artrózy se alternativní i klasická medicína částečně shodují. Zvláště pokud je příčinou degenerativního onemocnění nezdravý životní styl spojený s obezitou. Udržování optimální váhy a dodržování základních zásad zdravého životního stylu představují také základní možnosti prevence artrózy. Vysoká nadváha je často považována za příčinu artrózy kyčelního kloubu i dalšího pohybového aparátu. Vhodné je upravit jídelníček tak, aby redukce hmotnosti byla postupná: jíst byste měli pětkrát denně menší porce, vynechat tučná a sladká jídla, konzumovat více ovoce, zeleniny, bílého masa a celozrnného pečiva. Součástí zdravého jídelníčku, který pomůže s léčbou artrózy, by měly být také vitamíny, především vitamín D, E i C. Důležité jsou rovněž omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které najdete v rybím mase (tuňák, losos) nebo v ořeších či semínkách.
Bylinná léčba artrózy vyžaduje kázeň, protože většinou nezabírá hned, ale až časem. Je proto třeba obrnit se trpělivostí. Místo postižené artrózou můžete potírat například ajurvédským masážním olejem Pein reliever nebo bylinným krémem Artrin. Další možností alternativní léčby artrózy je homeopatie, která podporuje léčebné procesy v těle a může zastavit degeneraci kloubu.
Jízda na kole
Jízda na kole je opravdu vhodnou rehabilitační technikou při léčbě artrózy.
Cviky
Terapie se většinou zahajuje pohybovou a fyzikální léčbou. Probíhá pod vedením fyzioterapeuta či rehabilitačního pracovníka. Ten doporučí cviky k posílení potřebného svalstva, které nadměrně nezatěžují postižený kloub.
Konzervativní terapie se zaměřuje na ovlivnění bolesti, úpravu pohybového režimu, úpravu stereotypu chůze, redukci tělesné hmotnosti, oddálení operačního zákroku.
V akutním stadiu je vhodné polohování v úlevových pozicích, omezení nadměrné zátěže ve stoji, při chůzi. Pozitivní efekt přináší manuální trakce kyčelního kloubu, manuální ošetření svalů a měkkých tkání s reflexními změnami, relaxační cvičení, cvičení v odlehčení.
V subakutní fázi je nezbytná pohybová aktivita zaměřená na protahování zkrácených struktur a posílení oslabených svalů v oblasti pánve.
Aby se odlehčilo postiženému kloubu, neměl by se jedinec stydět při chůzi použít kompenzační pomůcku – vycházkovou hůl, trekové hole, francouzské hole.
Nevhodné jsou pohybové aktivity s tvrdými doskoky, dopady, běhání po tvrdém povrchu (házená, volejbal, basketbal, skoky do dálky, na lyžích, judo a podobně). Doporučuje se omezit cviky s velkou zátěží pro klouby dolních končetin (vzpírání, zápas) a aktivity s rychlou změnou polohy dolních končetin (lední hokej, tenis – dvouhra).
Vhodnými pohybovými aktivitami jsou plavání a cvičení ve vodě, cyklistika (alternativou je jízda na rotopedu), chůze s holemi – Nordic Walking, jóga, taiči, pilates a podobně.
Operační terapie zahrnuje méně invazivní přístupy, od artroskopie (revize kloubu, ošetření defektů chrupavky) až po totální výměnu kloubu. Podle druhu zákroku je pak volen cílený fyzioterapeutický postup.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Solut