Krční mandle
Hlavní funkcí mandlí je zachycovat škodlivé viry a bakterie, které dítě může vdechnout ústy či nosem. Protilátky a buňky v mandlích odpovídající za imunitní reakci pomáhají tyto škodlivé látky zničit, čímž napomáhají prevenci vzniku onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Působí tedy jako filtr, jako první kontakt se škodlivými protilátkami (antigeny) virů a bakterií.
V krčních mandlích se mohou opakovat záněty, které někdy přecházejí v trvalý (chronický) zánět nebo se mandle mohou natrvalo výrazně zvětšit. Pak dochází k podobným dechovým potížím jako u zvětšených nosních mandlí (chrápání, noční přestávky v dýchání) nebo ke kombinaci obojího. Při chronickém postižení krčních mandlí je někdy nutné podstoupit operační výkon – tonsilektomii, při níž se mandle odstraní.
Hlavním příznakem zhoršené funkce krčních mandlí jsou opakované záněty – časté angíny. Angíny se mohou objevovat osmkrát ročně i častěji. U angíny bývají zduřelé krční mandle, na nich bělavé čepy, které mohou i krvácet. Bývá téměř vždy přítomna horečka, silné bolesti v krku, nemožnost polykání, celková únava a také zvětšené lymfatické uzliny.
Krční mandle rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let se pak postupně zmenšují. Během této doby se tak musí dítě vyrovnávat s častějším výskytem infekčních nemocí, které mohou způsobovat zvětšování krčních mandlí.
Krční mandle a nosní mandle jsou tvořeny tkání, která je velmi podobná lymfatickým uzlinám nacházejícím se například na krku, v podpaží nebo v tříslech. Krční mandle jsou dvě a najdeme je v místě, kde ústní dutina přechází v hltan. Nosní mandle je vysoko v krku za nosní dutinou. Běžnému pohledu je nepřístupná svým ukrytím za měkkým patrem a k vyšetření je potřebné speciální optické zařízení. Krční a nosní mandle jsou blízko vstupu do dýchacích cest, kde mohou zachytit infekční agens, které se snaží proniknout do těla. Lékaři jsou přesvědčeni, že mandle fungují jako součást imunitního systému tím, že filtrují cizorodé antigeny bakterií a virů, rozpoznávají je a pomáhají proti nim vytvořit protilátky. Tento proces probíhá hlavně během prvních roků lidského života a s vyšším věkem se stává méně významným. Děti, kterým musela být odstraněna nosní nebo krční mandle, neztrácejí obranyschopnost.
Člověk tedy má jednu nosní mandli a dvě mandle krční. Nosní mandle (též nosohltanová mandle, adenoidní vegetace) je lymfatická tkáň v nosohltanu, která má svou úlohu v budování imunity dítěte. V pubertě přestává tuto svojí úlohu plnit a postupně atrofuje, to znamená, že se zmenšuje. Na každou infekci (která se může, ale i nemusí projevit) reaguje zvětšením a produkcí látek a buněk pomáhajících imunitě. Po odeznění infekce se stáhne. Pokud je ale s infekcemi v častém kontaktu, tak se postupně po překonání infekce zmenšuje méně a méně, až nakonec zůstane zvětšená. A začne dělat problémy. Tím, že blokuje částečně nebo úplně nosohltan, zhoršuje, až zabraňuje dýchání nosem. A tedy vyřadí z funkce čisticí stanici těla – nos, neboť při dýchání nosem se vzduch v nose a nosních dutinách oteplí, očistí a zvlhčí. Pokud nos nefunguje tak, jak má, dýcháme ústy studený, neočištěný a suchý vzduch, což se může postupem času projevovat záněty hrdla a průdušek, takže děti bývají často nemocné. A rodiče si stěžují, že dítě vydrží ve školce maximálně týden a zase je nemocné.
Zvětšená nosní mandle se může projevovat i dlouhotrvajícím kašlem. Buď ze zatékajících hlenů z nosohltanu, které dráždí hrdlo a dítě se je snaží vykašlat. Nebo je to způsobeno tím, že dítě dýchá ústy, zadní stěna hrdélka se vysuší a to dráždí na suchý záchvatovitý kašel, který je nejsilnější většinou ráno. Ale nejčastěji je to kombinace obou případů, tedy suché hrdélko a zahlenění. Dýchání nosem podporuje růst nosních dutin, dýcháme-li jimi, zvětšujeme tím prostor na dýchání, což je dohromady velká čistící stanice. A je tím i ovlivněno naše vzezření. Ústní dutina nemá takovou kapacitu jako nos s nosními dutinami, a proto, aby se zvětšila velikost nádechu ústy, se mění tvar patra z pěkného plochého na takzvané gotické (má vysokou klenbu), což ovlivňuje tvar zubořadí a různé zubní problémy (předkus, špatný skus a podobně). Zároveň se zvyšováním klenby tvrdého patra toto patro vtlačuje do nosních dutin a zmenšuje jejich prostor. Dítě dýchá otevřenými ústy, což má mimo jiné za následek, že vypadá „přihlouple“. Správné je tedy dýchat nosem, pokud dýcháme ústy, nedostává tělo tolik kyslíku, jak by mělo.
Takto vypadají krční mandle.
Nemoci krčních mandlí
Nejčastějším onemocněním, které postihuje krční mandle, jsou opakované infekce krku nebo uší s následným významným zvětšením tkáně mandlí, které může způsobovat dýchací a polykací obtíže. Z dalších onemocnění přicházejí v úvahu abscesy kolem krčních mandlí, chronický zánět mandlí a chronické čepy v mandlích. Nádory jsou v mandlích řídké.
Léčba
Bakteriální onemocnění krčních mandlí, zejména to způsobené streptokoky, je léčeno antibiotiky. Někdy je doporučováno odstranění tkáně krční mandle. Mezi dva hlavní důvody pro odstranění krční mandle patří: velmi často se opakující bakteriální infekce vyžadující léčbu antibiotiky anebo zúžení dýchacích cest způsobené zvětšením tkáně nosní nebo krční mandle.
Částečná uzávěra dýchacích cest může vést k neklidnému spánku s následnou denní spavostí u dospělých nebo k poruchám chování u dětí. Někteří zubní specialisté, ortodontisté, se domnívají, že chronické dýchání ústy způsobené zvětšenou tkání krční mandle může vést k malformacím obličeje a následně k nesprávnému vývoji zubů.
Chronické infekce mandlí mohou vést k infekci jiných oblastí, jako například Eustachovy trubice, což je spojení mezi nosohltanem a středouším. Výsledkem mohou být časté záněty středouší, někdy i zhoršení sluchu.
U dospělých může zvětšení tkáně mandlí vzbudit podezření na nádorové bujení a v takovém případě je rovněž doporučeno odstranění mandlí.
U některých pacientů s infekční mononukleózou je zvětšení tkáně krčních mandlí tak významné, že je doporučována léčba kortikosteroidy.
Kdy je nutná operace
Operace krčních mandlí se provádí v těchto případech:
- opakované angíny 7x a více za jeden rok, 5x ročně dva roky po sobě nebo 3x ročně během tří let, přičemž jednotlivá akutní ataka angíny je přesně definovaná (teplota nad 38 stupňů Celsia, čepy na mandlích, zvětšené uzliny a další) a je většinou původu Streptococcus pyogenes;
- trvalý (chronický) zánět v mandlích – opakovaná tvorba obtěžujících „čepů“, zápach z úst nebo špatná funkce mandlí;
- velké krční mandle, které způsobují výrazné dechové potíže (chrápání, noční přestávky v dýchání – syndrom spánkové apnoe) – v těchto případech se mandle dají jenom zmenšit, část zůstane zachována a je dále normálně funkční;
- trvalý (chronický) zánět v tonsilách s usídlením bakterie Streptococcus pyogenes, který způsobuje nebezpečné komplikace v různých částech těla – záněty ledvin, onemocnění srdce, bolesti kloubů, onemocnění kůže, očí;
- peritonzilární absces – akutní silný zánět přechází mimo pouzdro mandle do okolí a vytvoří zde ohraničenou dutinu hnisu;
- opakované krvácení z mandlí při zánětu;
- poškození krční mandle úrazem;
- nezhoubný či zhoubný nádor krční mandle;
- vrozené vady přilehlých orgánů, které souvisí s mandlemi – krční píštěle.
Krční mandle se odstraňují chirurgickým způsobem za celkové či lokální anestezie. Lokální anestezie má ty výhody, že se lépe snáší a nehrozí při ní silné krvácení. Po operaci je třeba dbát všech pokynů lékaře, aby se nedráždil krk, protože by hrozilo nebezpečí krvácení. Myslí se tím především strava, což ocení hlavně děti, protože velmi doporučovaná po odstranění krčních mandlí je zmrzlina.
Autor: © svevi
Foto: © Klem