Příčiny vzniku
Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence. Moučnivka se u dětí po porodu může objevit v případě, že jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami.
Jak to vypadá
Moučnivka
Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.
U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.
Co s tím dělat
K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součástí léčby pečlivé vyvaření dudlíků a saviček, které dítě používá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst. Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků, aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Plenková dermatitida
Plenková dermatitida je infekce způsobená kvasinkou Candida, která se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Může být vyvolána léčbou antibiotiky, zejména při ušních infekcích. Častější příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Plenková dermatitida se projevuje malými červenými pupínky v okolí genitálií a řitního otvoru. Má-li lékař u dítěte podezření na kvasinkovou infekci, odebere vzorek poševního výtoku nebo kožní vyrážky k rozboru. Takto vypadá plenková dermatitida.
Co s tím dělat
Je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření správnou velikostí pleny a její častou výměnou. Novorozenec močí více než 20x za den a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se s věkem snižuje, roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je zabránit delšímu kontaktu se stolicí. V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny. Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit. V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen. Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti. Ke zlepšení se aplikuje při přebalování krém určený pod pleny nebo měkká zinková pasta s rybím tukem, panthenolem a vitaminem E, a to ve velmi tenké vrstvě. Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s protimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy se musí léčit krémy s obsahem malého množství kortikoidů – nanášejí se 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhodobé a časté používání genciánové violeti není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky. Rodiče musí být připraveni na to, že první známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů i při pečlivém dodržení všech opatření. Plenkovou dermatitidu mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků. Jestliže se plenková dermatitida nezlepší během týdne, je vždy vhodné navštívit pediatra. Pokud ani během 4 týdnů léčby nedojde ke zlepšení stavu, je vhodné navštívit přímo dětského dermatologa.
Autor: © svevi
Foto: © Pavel Ševela