Příznaky
Příznaky vždy záleží na původci. Antropofilní plísně, které jsou přenosné z člověka na člověka, postihují nejčastěji meziprstí nohou a chodidla, kde se projevují svěděním, olupováním, někdy trhlinami. Nehty postižené plísní ztrácejí lesk, bývají žlutě zbarvené, ztluštělé, drolivé. Mnohem častěji jsou postiženy nehty nohou než rukou.
Zoofilní druhy, které jsou přenesené ze zvířat, vyvolávají ložiska kdekoliv na těle, častější jsou u dětí. Ložiska bývají okrouhlá nebo oválná, růžová, mají vyvýšený okraj a jemně se olupují. Postižení vlasaté části hlavy bývá také častější u dětí.
Mykóza vlasaté části hlavy se vyskytuje u dětí do puberty, u dospělých je vzácná. Po pubertě se vlasy zvýšenou činností mazových žláz přirozeně mastí a tento maz působí protektivně proti houbové infekci. U prepubertálních dětí postižených mykózou se ve vlasech objevují ložiska s částečně ulámanými vlasy a jemnými šupinami, vzácněji se tvoří hlubší zánětlivé infiltráty. Infekce bývá v Evropě nejčastěji přenesena ze zvířat, ale může se šířit i prostřednictvím hřebenů a infikovaných ručníků.
Mykóza ovlasené části hlavy: Tinea capitis
Tiena capitis je kožní infekce postihující ovlasenou část hlavy, obočí a řasy. Je typická pro dětský věk a v dětském kolektivu se může snadno šířit. Jejím nejčastějším původcem je zoofilní dermatofyt, který přenášejí koťata. Při zánětlivé formě se tvoří na pokožce červené ložisko s pupínky a puchýřky a dochází k zanícení vlasových váčků, z nichž se lehce uvolňují vlasy. Následkem tohoto kožního onemocnění může být plešatost. Při nezánětlivé formě se tvoří oválná, ostře ohraničená ložiska s olupující se kůží a ulámanými vlasy.
Mykóza obličeje, trupu a končetin: Tinea facei a tinea corporis
Toto plísňové onemocnění postihuje nevousatou část obličeje, trup a končetiny. Vyznačuje se prstenčitými, kruhovitými, někdy i vícenásobnými ložisky s vyvýšeným okrajovým lemem. Ložisko může svědit, od centra k okraji postupně bledne. Nejčastějším důvodem nákazy je kontakt s domácími zvířaty.
Mykóza vousů: Tinea barbae
Tinea barbae postihuje vousatou část tváře a krku. Projevuje se zánětem a hnisáním kůže a folikul (vlasových váčků).
Mykóza nohou: Tinea pedis
Tinea pedis, nazývaná také atletická noha, je nejčastější dermatofytóza. Postihuje až 50 % populace. V mezerách mezi prsty se olupuje načervenalá kůže, která svědí, později zbělá, praská. Po čase svědění vymizí, mykóza se ale šíří mezi další prsty. K prasklinám je náchylná i kůže na ploskách nohou. Komplikací mykózy nohou může být bakteriální infekce. Tinea pedis má tendenci se vracet. Je proto důležité dbát na preventivní opatření, jako je nošení vzdušné obuvi, bavlněných ponožek, časté „větrání nohou“, častá dezinfekce obuvi i ošetření nohou volně prodejnými preventivními přípravky, například antimykotickým sprejem. Na to je důležité dbát obzvlášť po návštěvě prostor se zvýšeným rizikem nákazy mykózou, jako jsou bazény nebo sauny.
Mykóza rukou: Tinea manus
Komplikací mykózy nohou může být její rozšíření na ruce. Postihuje především dlaně, kde se projevuje mírným zarudnutím a jemným olupováním kůže.
Mykóza nehtů: Onychomykóza, tinea unguium
Onychomykóza je označení pro infekční plísňové onemocnění nehtů rukou a nohou. Postihuje častěji nehty na nohou, především palce, velmi často bývá také postižen nehet malíčku. Projevy onemocnění lze na nehtu často pozorovat i pouhým okem – nehet je matný, bělavý, nažloutlý či hnědavý, lomivý, drolivý a může docházet k jeho odlučování od nehtového lůžka. Rozvinuté onemocnění může být bolestivé, zejména při pohybu v uzavřených botách, které na postižený nehet vyvíjejí tlak. Onychomykóza patří k nejčastějším chronickým onemocněním nehtů. Nošení uzavřené a neprodyšné obuvi, především v letních měsících, rozvinutí onemocnění výrazně přispívá.
Takto vypadá kvasinková infekce na kůži.
Přenos
Mezi původce kožních infekcí patří 25 patogenních druhů dermatofytů. V celé Evropě, a tedy i v naší republice je nejčastější druh zvaný Trichphyton rubrum. Ten se přenáší z člověka na člověka a vyvolává především infekce na chodidlech, v meziprstích nohou a na nehtech. K takzvaným zoofilním dermatofytům patří například druh Microsporum canis, který je častější u dětí a přenáší se z drobných zvířat.
Drobné ranky, rozpraskané paty a podobně, to jsou vstupní místa, kudy se infekce ochotně šíří. Vyvolavatel infekce se nejčastěji uchytí v meziprstích nohou a odtud se přenáší na nehty nohou, vzácněji na ruce nebo do třísel.
Vzhledem k tomu, že se plísním daří ve vlhkém prostředí, jsou více ohroženy osoby, které nosí většinu dne uzavřenou sportovní nebo pracovní obuv, ve které se nohy potí. Dále osoby, které navštěvují veřejná koupaliště, sauny a jiné rekreačně lázeňské provozy, tedy místa, kde lidé chodí bosi. Větší predispozici k mykózám nohou a nehtů mají rovněž starší lidé, kteří trpí poruchou periferního prokrvení nohou nebo diabetem.
Plísním se dobře daří v místech s vyšší vlhkostí. Je třeba si uvědomit, že odloučené kožní šupiny a části nehtů jsou infekční několik měsíců. Pokud se tato infekce přenese na kůži, přispívá k jejímu šíření nošení neprodyšné obuvi. Z koberců je lze odstranit běžným vysáváním, z podlah vytíráním.
Plísně jsou infekční nemoci, takže se obvykle nakazíme kontaktem se sporami plísní v místech, kde lidé chodí bosi. Nakazí se i lidé, kteří dbají na čistotu, významnou roli hraje stav obranyschopnosti daného pacienta. Špatné hygienické návyky také samozřejmě hrají roli, ale ne tu nejpodstatnější.
Šíření mykotických infekcí není obvykle tak rychlé jako u bakterií. Šíření z meziprstí nohou na nehty nohou trvá několik měsíců. Je důležité začít aplikovat antimykotika včas a používat je pravidelně.
Léčba
Mykózy jsou spíše chronické a vyžadují dlouhodobou léčbu vhodná je i léčba doma, protože se často vracejí. Vhodnou léčbu kožních plísní pomůže určit lékař, vyšetření je nebolestivé a rozhodně není důvod se ho bát.
Na trhu je i dostatek volně prodejných přípravků, jimiž lze plísňové onemocnění úspěšně léčit. K léčbě kožních plísní se používají antimykotika ve formě krémů, mastí, roztoků nebo laků na nehty. Tablety k celkové (takzvané systémové) léčbě musí předepsat lékař.
Přípravky je nutno aplikovat i po vymizení příznaků, aby nedošlo k návratu onemocnění!
Pokud jste se již nakazili, zkuste některou mast nebo sprej proti plísním, například Canesten krém proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní.
Oblíbený je také krém Canespor, který se pohodlně používá pouze 1x denně.
Vyzkoušet můžete i antimykotika – léky na plíseň běžně dostupné v lékárnách a působící na všechny druhy dermatofytů.
Domácí léčba je možná i Scholl kúrou na nehtovou mykózu, která ničí plíseň přímo ve zdroji. Předejít obtížím s plísněmi můžete i používáním dezinfekčních sprejů do bot, které zabraňují nadměrnému pocení nohou a s tím spojenému zápachu. Jejich aplikace je velmi snadná.
Více než léčba je důležitá prevence. Podstatné je, abyste si po koupeli řádně vysušovali meziprstí nohou i chodidla, nosili pokud možno otevřenou obuv, často si měnili ponožky. Při zvýšeném pocení je vhodné používat antimykotické zásypy. Nejvíce ohrožené je meziprstí u malíku, kde můžeme počínající mykózu snadno přehlédnout. Zpočátku se zde projevuje jen drobným olupováním a svěděním.
Kvasinky u mužů
Dalším místem, kde se mykóza často objevuje, zvláště pak u mužů, jsou třísla a vnitřní plochy stehen.
Neléčená kvasinková infekce
Mykóza v meziprstí vede ke vzniku trhlin na kůži a může se stát bránou vstupu pro bakterie, častou komplikací je streptokoková infekce dolních končetin, takzvaná růže (erysipel), kterou je nutno léčit antibiotiky.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Sammy