Meningokok B
Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B, zodpovědný za více než 70 % infekcí. V naší republice se vyskytují běžně pouze dva, a to typy B a C. V ojedinělých případech se vyskytne i typ A. Proti typu A a C lze účinně očkovat děti od dvou měsíců, proti typu B nebyla očkovací látka zatím vyvinuta.
Příznaky
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkových blan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkových blan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Meningokokové skvrny
Závažnější formou onemocnění meningokokem, s více než dvojnásobnou úmrtností (25procentní) oproti meningitidě, je meningokoková sepse. Jedná se v podstatě o otravu krve. Pacientům s touto formou postupně selhávají životně důležité orgány a následně umírají na srdeční zástavu. Tato forma je typická tvorbou krvavých skvrnek na kůži (petechií), které se postupně zvětšují a slévají v modřiny.
Zde vidíte, jak vypadají meningokokové skvrny.
Inkubační doba
Z hlediska nákazy patří k nejrizikovější skupině mladiství a děti do čtyř let. Ročně zdravotníci nahlásí Státnímu zdravotnímu ústavu stovky případů. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny. K nejvíce ohrožené skupině přitom patří chlapci mezi 15. a 19. rokem. K rizikovým faktorům, které mohou chorobu spustit, se řadí například stres, nadměrná fyzická zátěž či prochladnutí.
Přenos
Samotná bakterie na vzduchu přežije jen několik vteřin. Z člověka na člověka se přenáší kýcháním, líbáním a podobně. Infekční jsou rovněž hleny a sliny bacilonosičů. Jejich šíření napomáhá velká koncentrace lidí, mimo jiné školní prostředí, případně úzký fyzický kontakt. U malých dětí může dojít k přenosu také při olizování hraček. Do těla hostitele vstupuje meningokok nosohltanem, posléze pronikne do krve nebo mízními cestami na mozkové pleny. U některých lidí přežívá bakterie v nosohltanu v nízkém počtu, aniž by se nějak projevovala. Takový člověk pak funguje jako bacilonosič a šíří nákazu dále.
Léčba
Pokud lékař získá podezření na onemocnění meningokokem, okamžitě je zahájena léčba silnými dávkami antibiotik, a to ještě předtím, než se diagnóza potvrdí rozborem krve. Pacient je převezen do nemocnice, kde se případně zajistí jeho životní funkce. Diagnózu lze potvrdit i provedením lumbální punkce a následným rozborem mozkomíšní tekutiny. Smrt u tohoto onemocnění nastává nejčastěji do 24 až 48 hodin od vypuknutí nemoci. Pokud dotyčný nemoc přežije, nese si často s sebou po zbytek života trvalé následky v podobě postižení srdce, hluchoty, slepoty, amputovaných částí těla, epilepsie, ochrnutí nebo psychomotorické retardace.
Očkování
Nejlepší možnou, avšak pouze částečnou prevencí proti nákaze onemocnění meningokokem typu A, B, C, W-135, Y je včasné očkování. Proti typu B, který se v našich zeměpisných šířkách objevuje nejčastěji, je dostupná vakcína Bexsero od firmy Novartis.
Očkovací látky mají schopnost vytvořit v organismu obranné protilátky, které mohou chránit jedince při pozdějším možném styku s meningokokovými bakteriemi. V současné době se k očkování používají konjugované vakcíny, které obsahují účinnější látky než jejich předchůdkyně – polysacharidové vakcíny.
Konjugovaná vakcína je typ očkování, které se provádí pouze podáním jediné dávky, jež zahrnuje kompletní obranyschopné protilátky. Konjugované vakcíny jsou však účinné pouze u osob starších jednoho roku, u mladších jejich účinnost selhává, tudíž se u nich tento typ nepoužívá. Děti mladší jednoho roku je nutné očkovat třemi dávkami, a to v rozmezí jednoho měsíce. Očkovat lze již děti od dvou měsíců jejich věku, řada pediatrů však doporučuje očkování až od 18 měsíců věku batolat.
Očkování se zpravidla provádí pouze na vyžádání pacienta nebo rodičů, vakcína není hrazena zdravotními pojišťovnami, tudíž si očkovací látku hradí každý z vlastních finančních zdrojů. Účinnost základní vakcíny chrání osobu po dobu maximálně pěti let, poté je zapotřebí očkování opakovat. Očkování konjugovanou vakcínou zajišťuje osobám spolehlivou ochranu zhruba po dobu deseti let.
I přes dílčí rozdíly všechny konjugované vakcíny s různým proteinovým nosičem dosahují srovnatelné imunogenity.
Osoby s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány proti meningokokovým nákazám minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Existuje-li známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny, očkování s ní je kontraindikováno. Dojde-li po očkování ke vzniku závažného nežádoucího účinku, pak očkování další dávkou téže vakcíny se kontraindikuje do doby vyjasnění její příčiny.
Před očkováním se zhodnotí zdravotní stav očkované osoby, a je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je tedy nutné postupovat tak, aby byla včas eliminována.
Očkování proti meningokokovým nákazám může chránit jen vůči těm meningokokovým onemocněním, která jsou vyvolána odpovídající vakcinační séroskupinou. Neindukuje žádnou ochranu vůči onemocněním způsobeným nekapsulárními meningokoky nebo jinými kapsulárními bakteriemi stejného nebo jiného rodu. Imunizace konjugovanými vakcínami nenahrazuje očkování proti záškrtu nebo tetanu.
V ojedinělých případech byly jako postvakcinační nežádoucí účinky pozorovány příznaky meningismu (bolest, ztuhlost šíje nebo světloplachost). Neexistuje ale žádný důkaz, že jejich příčinou bylo očkování.
Česká legislativa umožňuje očkovat proti meningokokovým nákazám souběžně s jiným očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Je-li očkování prováděno dříve než čtyři týdny po pasivní imunizaci specifickým imunoglobulinem, může dojít ke snížení postvakcinační imunitní odpovědi. Je-li očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulinem, aplikuje se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
Obecně se nedoporučuje očkovat při souběžné imunosupresivní léčbě delší než dva týdny s vysokými dávkami parenterálních kortikoidů, neboť postvakcinační odpověď se může významně snížit nebo dokonce chybět.
Cena očkovacích látek
Meningokok (A, C):
- Menveo: 1 940 Kč
- Nimenrix: 1 940 Kč
Meningokok (A, C, W135, Y):
- Menveo: 1 940 Kč
- Nimenrix: 1 940 Kč
Meningokok (C):
- Menveo: 1 940 Kč
- NeisVac-C: 1 010 Kč
- Nimenrix 1: 940 Kč
Autor: © svevi
Foto: © Fae