Zkušenosti s odstraněním štítné žlázy
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je zapotřebí vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba, a je vhodná v případě zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Sami pacienti přiznávají, že po operaci štítné žlázy se jejich stav opravdu zlepšil. Pokud je operace prováděna z důvodu, že štítná žláza funguje pomalu nebo vůbec, je zde naděje, že při normální stravě a pohybu se dá něco shodit. Takže při hyperfunkci po operaci s dobrotami opatrně. Teď už krmíte jen sami sebe a při hypofunkci je možné i na váze ubrat. V obou případech je nutné dodržovat léčbu, jinak nastane velký zdravotní problém. Lidé s vyoperovanou štítnou žlázou musí chybějící hormony užívat v tabletách, bez nichž by jejich život neměl dlouhého trvání.
Průběh operace štítné žlázy
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (zhoubné). Léčba maligních nádorů štítné žlázy je podobná jako u nádorů na jiných místech na těle. Nejprve proběhne chirurgický zákrok, při kterém dochází k co možná nejpřesnějšímu odstranění veškeré postižené tkáně. Následuje léčba radiojodem, pak ozařování a léčba léky.
Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží a nepřináší s sebou výrazná rizika. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn.
Operace štítné žlázy nemívá časté komplikace. První možnou komplikací je pooperační hypokalcémie. Jedná se o pokles vápníku a vzestup hladiny kalcitoninu v důsledku „otřesu“ příštítných tělísek. Tento stav bývá naštěstí pouze přechodný a pacienti, kteří touto komplikací trpí, si stěžují na mravenčení těla a křeče. V takovém případě se podává pacientům šumivý vápník. Zhruba do dvou měsíců dochází k regeneraci tělísek a pacientův stav se vrátí do normálu. V některých případech se však může stát, že dojde k totálnímu poškození nebo k naprostému odstranění. Tím dojde ke snížení až k ukončení produkce parathormonu a pacient tak musí po zbytek svého života užívat léky, které budou udržovat správnou hladinu kalcia. Další možnou komplikací může být poškození zvratného nervu během operačního zákroku. Při operaci může dojít k jeho přetětí, což pro pacienta znamená ztrátu hlasu. Dnešní moderní medicína je však natolik pokročilá, že k této komplikaci dochází velmi výjimečně. Jestliže dojde pouze k poškození tohoto nervu, po určité době se vše znovu obnoví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, někdy je potom nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Občas se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Jak dlouho trvá operace štítné žlázy
Chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi nízké procento možných komplikací. Jak uvádí pacienti, například v úterý je operovali, v pátek byli doma. Bolest je zhruba srovnatelná s angínou. Nepříjemný je drén vedoucí z operační rány do nádobky, ale ten se za 2 dny vyndává. Záleží na tom, jak která nemocnice postupuje. Pobyt v nemocnici trvá asi 4–7 dnů. Při propuštění se obdrží zpráva pro praktického lékaře a odesílajícího endokrinologa nebo interního lékaře, který se o pacienta nadále bude starat. Operatér nebo ošetřující lékař oddělení objedná pacienta ke kontrole a vydá léky (recepty na léky), které byly doporučeny k užívání po operaci. Od sestry oddělení obdrží pacient při propuštění Poukaz o trvání pracovní neschopnosti („lístek na peníze“) a Potvrzení pracovní neschopnosti („neschopenka“). Pracovní neschopnost trvá po propuštění kolem 4 týdnů, po tutéž dobu by se měly vyloučit sportovní aktivity.
Rekonvalescence po operaci
Po operaci štítné žlázy je nutné počítat s časem na uzdravení. Po operaci můžete pociťovat zhoršené polykání, tlaky v dané oblasti a rovněž lze očekávat změnu hlasu. Můžete cítit i bolestivost rány. Většina odoperovaných pacientů si však na tyto stavy nestěžuje. Obvykle uvádí spíše úlevu. Délka pobytu v nemocnici trvá cca 4–7 dnů. Rekonvalescence trvá další 3 týdny, kdy by měl pacient dodržovat klidový režim.
U zhoubných nádorů se přistupuje k terapii radiojodem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, je chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinná léčebná metoda, která vás vrátí zpět do normálního života.
Jizva po operaci
Řez se provádí na přední straně krku v jeho dolní části. Po obnažení přední plochy žlázy se podvážou jednotlivé cévy vedoucí k operovanému laloku, který se uvolní tak, že zůstane fixován již jen k průdušnici. Poté se většinou ve standardním místě ozřejmí zvratný nerv a vypreparuje se jeho průběh podél průdušnice až k místu vstupu do hrtanu. Současně se izolují všechny tkáně v okolí laloku, kde by mohlo být příštítné tělísko. Po bezpečné izolaci nervu a tělísek je přerušen úpon žlázy k průdušnici a poté lalok odstraněn. Při oboustranném výkonu je postup stejný i na druhé straně. Do rány je zavedena umělohmotná hadička k zajištění odtoku tekutin z rány do podtlakové láhve. Tato hadička se odstraňuje zpravidla 2. den po operaci. Rána se zašívá jemným vláknem uvnitř kůže.
Při sklonu ke keloidnímu hojení nelze vyloučit vznik výrazné a nápadné jizvy. Ve většině případů je jizva velmi tenká a neznatelná. Po dobu několika týdnů může přetrvávat bolestivost v oblasti rány.
Operace štítné žlázy v Motole
Více o této problematice se dozvíte zde.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Starvee44