Chlamydia pneumoniae
Chlamydia pneumoniae, ve zkratce CPN, je hojně se vyskytující a zároveň nejnebezpečnější infekcí. Tento druh chlamydií napadá dýchací cesty a přenáší se kapénkami pomocí kýchání, kašlání, kýchání a podobně. Diagnostikování CPN není jednoduché, protože se dá zaměnit s jinými infekcemi, je svými příznaky například velice podobná běžné chřipce, angíně nebo zánětu průdušek. Vyšetření na chlamydie je nákladné a zdlouhavé, proto se odkládá na dobu, kdy běžná léčba není úspěšná. Může ale dojít k přeléčení akutního stadia a z CPN se stane složité chronické onemocnění. Člověk trpící CPN je nebezpečný pro své okolí, které může kdykoliv nakazit.
Projevy plicní chlamydie:
- škrábání v krku
- kýchání
- dráždivý kašel
- zimnici střídá pocení
- bolest hlavy
- celková slabost a únava
- bolest v blízkosti průdušek a v plicích
Při neléčení plicní chlamydie se příznaky zhoršují a dochází k nesnesitelným bolestem a vyčerpanosti lidského organismu. Postupně infekce napadá vnitřní orgány a svaly.
Diagnostika
Diagnostika je velmi obtížná a ani při několika návštěvách lékaře vám nemusí být plicní chlamydie prokázány, zejména kvůli asymptomatickým a atypickým příznakům. Pokud se lékař rozhodne kultivovat vaše sputum, musí být proveden odborný stěr a kultivace se musí opakovat nebo provádět na dvou různých testech. Dále se provádí RTG plic.
Ke kultivačnímu průkazu chlamydií se využívají kultury buněk, například linie McCoy. K vyšetření protilátek se používají ELISA testy, kdy se detekují protilátky ve třídě IgA, IgM,IgG a cHSP 60, IgG. Lze také použít enzymatickou imunoanalýzu (ELIZA). Takzvaná hybridizační technika se využívá pro detekci ribozomální RNA ch. trachomatis a testy Amplicor pak k detekci plazmidové DNA ch. trachomatis. Sem patří i test TMA založený na detekci RNA ch. trachomatis.
Inkubační doba
Inkubační doba plicních chlamydií je 1 až 3 týdny.
V prvotní fázi může CPN způsobovat onemocnění jako rhinitis (zánět sliznice nosní), sinusitis (zánět vedlejších dutin nosních), otitis media (zánět středního ucha), pharingitis, bronchitis (zánět průdušek), pneumoniae, bronchiální astma, konjunktivitis (zánětlivé onemocnění oční spojivky), artritis (reaktivní artritida) a podobně. Dále může dojít k přenosu do celého těla a infekce může napadnout mnoho dalších tkání (nervová a svalová tkáň, mozek a také imunitní buňky – makrofágy).
Důsledkem toho je vysoká pravděpodobnost vzniku velice těžkých a závažných onemocnění při neléčené nebo pozdě diagnostikované chlamydiové infekci: astma, artritida, Alzheimerova choroba, Crohnova choroba, chronický únavový syndrom, chronická sinusitida, RS (roztroušená skleróza), zánětlivé střevní onemocnění, prostatitida, fybromyalgie, kardiovaskulární onemocnění a spoustu dalších.
Léčba
Léčba se zahajuje nejprve širokospektrálními antibiotiky, jako prevence bakteriální superinfekce. Chlamydiové infekce se léčí antibiotiky jako doxycyklin, azitromycin, erytromycin a levofloxacin. Nesmí se podávat sulfonamidy, penicilin a ampicilin – pro jejich bakteriostatické působení, které je často po ukončení léčby doprovázeno návratem nemoci k předešlému stavu s pneumonií. Krátkodobá ATB terapie infekci sice potlačuje, ale neodstraňuje chronickou infekci. Proto se doporučuje dlouhodobá, až třítýdenní léčba. Podávají se také antivirové preparáty a další léky pro zlepšení stavu pacienta – kyslík, bronchodilatancia, antitusika, antipyretika.
U 95 % případů dochází k úspěšnému vyléčení chlamydií. U neúspěšných, nedostatečně léčených nebo vracejících se infekcí je léčba dlouhodobá a únavná.
Po léčbě by se mělo po 1–2 týdnech od vyléčení infekce provést kontrolní vyšetření.
U nesprávně léčených pacientů může rekonvalescence trvat dlouho, kašel může přetrvávat jeden až dva měsíce. Imunita po překonání nákazy je nízká, možné jsou endogenní a exogenní reinfekce.
Nemoc se objevuje nejčastěji právě ve spící podobě (latentní), chronicky škodící, a tak žádného lékaře nenapadne po ní pátrat nebo na ni vůbec pomyslet. A to ani zkušené a dobré lékaře. Další problém je ten, že chronickou infekci nelze skoro vůbec prokázat, protože protilátky v krvi jsou nízké. Navíc se často přidruží jiná lépe prokazatelná infekce, jako je borelie či toxoplazma, a na ni se nemoc svede.
Jak dlouho se léčí chlamydie
Délka léčby je minimálně 14 dní. Doporučuje se dlouhodobá, až třítýdenní léčba.
Protože je infekční onemocnění způsobené chlamydií velice rozšířené a patří mezi jedno z nejčastějších příčin zánětů plic, je potřeba léčbu nepodceňovat a pečlivě dbát pokynů lékaře. Nutné je dobrat všechny potřebné léky a poté mít ještě minimálně týden klidový režim. Při nedoléčení se chlamydie velice rády vracejí a znovu útočí. Pokud máte podezření, že někdo ve vašem okolí častěji kašle a je unavený, raději jej pošlete k lékaři, aby mu vyšetřil sputum.
Každopádně je potřeba trvat na speciálním a v pravidelných periodách (maximálně jednou za rok) se opakujícím vyšetření krve (nenechat se odbýt). Při vyšších hodnotách chlamydií vyžadovat léčbu účinnými antibiotiky. V mezidobí i během léčby je nutné posilovat imunitní systém, popřípadě užívat k tomu určené doplňky stravy. Dbát na zdravý životní styl, odpočinek, stravování a pitný režim.
Léčba chlamydií je založena i na přírodní léčbě, která vede k posílení organismu, a to pomocí ženšenu a vitamínu E (2 tablety denně).
Doporučuje se i Premium Echinacea 800 mg (2 až 3 tablety denně – podle váhy klienta).
Chlamydie pneumoniae v těhotenství
Chlamydia pneumonie napadá dýchací cesty, šíří se vzduchem stejně jako chřipka pomocí kapénkové infekce a způsobuje vážné nemoci plic, mimo jiné dusící kašel. Obvykle napadá dýchací cesty. Projevuje se jako těžší chřipka. Doprovází ji silný suchý kašel, bolest v krku, chrapot a horečka. Dokáže vyvolat nejrůznější potíže. Počínaje infekcemi horních cest dýchacích přes záněty plic, bronchitidy a katary až po astma. Rovněž se vyskytuje ve formě, která způsobuje záněty spojivek a může vést až k oslepnutí. Nevyhýbá se přitom těhotným ani dětem. Léčba chlamydií v těhotenství patří vždy do rukou lékaře.
Pokud se pokoušíte o otěhotnění po přeléčení plicní chlamydiové infekce, je potřeba řádná rekonvalescence, tedy nejméně dva týdny fyzického odpočinku po dobrání antibiotik – v tu dobu můžete klidně užívat nadále probiotika i řasu, a to do doby, než budete fyzicky v pořádku. Zaměřte se dále na racionální stravu – více ryb, omega 3 a 6 mastných kyselin, komplexní sacharidy, množství zeleniny a ovoce (alespoň 150–200 g denně). Samozřejmě se vyhněte tepelně neupraveným pokrmům, plesnivým sýrům a podobně. Rovněž se vyvarujte styku s cizími kočkami a obecně pozor na výkaly jakéhokoliv zvířete.
Autor: © svevi
Foto: © CK12