Kdy jsou plodné dny
Nejplodnější období, respektive plodné dny nastávají několik dní po ovulaci, tedy po uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Plodné dny představují poměrně krátké období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka ještě zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií. Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.
Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka. Plodné dny si můžete vypočítat v domácím prostředí tak, že sledujete bazální teplotu (tělesnou teplotu v klidu), která se cyklicky mění během menstruačního cyklu. Plodné a neplodné dny lze také rozlišit pomocí ovulačních testů, jež jsou k dostání v lékárnách, nebo sledováním vzhledu poševního hlenu, který je během ovulace čirý, řidší a táhne se, kdežto během neplodných dnů je zakalený a hustý.
Plodné dny – příznaky
Během plodných dnů se vaše tělo chová poněkud jinak než obvykle a podle následujících příznaků můžete poznat, že je vhodný čas na otěhotnění: můžete si všimnout, jak se mění vzhled a konzistence poševního hlenu. V podstatě byste si měla všímat tří hlavních charakteristik; a sice množství, barvy a konzistence hlenu. Při neplodných dnech je množství hlenu zanedbatelné, nebo se dokonce nemusí objevovat vůbec. Můžete mít pocit sucha a poševní hlen je neprůhledný (má bílou nebo žlutou barvu). Jeho konzistence je hrudkovitá a nemůžete jej natáhnout mezi dvěma prsty, protože se trhá. Spolu s tím, jak se blíží plodné dny, množství poševního hlenu narůstá a stává se průhlednějším. Při plodných dnech dochází k velkým změnám v kvalitě i kvantitě poševního hlenu. Je ho mnohem víc, je tekutější (někdy může připomínat dokonce spíš výtok) a můžete jej natáhnout mezi prsty. Na pohled je poševní hlen při ovulaci průhledný. Spolu s poševním hlenem prodělává v průběhu menstruačního cyklu významné změny i děložní čípek, s blížícími se plodnými dny je měkčí a vlhčí.
Zaznamenávání bazální teploty je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak zjistit, kdy začínáte mít plodné dny a má cenu pokoušet se o otěhotnění. Teplotu je nutné měřit si každý den okamžitě po probuzení ještě dřív, než vůbec vstanete z postele. Když máte plodné dny, vzrůstá hladina progesteronu a tím se zvyšuje i teplota těla. Podle stoupající tělesné teploty byste tudíž měla být schopna poznat nastupující plodnost. U řady žen dochází při plodných dnech k nárůstu libida a většímu sexuálnímu apetitu. Je to přirozená reakce těla, které se připravuje na otěhotnění. Citlivost prsů a bradavek často souvisí s plodnými dny a je způsobena vzrůstající hladinou progesteronu. Většinou se nejprve objeví zvýšeně citlivá prsa a poté se dostaví plodné dny. Bolest v podbřišku se často projeví v okamžiku, kdy se z vaječníku uvolňuje vajíčko, a vy začínáte mít plodné dny. U některých žen je to dokonce spojené s lehkým krvácením. Bolesti v podbřišku při plodných dnech se objevují přibližně u dvaceti procent žen.
Ovulační kalkulačka
Výpočet ovulace: Během plodných dnů dojde k uvolnění vajíčka z vaječníku, a to 12. den 28denního menstruačního cyklu (1. den je den začátku menstruačního krvácení). Po ovulaci je vajíčko schopno oplození do 24 až maximálně 72 hodin. Plodné dny při pravidelném menstruačním cyklu začínají 2–3 dny před ovulací a končí 1 den po ovulaci. Ovulace je velmi plodné období, ještě 2–3 dny po ovulaci je vajíčko schopno oplodnění. Neplodné dny začínají 9 dní před menstruací.
Výpočet plodných dnů – ovulace
Ovulace je odborný lékařský termín označující okamžik, kdy dojde k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Uvolněné vajíčko začne pomalu sestupovat vejcovodem k děloze pomocí pohybů řasinek výstelky vejcovodu. Pokud se během této cesty setká se spermií, dojde k jejich vzájemnému splynutí a oplodnění vajíčka. Vajíčko po ovulaci zaniká velmi rychle, může být oplodněno pouze v intervalu kratším než 24 hodin. Spermie si však v ženském těle mohou uchovat oplodňovací schopnost i po dobu 3–5 dnů. Součet životnosti spermií v těle ženy a životnosti vajíčka se nazývá takzvané plodné období. Celý menstruační cyklus trvá průměrně 28 dní; některé ženy mají krvácení častější, zhruba po 21 dnech, jiné naopak méně časté, až po 35 dnech. Menstruační cyklus lze rozdělit do těchto 3 částí: folikulární fáze, ovulace a luteální fáze. Za plodné dny jsou považovány 3 dny před a 1 den po ovulaci. Plodné dny vycházejí ze skutečnosti, že mužské spermie přežívají až 72 hodin po pohlavním styku a zralé vajíčko je schopno oplodnění v průběhu 24hodin od uvolnění. Plodné dny se dají zjistit pomocí menstruačního kalendáře, do kterého si pravidelně zaznamenáváte bazální teplotu. Při plodných dnech dojde k vzestupu bazální teploty.
Menstruační cyklus a plodné dny
Menstruační cyklus označuje periodické fyziologické změny v těle ženy, které probíhají pod kontrolou reprodukčního hormonálního systému a jsou nutné pro reprodukci. Menstruační cykly se u žen typicky vyskytují na měsíčním základě mezi pubertou a menopauzou. Kromě lidí mají menstruační cykly jen velké opice, na rozdíl od estrálního cyklu u většiny druhů savců.
Ovulací nazýváme uvolnění vajíčka z vaječníku. Takto uvolněné vajíčko je schopno oplodnění. Jestliže při pohlavním styku dojde k uvolnění spermií (takzvanou ejakulací, vystříknutím spermatu), jejich následnému přesunu děložním hrdlem do dělohy a poté do vejcovodů, střetnou se tam s uvolněným vajíčkem. Dojde ke splynutí vajíčka a spermie neboli k oplodnění. Již 5 minut po ejakulaci jsou spermie přítomny ve vejcovodu, jejich schopnost oplodnit uvolněné vajíčko celkově trvá 24–72 hodin. Vajíčko je schopno oplodnění po ovulaci průměrně 24 hodin. Každý cyklus se takto uvolní jedno oplodnění schopné vajíčko. Splynutí se spermií dá zárodek vyvíjejícímu se plodu. Někdy se vajíčko oplodněné spermií může při dalším vývoji rozdělit ve dvě, a tak vznikají jednovaječná dvojčata. Zřídka se mohou uvolnit vajíčka dvě, která, pokud jsou oplodněna obě, jsou základem dvojvaječných dvojčat.
Termín ovulace se dá určit několika způsoby. Nejpřesnějším způsobem je sledování folikulu pomocí ultrazvuku a měření takzvaného luteinizačního hormonu. V běžných podmínkách lze velmi přesně ovulaci zjistit pomocí ovulačního testu (ovulační test) nebo měřením bazální teploty v ústech, pochvě nebo konečníku ráno po probuzení (vždy v přibližně stejnou dobu). V období kolem ovulace dochází ke zvýšení teploty, které přetrvává až do doby těsně před následující menstruací. Pokud dojde k početí, teplota zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství. Ovulaci lze také zjistit pomocí sledování hlenu děložního čípku. Sledování teploty a hlenu děložního čípku se používá k určení plodného období cyklu v takzvaném přirozeném plánování rodičovství nebo při léčbě neplodnosti. Ve vzácných případech může proběhnout ovulace mimo pravidelnou dobu či během doby mezi dvěma menstruacemi. Tyto nepravidelnosti jsou často způsobeny například stresem.
Lze otěhotnět mimo plodné dny?
Otěhotnět mimo plodné dny je nemožné. Je třeba ale určit spolehlivě ony plodné dny, protože realita je občas úplně jiná než výpočty. A stačí málo, třeba stres, nemoc, a ovulace je posunutá. Proto pokud si žena není 100% jistá, kdy ovulovala, je metoda takzvaných plodných a neplodných dnů značně nejistá. Podle této metody se podařilo během 1 roku otěhotnět 20 % žen. Využívá zjištění, že žena může otěhotnět jen v některé dny během menstruačního cyklu. Je založena na omezené době životaschopnosti spermií a vajíčka. Po ovulaci je vajíčko bez oplození schopno přežít maximálně 72 hodin. Životnost spermií v těle ženy se odhaduje maximálně na 7 dní. Plodné období ženy by tedy mělo začínat sedm dní před ovulací a končit tři dny po ní. Spolehlivost metody není vysoká. Závisí na disciplinovanosti partnerů a na tom, s jakou přesností se podaří určit ovulaci. K jejímu přesnému určení se používá řada metod – kalendářová metoda, měření bazálních teplot, hlenová metoda, změny na děložním čípku, symptotermální metoda a stanovení ovulace pomocí krystalizace slin.
Jak spočítat plodné dny podle Jonáše
Jednou z velmi účinných a lety prověřených metod je kontrola plodnosti pomocí astrologických výpočtů slovenského lékaře MUDr. Eugena Jonáše. Metoda vychází ze vzájemného postavení Slunce a Luny (Soli-Lunární fáze) v momentě narození a nalezení data, kdy bude mezi oběma tělesy opět stejný fázový úhel. Žena je plodná vždy v tom okamžiku, kdy je Měsíc ve stejné fázi, jako byl v okamžiku jejího zrození. Výpočet plodných dní je určen zejména ženám, které nemohou otěhotnět. Už podle úvodního tvrzení teorie Dr. Jonáše je zřejmé, že ženino vajíčko bude nejlépe připraveno k oplodnění v okamžiku, kdy bude Měsíc ve stejné fázi, jako byl v momentě ženina zrození, přičemž je nepodstatné, v jaké fázi se zrovna nachází menstruační cyklus! Protože ale spermie putuje k vajíčku přibližně 12 až 24 hodin, mělo by k samotnému pohlavnímu spojení dojít půl až jeden den před stanoveným okamžikem, aby samotné oplodnění proběhlo v „ten správný čas“. Nestačí tedy znát pouze datum červeného dne, ale je třeba znát i přesný čas! Pravděpodobnost otěhotnění se v tomto případě pohybuje kolem 80 %. Pravděpodobnost lze ale zvýšit téměř až na 100 %, když se plně zelený den bude překrývat s plně červeným dnem, nebo když tyto dva dny budou ležet hned vedle sebe. Takových dokonale vhodných dní však bohužel nebývá mnoho.
Autor: © svevi
Foto: © Power