Příčiny zvýšení koncentrace železa
Buď je železa nadbytečný přísun (potravou), nebo je naopak organismem nedostatečně zpracováváno (špatná vazba na plazmatické bílkoviny), nebo může být ve zvýšené míře vstřebáváno ze zažívacího traktu. Jak již bylo uvedeno výše, železo je součástí červeného krevního barviva, tudíž logicky, když dochází v organismu ve zvýšené míře k rozpadu červených krvinek, vyskytne se v krvi podstatně větší hodnota železa. Pokud nastane takový stav, užívají se léky jménem cheláty, které mají schopnost nadměrné volné železo v krvi na sebe navázat a vyloučit ho mimo organismus. Dalším důvodem je dědičné onemocnění, známé jako hereditární (dědičná) hemochromatóza, které má za vinu právě zvýšené vstřebávání železa ze střeva.
Železo se v těle nachází až v překvapivě velkém množství – každý člověk by měl mít správně 4–7 g. Pro fungování organismu je jeho přítomnost nezbytně nutná – je součástí krevního barviva hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky (erytrocyty). Na hemoglobin se vážou dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydýchán a vyměněn za kyslík. Bez účasti železa by ale tento proces nebyl možný. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.
Jak na nadbytek železa?
Určitě každý zná slovní obrat „pouštět žilou“. V odborné terminologii se tomu říká venepunkce a spočívá to v tom, že se pacientovi, který trpí nadměrnou koncentrací železa v krvi, odebírá žilní (venózní) krev. Podstatou tohoto procesu je kvantitativní odběr hemoglobinu, krevních bílkovin, na které se váže nadměrné železo, a přímo i sérové železo. Další možností, jak léčit nadměrnou koncentraci železa v krvi, je použití chalátů, jak bylo zmíněno výše, jsou to sloučeniny, které mají schopnost volné železo „vychytávat“, pevně na sebe navázat a vyloučit ho mimo tělo buď močí, nebo stolicí.
Ať už je zvýšená hladina železa způsobena jakoukoliv výše uvedenou chorobou, nebo nefunkčností tělesného systému, je nadbytek železa pro organismus velmi škodlivý. Železo se totiž ukládá do tkání, zejména do slinivky břišní, do jater, do srdce, kde působí nemalé problémy. Další možnost ukládání železa je i do kůže, které pak dává typické bronzové zabarvení, a proto se hovoří v takovém případě o bronzovém diabetu. Je opravdu důležité, aby tato porucha byla léčena, protože nejtěžší případy často končí smrtí.
Funkce železa
Železo je součástí mnoha látek, které mají klíčovou funkci v oxidativním metabolismu, syntéze, metabolismu i degradaci životně důležitých látek, množení buněk a podobně. Zdaleka nejvíce je ho vázáno v hemu, a to v krevním barvivu hemoglobinu, kde se podílí na přenosu kyslíku. Existují desítky dalších hemoproteinů a enzymů (myoglobin, cytochromy dýchacího řetězce i enzymy podílející se mimo jiné na detoxikaci v játrech – P450, četné další enzymy a jiné), které hem, respektive železo obsahují či vyžadují ke své funkci. Funkce má i železo nehemové, například je důležité pro syntézu DNA (funkce v ribonukleotidreduktáze) čili pro dělení buněk.
Toxicita železa
Železo je potenciálně nebezpečný prvek. Je schopno katalyzovat vznik volných radikálů (Fentonova reakce), které poškozují buňky a jejich struktury. Nadbytek železa v organismu či jeho špatná místní distribuce (přítomnost volného dvojmocného železa) je tedy nežádoucí; i proto musí být metabolismus železa efektivně regulován na úrovni buněk i organismu.
Léčba poruch metabolismu železa
Nadbytek železa se léčí dvěma způsoby. U hemochromatózy to jsou většinou pravidelné odběry krve (venepunkce). Účelem je snížit množství hemoglobinu a postupně i zásob železa v těle, které se využívají pro tvorbu nových krvinek. Je to léčba účinná, ačkoliv „pouštění žilou“ může znít strašidelně či obskurně, je to léčba zcela přiměřená a vlastně i bezpečná. V případě, že ji není možné použít (například u případů, kdy je nadbytek železa způsoben podáváním transfuzí, takže by bylo nesmyslné krev opět odebírat), se používají speciální léky, které z těla železo vyvazují a to je potom vylučováno (močí, respektive žlučí, a stolicí). Tyto léky se nazývají chelátory železa. Podávání některých těchto léků je poměrně svízelné a pro pacienta částečně nepříjemné, nové léky se však stále vyvíjejí. V každém případě snížení nadměrného množství železa může předejít těžkým komplikacím, z nichž některé vedou až k úmrtí.
Nežádoucí účinky nadbytku železa
Příjem většího množství než 200 mg železa za den může mít za následek otravu železem, konkrétně u dětí. Nadměrné užívání doplňků stravy s obsahem železa je považováno za primární faktor, který je zodpovědný právě za otravu u dětí. Některými z častých nežádoucích účinků nadbytku železa jsou:
- Hustá a tmavá stolice, která je často spojena se zácpou.
- Vzniká zde zvýšené riziko vážných zdravotních poruch, jako je diabetes, Huntingtonova choroba a rakovina.
- Dochází ke zvýšenému riziku poškození jater, které je zapříčiněno právě nadbytkem železa v krvi.
- Nadbytek železa způsobuje retenci tekutiny v plicích, což má za následek problematiku s dýcháním a nadměrný kašel.
- Nadbytek železa ovlivňuje funkce srážlivosti, což vede k srdečním poruchám. Také může dojít k poklesu krevního tlaku a dehydrataci.
Zvýšená hladina železa v krvi je velmi vzácné a ojedinělé onemocnění, které může mít za následek velmi vážné komplikace.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © astro