Rodičovská dovolená dle zákoníku práce
Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží ke zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, případně 37 týdnů (u vícerčat).
Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si je v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.
S rodičovskou dovolenou souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek. O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá u zaměstnavatele, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.
Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině. Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení, avšak pouze za určitých podmínek. Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich) zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více dětí, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.
Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí, které jsou mladší než dva roky, je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do jeslí na dobu delší než 46 hodin měsíčně.
Pokud však ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.
Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, pokud na ni máte nárok. V opačném případě můžete čerpat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 tisíc korun, doba čerpání závisí do značné míry na vás. Celkovou částku rodičovského příspěvku, tedy 220 tisíc korun, musíte vyčerpat nejpozději do čtyř let věku dítěte. Rychlost čerpání příspěvku si můžete zvolit sami, shora jste ale omezeni částkou 11 500 korun měsíčně a současně nesmí výše příspěvku překročit 70 procent vaší předchozí hrubé mzdy. Jednou za tři měsíce můžete rychlost čerpání změnit.
Výjimku tvoří rodiče, z nichž ani jeden dostatečně dlouho neplatil nemocenské pojištění, a tak jim nevznikl nárok na mateřskou dovolenou. V takovém případě automaticky spadají do nejpomalejší skupiny čerpání – prvních devět měsíců čerpají příspěvek ve výši 7 600 korun měsíčně; následně až do čtyř let věku dítěte 3 600 korun měsíčně.
I matky podnikatelky mají nárok na rodičovský příspěvek. Rychlost jeho čerpání závisí na vzniku nároku na mateřskou dovolenou, respektive na účasti na nemocenském pojištění, které si OSVČ platí dobrovolně.
Vedle sociálních dávek si můžete na rodičovské i mateřské dovolené přivydělat, má to ale svá pravidla.
Zákonné právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou dle § 197 odst. 1 zákoníku práce mají taktéž zaměstnankyně či zaměstnanec, kteří převezmou dítě do své péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (svěření dítěte do péče pro účely státní sociální podpory) nebo také dítě, jehož matka zemřela.
Dle § 197 odst. 2 přísluší zaměstnankyni při převzetí dítěte mateřská dovolená ode dne jeho převzetí po dobu 22 týdnů, pokud však nastane situace, že zaměstnankyně převezme 2 nebo i více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 31 týdnů, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku.
Rodičovskou dovolenou při převzetí dítěte přesně definuje § 197 odst. 3, jehož přesné znění je: „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let, zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, rodičovská dovolená přísluší až po skončení této mateřské dovolené. Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3 let věku, rodičovská dovolená přísluší do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.“
Délka rodičovské dovolené
Nárok na rodičovský příspěvek má jeden z rodičů, a to na nejmladší dítě v rodině, nejdéle do čtyř let věku dítěte.
Pokud si matka platila nemocenské pojištění, obvykle po porodu nejdříve čerpá peněžitou pomoc v mateřství a teprve zhruba od šestého měsíce pak rodičovský příspěvek.
Od roku 2012 platí jednotný strop 220 tisíc korun nezávisle na délce čerpání (v úhrnu za celou dobu pobírání rodičovského příspěvku na jedno dítě). Skončilo dosavadní rozdělení rodičovského příspěvku na tři různě dlouhé varianty, mezi nimiž nešlo přecházet.
Nyní si lze zvolit v zásadě jakoukoliv délku čerpání (maximálně čtyři roky), přičemž na celkovou výši příspěvku to nebude mít vliv – pro všechny činí maximálně 220 tisíc korun.
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
Vrátí-li se zaměstnanec do zaměstnání ihned po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit podle pracovní smlouvy. Nárok vrátit se na své původní místo má i zaměstnanec-otec po skončení rodičovské dovolené, kterou čerpal v rozsahu doby, v jakém mohl čerpat.
Stejně tak jako doba, po níž zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, je i doba, po níž zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006, takzvanou dobou ochrannou, po kterou nesmí zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (to se netýká výpovědí daných z takzvaných organizačních důvodů, kromě výpovědí daných z organizačních změn spočívajících v tom, že se zaměstnavatel přemísťuje v mezích míst, která byla v pracovní smlouvě uvedena jako místa výkonu práce). Byla-li zaměstnanci na rodičovské dovolené před nástupem na tuto dovolenou dána výpověď, doběhne zbytek výpovědní doby po ukončení rodičovské dovolené, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na doběhnutí výpovědní doby netrvá. Byla-li výpověď dána z důvodů, pro něž lze okamžitě ukončit pracovní poměr, uplyne výpovědní doba s koncem rodičovské dovolené. Se zaměstnancem na rodičovské dovolené nelze okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, nemají nárok na to, aby byli zařazeni na své původní místo. Mají však nárok na to, aby byli zařazeni na místo, které odpovídá jejich pracovní smlouvě. Záleží tedy na tom, jak široce mají v pracovní smlouvě definován druh práce, kterou mají vykonávat.
Pokud se zaměstnanci vracejí do práce po mateřské a rodičovské dovolené, mají nárok na to, aby jim byla přidělena práce v rozsahu pracovní smlouvy. Pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu na 40 hodin týdně, nemůže ho zaměstnavatel nutit k tomu, aby pracoval pouze 20 hodin týdně s poukazem na to, že více práce nemá. Stejně tak zaměstnavatel nesmí osobu vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou. Zaměstnavatel nemůže nikoho nutit ke změně délky trvání pracovního poměru a ke zkrácení pracovního úvazku. Jak ke změně délky trvání pracovního poměru, tak ke změně rozsahu pracovní doby je nutný souhlas obou stran, jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Než budete souhlasit s takovou změnou, velmi pečlivě zvažte všechny důsledky, které to pro vás může mít. Je třeba počítat s tím, že se zkrácením pracovní doby dojde také k úměrnému snížení mzdy nebo platu. V případě, že by zaměstnavatel neměl pro zaměstnance práci odpovídající pracovní smlouvě a nedošlo by ani k dohodě o změně pracovní smlouvy, jednalo by se o překážky v práci na straně zaměstnavatele a ten by byl povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Poskytování rodičovského příspěvku není podmíněno čerpáním rodičovské dovolené a naopak. Poté, co dítě dosáhlo věku tří let, není již zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti rodiče o další pracovní volno, i když rodič stále pobírá rodičovský příspěvek.
Dle zákoníku práce je v žádosti o rodičovskou dovolenou třeba vymezit požadovaný rozsah (dobu) jejího čerpání. Z této informace pak zpravidla zaměstnavatel vychází při zajišťování náhrady za nepřítomnou zaměstnankyni (zaměstnance) po dobu její (jeho) nepřítomnosti. Ze zásady, že dohody mají být dodržovány, lze dovodit, že v případě zájmu zaměstnankyně na předčasném ukončení rodičovské dovolené, tedy dříve, než uplynula doba, o kterou původně požádala, je nezbytné se na takové změně se zaměstnavatelem dohodnout. Toto stanovisko podporuje i část soudní judikatury, podle níž zaměstnavatel není povinen žádosti zaměstnankyně o dřívější nástup do zaměstnání vyhovět.
Zaměstnankyně však naopak může kdykoliv požádat o čerpání další části rodičovské dovolené, i když původně žádala o její poskytnutí v kratším rozsahu. V takovém případě je zaměstnavatel vždy povinen žádosti vyhovět, a to až do doby, než dítě dosáhne věku 3 let. Skutečnost, že zaměstnankyně již nebude mít podle zákona o státní sociální podpoře dále nárok na rodičovský příspěvek, s touto povinností zaměstnavatele nesouvisí.
Rodičovská dovolená – kalkulačka
Rychlost čerpání, a tedy i výši měsíčního příspěvku, si mohou rodiče opakovaně měnit podle aktuálních potřeb, změna je možná maximálně jednou za čtvrt roku. Skončilo tedy dřívější pravidlo, že jednou provedenou volbu délky čerpání už nelze později změnit.
K vyššímu příspěvku se snadněji než dříve dostanou i nezaměstnané ženy, pokud si nemocenské pojištění platil alespoň otec dítěte. Podobné zlepšení přišlo od roku 2012 i pro studentky či některé podnikatelky.
Pouze pokud jsou nezaměstnaní oba rodiče nebo si například jako OSVČ neplatí pojištění dobrovolně, připadne jim i nejméně výhodná čtyřletá varianta. Ta přináší 7 600 korun měsíčně do konce 9. měsíce věku a následně 3 800 korun měsíčně do čtyř let věku dítěte, pokud se mezitím nenarodí další dítě nebo nárok nezanikne jiným způsobem.
Novou podmínkou pro čerpání příspěvku je bydliště na území České republiky – tato podmínka musí být splněna jak u rodiče, tak u dítěte.
Při pobírání rodičovského příspěvku nezáleží na tom, zda má rodič nějaké další příjmy. Lze si tedy při něm vydělávat, aniž by to mělo vliv na snížení příspěvku.
Od roku 2012 skončilo dřívější omezení pro ty, kdo chtějí pobírat rodičovský příspěvek a přitom dávat dítě do školky či do jeslí. Rodičům dětí starších dvou let je rodičovský příspěvek poskytován bez ohledu na délku pobytu v zařízení péče o dítě.
U dětí mladších dvou let platí, že nechtějí-li rodiče přijít o příspěvek, mohou dát potomka do jeslí maximálně na 46 hodin měsíčně.
Žádost o rodičovskou dovolenou
Pokud si chcete podat žádost o poskytnutí rodičovských dávek, musíte navštívit úřad práce. Obracejte se na úřad práce v místě vašeho trvalého bydliště. Zde můžete žádat nejenom o dávky při péči o dítě, ale i o další sociální příplatky a podporu.
Formulář si můžete stáhnout přímo z těchto stránek, nebo můžete využít možnost vyplnit formulář online přímo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – mpsv.cz. K vyplnění formuláře jej stačí vytisknout a čitelně dopsat všechny požadované údaje.
Žádost o rodičovský příspěvek se vyřizuje na úřadu práce po narození dítěte nebo na konci mateřské dovolené.
Žádost se předkládá na tomto formuláři - můžete si jej vytisknout a vyplnit, nebo si vyzvednout prázdný tiskopis na některé pobočce úřadu práce, nebo žádost můžete podat i čistě elektronicky prostřednictvím webového portálu ministerstva práce a sociálních věcí.
Kromě formuláře s žádostí může být potřeba přiložit i další dokumenty jedná se především o následující – rodný list dítěte, potvrzení o denním vyměřovacím základu, pokud dítě navštěvuje státní školu nebo školku, pak i potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního veku.
Rodičovská dovolená pro otce
O rodičovskou dovolenou může požádat i otec dítěte. Otec dítěte má díky novelizaci zákoníku práce i právo o své narozené dítě pečovat, a to téměř za stejných podmínek jako jeho matka. Otci musí k jeho žádosti zaměstnavatel dle ustanovení § 196 zákoníku práce poskytnout rodičovskou dovolenou, a to ode dne narození dítěte v rozsahu, v jakém o ní požádá, nejdéle do tří let věku dítěte, a to i v případě, že současně s ním matka dítěte čerpá mateřskou (rodičovskou) dovolenou (§ 198 odst. 1 zákoníku práce).
Právo na rodičovskou dovolenou má stejně jako zaměstnankyně i zaměstnanec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Rodičovská dovolená se zaměstnanci poskytuje ode dne převzetí dítěte do péče nejdéle do dosažení 3 let věku dítěte, bylo-li dítě převzato po dosažení 3 let věku nejdéle však do 7 let, poskytuje se rodičovská dovolená v rozsahu 22 týdnů od převzetí dítěte, ve stejném rozsahu se poskytuje rodičovská dovolená i v případě, že dítě bylo převzato před dovršením 3 let věku, avšak do doby 3 let věku dítěte uplyne kratší doba než 22 týdnů (§ 197 zákoníku práce).
Ačkoli byla rodiči poskytnuta zaměstnavatelem rodičovská dovolená do 3 let věku dítěte, má možnost i v jejím průběhu požádat zaměstnavatele o ukončení rodičovské dovolené a o návrat do zaměstnání. Požádá-li muž o návrat do zaměstnání po uplynutí doby, po níž je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (tedy po uplynutí 22, či při vícečetném porodu 31 týdnů od narození dítěte), má zaměstnavatel povinnost ho zařadit zpět na původní práci a pracoviště. V případě návratu zaměstnance do zaměstnání po vyčerpání rodičovské dovolené má zaměstnavatel povinnost zařadit jej pouze podle podmínek pracovní smlouvy (v souladu se sjednaným druhem a místem výkonu práce, tedy nikoli na původní práci a pracoviště).
Autor: © Nina Vinšová
Foto: © Daniel Case