Jak rýmovník popisuje wikipedie
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
Rýmovník nejen na rýmu u dětí
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
Čaj pro děti
Recept na čaj z rýmovníku je velmi jednoduchý. Stačí jen několik lístků zalít vodou o teplotě 80 °C a nechat je asi pět minut vylouhovat. Pro lepší konzumaci je vhodné čaj dosladit medem podle chuti. Čaj je vhodný i pro děti, je třeba ho ale správně dochutit, aby ho děti nepily s odporem. Jeho chuť totiž nemusí být pro některé děti vítaná (málokteré dítě má rádo třeba mátový čaj, nebo bylinkový). Čaj z rýmovníku se doporučuje pít maximálně třikrát denně.
Dětský sirup z rýmovníku
I sirup z rýmovníku je lehké si doma připravit (spousta lidí sirup vyrábí, když se rýmovník rozroste). K jeho výrobě je potřeba asi 40 středních lístků, 1 kg cukru krupice (případně třtinového cukru, co komu vyhovuje), 1 pomeranč, 1 citron, asi 1 l vody.
Nejprve si omyjeme pomeranč a citron (když není pomeranč, mohou se použít třeba jen citróny, nebo třeba granátové jablko) a pak obě ovoce i s kůrou nakrájíme na plátky. Omyjeme si i lístky rýmovníku, a pak je nasypeme do hrnce. Přidáme k nim plátky exotického ovoce a vše zalijeme horkou vodou. Lístky i ovoce musí být ve vodě ponořené. Hrnec pak přiklopíme pokličkou a vše se nechá asi čtyřiadvacet hodin (klidně i jednou tolik) vyluhovat. Po vylouhování je potřeba výluh pořádně přecedit a pak ho znovu přivést k varu. Až při snížení teploty vsypeme cukr a za občasného míchání se sirup vaří tak dlouho, dokud nezíská měděný odstín a nezačne zlehka houstnout. Doporučuje se trochu sirupu lžičkou kápnout na čistý talířek, pokud drží kapka tvar, tak je potřeba přestat sirup vařit (sirup houstne i po zchladnutí). Ještě než sirup zcela zchladne, musí se přelít do skleniček, v nichž bude uchováván. Skleničky musíme pevně zavřít a otočit je dnem vzhůru. Sirup je nejlepší uchovávat v temnu a v chladu. Sirup se užívá po lžičkách, dávkování je individuální. Použití sirupu může být i prevencí před onemocněními.
Tepelně upravený sirup má delší dobu trvanlivosti než sirup vyrobený za studena.
Recept na sirup z rýmovníku za studena
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirup z rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
Recept na sirup z rýmovníku bez cukru
Při výrobě sirupu z rýmovníku slouží cukr jako konzervant, má tam tedy svůj smysl. Dá se místo něho použít špetka soli, která by měla vytáhnout případnou sladkost. Pokud se rozhodnete cukr do sirupu nedávat, musíte počítat s tím, že sirup dlouho nevydrží. Jinak je možné sirup dosladit třeba medem, nebo jinými druhy cukru.
Mast z rýmovníku pro děti
K výrobě masti z rýmovníku je potřeba asi 20 - 30 středních lístků rýmovníků, 200 g tuku (například vepřové sádlo, nebo vhodný je i kokosový tuk). Nejprve si zahřejeme tuk a do něj se přidají natrhané lístky z rýmovníku. Je potřeba udržovat stálou teplotu tuku a lístky v něm nechal asi dvě hodinu luhovat. Během těch dvou hodin je třeba občas tuk promíchat. Po dvou hodinách je třeba tuk odstavit a nechat vychladnout. Po vychladnutí vložíme tuk s lístky rýmovníku do lednice asi na dvacet čtyři hodin. Další den se opět tuk přivedeme k varu a celý postup se opakuje. Po zchladnutí (ještě by měl být vlahý) tuk přecedíme a vzniklou mast slijeme do skleniček. I mast se musí skladovat v chladu. Mast je vhodná pro dospělé i pro děti. Používá se k promazávání hrudníku (problémy s průduškami) i k mazání nohou (nachlazení). Může se používat i při vysušené kůži, kožních zraněních i lehkých popáleninách. Mast by se měla aplikovat maximálně dvakrát denně.
Sušení rýmovníku
Mast, sirup ale i čaj se dělají z čerstvých listů rýmovníku a to má i svůj důvod. Rýmovník je totiž plný vody, a tak není úplně jednoduché ho usušit. Dost často se stává, že se ani rýmovník usušit nedá a dřív než je suchý, tak chytne plíseň (takové listy se nesmí použít). Proto je vhodnější používat vždy čerstvé listy a neztrácet čas jejich sušením.
Prodej rýmovníku
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová
Foto: © Forest and Kim Starr