Příznaky
Prvním příznakem je ploché, růžové či světle červené, jemně šupinaté kožní ložisko, které je 2–5 cm veliké a vytvoří se nejčastěji na trupu, na krku nebo na horních částech končetin. Tvar je prakticky vždy oválný nebo kulatý. Tomuto ložisku se říká primární či mateřské ložisko. Během několika dnů se objeví další menší kožní ložiska podobného vzhledu. Jsou oválného tvaru a vyskytují se zejména po stranách trupu a na horních částech končetin. Na trupu jsou často umístěna v takzvaných čarách štěpitelnosti kůže a zvláště na zádech se seskupují do velmi charakteristického obrazu, který se přirovnává k obrazu vánočního stromku. Ve vzácnějších případech se tyto kožní příznaky objeví i na jiných místech, jako například v obličeji či ve vlasaté části hlavy u dětí. Kožní projevy pityriasis rosea nejsou provázeny žádnými celkovými příznaky. Někteří pacienti si stěžují na mírné svědění těchto kožních ložisek. Ve zcela výjimečných případech je průběh této kožní choroby odlišný.
Růžová pityriáza
Růžová pityriáza neboli tak zvaná otrubovitost je kožní vyrážka postihující děti už ve 3 měsících věku, obvykle však děti ve věku 10 let a starší. Otrubovitost se objevuje častěji v zimě, na podzim a na jaře, její příčina není známa. Vyrážka nezanechává trvalé stopy, dětem s tmavou pletí však mohou zůstat ploché hnědé skvrny, které zmizí až během několika měsíců.
Příznaky
K počátečním příznakům patří jedna velká, plochá, světle růžová nebo světle hnědá, mírně šupinatá skvrna, kulatého nebo oválného tvaru. Během jednoho nebo dvou týdnů se objeví několik menších růžových ploch, nejčastěji na prsou, na břiše a na pažích, ale mohou vzniknout kdekoli na těle. U dětí do 10 let věku se vyrážka častěji objevuje na obličeji, v kštici a na dolních končetinách.
Vyrážka obvykle trvá 6 až 12 týdnů. Některé děti se cítí lehce nemocné, mírně unavené, mají zvýšenou teplotu a bolí je hlava. Vyrážka může také svědit nebo se zhoršit po přehřátí, po intenzivní tělesné námaze, například po běhu, nebo po koupání v horké vodě. Nemoc se obvykle objeví pouze jednou, v ojedinělých případech se však může vrátit několik týdnů po první epizodě a může trvat měsíce.
Diagnóza a léčba
Lékař určí diagnózu podle vzhledu vyrážky. Léčba neexistuje, nemoc obvykle po 6 týdnech sama odezní. Pokud dítě trpí silným svěděním, doporučí mu obvykle lékař antihistaminika nebo hydrokortizonovou mast a teplé (nikoli horké) koupele.
Pityriasis versicolor alias bílé skvrny na kůži
Pityriáza je dlouhodobě probíhající plísňová infekce charakterizovaná ostře ohraničenými bílými nebo světle hnědými skvrnami s jemnými šupinami, vyskytujícími se na trupu. Infekce se projevuje v místech s největším výskytem mazových žláz ve střední části hrudníku a odtud se může šířit na horní končetiny a krk. V letních měsících jsou barvy skvrn světlejší a v zimních tmavší. Odtud můžeme vyvodit i název onemocnění pityriasis versicolor. Pityriázu vyvolávají kvasinky rodu Malassezia. Rozmnožení kvasinek napomáhá teplé a vlhké prostředí, oslabení imunity, nadměrná potivost, příliš mastná kůže a terapie kortikosteroidy, u žen i užívaní hormonální antikoncepce. Onemocnění se častěji vyskytuje u dospívajících a dospělých. U malých dětí není toto onemocnění časté.
Tyto skvrny často splývají v rozsáhlejší plochy. Jsou vždy přesně ohraničené od okolní zdravé kůže. Charakteristický je poprašek podobný otrubám nebo moučnému prachu, který souvisle pokrývá chorobná ložiska. Projevy jsou několik milimetrů až 1 cm velké. Přítomnost šupin se zvýrazní po poškrábání povrchu, což je důležitým diagnostickým příznakem oproti vitiligu (chorobě projevující se bílými skvrnami na kůži, vždy však bez šupin na povrchu). S bílými projevy se můžeme také setkat u pityriasis versicolor alba (bílá). Tato forma se objevuje na kůži postižené pityriasou po opalování v letních měsících v důsledku zadržení slunečního záření spletí vláken houby v epidermis postižené kůže. Barva postižených míst je světlejší než okolní opálená kůže, v zimě naopak tmavší – proto název versicolor. Zatím se neví, zda je za ztrátu pigmentu odpovědné zesílení a prostoupení rohové vrstvy houbovými elementy, chránící dolní vrstvy epidermis před účinky UV záření, nebo existuje teze, že samotné houby vytvářejí látky schopné poškodit melanocyty a tvorbu barviva – melaninu.
Ke vzniku onemocnění přispívá nadměrné pocení, vysoká teplota, vlhkost, nevhodné oblečení (syntetická vlákna), mastná kůže, reakce na kortikoidní terapii, u žen užívaná hormonální antikoncepce, dědičné souvislosti. Přenosnost onemocnění je minimální, eventuálně přímým stykem nebo zprostředkovaně, tedy kontaminovaným osobním nebo ložním prádlem. Klasická léčba se soustředí na různé protiplísňové prostředky (tinktury, krémy, šampony). Důležité je však postupovat preventivně, změnit návyky v oblékání a péči o kůži. Celostní medicína vidí problém tak, že na kůži se vytvořily vhodné podmínky, aby se tam usadila plíseň, podmínky, které bezprostředně souvisejí s celkovým stavem organismu. Proto povrchová léčba nemůže přinést trvalejší efekt. Pokud se použije, pak jedině jako součást celé řady totálních změn, které musí dotyčný udělat. Určitě hraje důležitou roli stav střeva, jater, ledvin. Je třeba změnit dietu, pohybovou aktivitu, pitný režim, odstranit stresy a eliminovat množství užívaných syntetických léků, hormonů.
Léčba pityriázy
Většinou není nutná žádná léčba, neboť kožní ložiska sama vymizí během následujících 3–6 týdnů. Na několik dní lze použít tekutý pudr, který zmírní případné svědění, a doporučuje se několik dnů kůži „nedráždit“ například koupelemi. Při intenzivnějším svědění je možné předepsat i slabé protizánětlivé léky, jako hydrokortizon v krému.
Pityriasis rosea se i bez léčby spontánně a zcela zahojí. Na kůži mohou někdy zůstat světlejší či tmavší nahnědlé skvrny jako následek předchozího kožního zánětu. I tyto skvrny ale po čase zmizí. Pravděpodobnost, že se pityriasis rosea objeví znovu, je velmi malá.
Pityriáza – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět pityriázu.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Aceofhearts1968