Co je to krevní tlak a tep
Krevní tlak a tep jsou dvě rozličné veličiny.
Krevní tlak
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. Tento tlak je různý v různých částech krevního řečiště. Běžně se tlakem krve míní arteriální (tepenný) krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Tlak se zvláště ve velkých cévách mění také v závislosti na čase – nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce (systolický tlak), nejnižších ve fázi plnění srdečních komor (diastolický tlak).[1]
Tep
Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži, nebo například při stresu.
Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem.
Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné dlouhé procházky.
Správný krevní tlak a tep
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Jak správně měřit krevní tlak a tep
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Rozeznává se:
- klidová tepová frekvence;
- aktuální tepová frekvence;
- maximální tepová frekvence.
Výpočet maximální bezpečné tepové frekvence
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
- na zápěstí;
- na krku;
- v oblasti spánků;
- v třísle;
- v podkolenní jamce;
- ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
- Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
- Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
- Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
- snížená citlivost v prstech;
- použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
- snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
- použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
- při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
Správný krevní tlak u dětí
Krevní tlak u dětí narůstá s věkem, přičemž je jeho stoupání u chlapců a dívek odlišné. V dnešní době je zaznamenáván nárůst vysokého krevního tlaku u dětí. 50 % obézních dětí má vysoký krevní tlak, tito pacienti mají i vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací v dospělosti. Pokud se diagnostikuje vysoký krevní tlak již v dětském věku, je vysoká šance, že tito pacienti budou mít problémy s krevním tlakem i v dospělosti.
Krevní tlak by se měl dle doporučení měřit od 3. roku života dítěte na každé preventivní prohlídce, tedy alespoň každé dva roky. Další indikací ke zjištění krevního tlaku jsou problémy dítěte, které by mohly souviset s vysokým krevním tlakem (například bolesti hlavy, krvácení z nosu a podobně). Měření se provádí na horní končetině rtuťovým tlakoměrem. Digitální oscilometrické tlakoměry jsou rovněž akceptovány, ale v případě nálezu je třeba hodnotu ověřit i rtuťovým měřičem tlaku. Výjimkou jsou kojenci, u nichž se upřednostňuje oscilometrický tlakoměr.
Pro správné měření krevního tlaku u dětí se musí zvolit vhodná velikost manžety. V dnešní době jsou na trhu manžety, které jsou vhodné pro dětské pacienty a jsou k dispozici různé velikosti. Před samotným měřením tlaku je důležitá příprava dítěte.
Doporučení při měření krevního tlaku u dítěte:
- Dítě by mělo být před měřením 5 minut v klidu.
- Dítě by mělo sedět na židli s rukou položenou na stole.
- Během měření se na dítě nemá mluvit a nemá se hýbat.
- Měření tlaku by se mělo opakovat po 1–2 minutách.
- Zaznamenat si vždy výsledek měření.
- Při každém měření se tlak přeměří alespoň dvakrát, každých sedm dní, ráno a večer a před užitím léků. Frekvence měření tlaku závisí na klinickém stavu dítěte.
Za běžnou hodnotu tlaku se považuje hodnota pod 90. percentil podle věku, pohlaví a výšky dítěte. Hodnoty mezi 90. a 95. percentilem se považují za prehypertenzi. Prehypertenze je stav předcházející samotné hypertenzi. Vysoký krevní tlak (hypertenze) u dětí je hodnota krevního tlaku nad 95. percentil (hodnoty musí být naměřeny alespoň třemi časově separovanými vyšetřeními). Hypertenze se následně dělí na hypertenzi 1. stupně a 2. stupně. Hypertenze 1. stupně jsou hodnoty tlaku mezi 95. a 99. percentilem. Hodnoty nad 99. percentil jsou považovány za hypertenzi 2. stupně. Zde můžete vidět hodnoty tlaku u dětí.
Správný krevní tlak u dospělých
Na velikost krevního tlaku působí mnoho faktorů: věk, aktuální mentální a fyzické rozpoložení, okolní teplota a jiné. Například u starších lidí je vysoký systolický a nízký diastolický tlak normální z důvodu opotřebení a menší pružnosti krevního řečiště. Obecně je nebezpečnější vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále. Americká kardiologická asociace považuje od roku 2017 za vysoký krevní tlak hodnoty nad 130 mm Hg, respektive nad 80 mm Hg.
Správný krevní tlak seniorů
Krevní tlak klesá ve chvíli, kdy srdce odpočívá, to je tedy ta přestávka mezi jednotlivými údery. Když srdce bije, krevní tlak stoupá. Z toho lze usoudit, že krevní tlak se mění každou minutu v závislosti na postavení, na stresu, spánku a na pohybové aktivitě. Pro dospělé jedince ve věku dvacet a více let je normální krevní tlak nižší než 120/80 mm Hg.
Orientační hodnoty krevního tlaku u seniorů:
- věk 55–59 let: minimum 118/82, norma 131/86, maximum 144/90;
- věk 60 a výše: minimum 121/83, norma 134/87, maximum 147/91.
Co znamená nízký tep
Pokud nejste aktivní sportovec a máte příliš nízký pulz, který doprovází dýchací obtíže a výrazná únava, může se jednat o závažný problém a je vhodné vyhledat lékaře. Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru.
Kolísavý tep
Tyto pocity se často vyskytují při stresu nebo u žen v menopauze. Vždy je nutné podstoupit kontrolní vyšetření k vyloučení organické příčiny. Pokud stav trvá déle než měsíc, nejedná se o život ohrožující stav, protože by se již něco projevilo. Na prvním místě bývá psychika, nemusí se jednat o aktuální psychické potíže, může se jednat o problémy z minulosti. Opakované vyšetření tak většinou nic nepřinese.
Co značí nízký tlak a pomalý tep
Nízký tlak a pomalý tep mohou signalizovat bradykardii. Tímto se rozumí pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus, který může způsobovat závratě či dušnost, a to během běžné každodenní činnosti nebo lehké námahy. Bradykardie je definována jako pomalý nebo nepravidelný srdeční rytmus obvykle s frekvencí pod 60 srdečních stahů za minutu. Při této frekvenci již srdce není schopno do těla rozvádět dostatek okysličené krve.
Příčiny:
- nemoci poškozující srdeční systém, mezi ně patří ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, a infekce, jako je endokarditida a myokarditida;
- některé léky pro léčbu srdečních potíží nebo vysokého krevního tlaku, jako jsou beta-blokátory, antiarytmika a digoxin;
- snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza);
- nerovnováha elektrolytů, jako je například příliš mnoho draslíku v krvi;
- jizvy v tkáni po infarktu;
- onemocnění sinusového uzlu (přirozeného kardiostimulátoru);
- změny v srdci, které jsou důsledkem stárnutí.
- pocit závratě nebo točení hlavy;
- mdloby;
- extrémní únava;
- dušnost;
- bolesti na hrudi;
- problémy se soustředit;
- pokles krevního tlaku.
Někteří lidé nemají žádné symptomy, případně jsou jejich příznaky tak mírné, že si myslí, že jsou to jen známky stárnutí.
Rizikové faktory
Riziko vzniku abnormálně pomalého srdečního rytmu je vyšší, pokud:
- máte již nějaké srdeční onemocnění;
- užíváte určité léky;
- jste starší než 65 let;
- jste po operaci srdce.
Co značí nízký tep a vysoký tlak
Nízká srdeční frekvence se dá vysvětlit tím, že může jít o trénovaného sportovce s převahou jedné složky autonomního nervového systému (vagotonus). Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru. Vysoký krevní tlak, který ještě může vzrůst při sportovním výkonu, hrozí vážnými komplikacemi (infarkt, mrtvice, selhání ledvin, a to i v mladém věku). Každopádně pokud se objevuje tato kombinace, je nutné navštívit lékaře.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Shore