Trombocyty v krvi
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
Trombocyty v krvi snížené
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
Trombocyty v krvi zvýšené
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
Trombocyty v krvi střední objem
Hodnota středního objemu trombocytů se pohybuje v rozmezí 6–10. Nejedná se o patologický stav.
Trombocytopenie
Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.
Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.
Hemokoagulace
Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.
Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).
Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.
APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40 s.
Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.
D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.
Trombocyty a PLT
PLT je odborná zkratka slova „plate“, tedy krevní destičky.
Trombocyty a MPV
Zkratka MPV znamená pro odborníky střední objem trombocytu.
Trombocyty v těhotenství
Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, eventuálně může nepatrně klesat, a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 x 109/l. Příčin zvýšení trombocytů v těhotenství jsou desítky, ne-li stovky. Pokud se tento stav vyskytne v těhotenství, lékař vás pošle na konziliární vyšetření na hematologii, kde se určí nejvhodnější postup pro vás i váš pro plod.
Zánik trombocytů
Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.
Autor: © svevi
Foto: © Hanna Sörennson