Mateřídouška časná (Thymus praecox)
U nás se jedná o velmi vzácný druh, který je zařazen na Červený seznam ohrožených rostlin. Roste pouze v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech (v povodí Labe a části Vltavy). Jinak ji můžeme najít ve Francii, Německu, na jihu Itálie a Polska.
Je to vytrvalý druh s plazivými lodyhami dorůstající do výšky až 10 cm, vytvářející husté barevné koberce. Začíná kvést již v květnu, tj. o měsíc dříve než ostatní druhy. Podle toho ji také můžeme poznat. Drobné květy mají světle fialovou barvu.
Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum)
Mateřídouška je souhrnné označení pro všechny druhy, které se na našem území nacházejí. Je to z toho důvodu, že si jsou velice podobné, dochází k jejich v vzájemnému křížení, a tak bývá někdy velmi obtížné určit správný druh.
Mateřídouška se k nám dostala ze Středozemí v 11. století. Je to vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, která ke svému růstu potřebuje dostatek světla a tepla. Její květy jsou nachové až červenofialové, z nichž se především za poledního slunce šíří aromatická vůně lákající hmyz a včely. Je pěstována nejen pro okrasu, na záhonech a skalkách vytváří krásné bohaté polštáře, ale i pro své léčivé účinky (viz odstavec níže).
Mateřídouška (Thymus serpyllum) versus tymián (Thymus vulgaris)
Obě rostlinky jsou blízkými příbuznými a svým vzhledem se velmi podobají. Jsou z čeledi hluchavkovitých, obsahují stejné látky a mají i podobné užití. Tymián se ale více využívá jako koření v kuchyni, zatímco z mateřídoušky se nejvíce vaří čaj při nachlazení. Další rozdíl je, že tymián kvete na přelomu května a června (o měsíc dříve než mateřídouška), má bílé nebo lehce fialové květy a tvoří 30 až 40 cm vysoké dřevnaté keříky. Mateřídouška je menšího vzrůstu, plazivá, barva květů je sytěji do růžova až fialova.
Pěstování mateřídoušky
Mateřídouška je trvalka, která vám na jednom stanovišti vydrží až 5 let. Poté dřevnatí a je třeba ji obnovovat. Pěstovat ji můžete nejen na zahradě a skalce, ale i v truhlících na balkoně anebo v květináči doma v bytě. Její pěstování není nikterak složité, základem je ale kvalitní osivo. Nejlépe se jí daří na místech s písčitou dobře propustnou půdou, která je mírně alkalická. Miluje slunce, sucho a teplo. Místo by také mělo být chráněné před větrem. Semena mateřídoušky můžete vyset přímo na povrch půdy (nemusíte předpěstovat) a lehce je zatlačte. Vysévejte ji v březnu až dubnu. Hodí se také do skalek a na vyplnění míst mezi kameny, kdy následně vytváří barevné voňavé polštáře.
Mateřídoušku si ale můžete namnožit i přímo z přírody. Nastříhejte lodyhy (pokud mají květy, tak je ostříhejte) a pod úhlem cca 30 až 40 cm je zapíchněte přímo do půdy a zahrňte. Horní třetinu nechte vyčnívat. Hojně zalévejte, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Za rok vám již mateřídouška obrazí a bude vytvářet okrasné trsy. Pokud ji budete 2x ročně sestříhávat – v létě při sběru a na podzim po odkvětu – prodloužíte její životnost.
Sběr, sušení, uchování
Mateřídouška kvete v období od května do září. Její nať sbíráme za plného květu, nejlépe za slunečných dní, mezi polednem a druhou hodinou. Seřezáváme ji cca 5 cm nad zemí. Sušíme ji buď v malých svazcích, nebo rozloženou na sítu. Důležitý je stín a dobře větraná místnost. Na uchování sušené mateřídoušky použijte dobře uzavíratelné, nejlépe skleněné, nádoby.
Účinky mateřídoušky
Hlavní léčivou složkou mateřídoušky jsou silice. Ty se v rostlince vytvářejí tím více, čím více slunce ke svému růstu mateřídouška má. Kromě silic obsahuje i flavonoidy, třísloviny, hořčiny, minerální látky a organické kyseliny.
Mateřídouška má na organismus posilující, protizánětlivé a hojivé účinky. Její využití je opravdu mnohostranné, a to jak vnitřní (v podobě čaje nebo sirupu), tak vnější (inhalace, koupele, obklady, bylinné polštářky). Blahodárně působí zejména na trávicí a nervovou soustavu. Používá se proto při nespavosti, bolestech hlavy, závratích, podrážděnosti, tělesné a duševní slabosti. Je výborná při nachlazení, kašli, zánětu průdušek a mandlí, při astmatických nemocech. Dále zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání, katary a průjmy, pomáhá při žaludečních a střevních kolikách. Působí také proti střevním parazitům a některým infekčním onemocněním střev. Zevně ji lze použít na špatně hojitelné rány, vředy, spáleniny od slunce, ošetření míst při bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů nebo svalů.
Čaj z mateřídoušky
Čaj je výborný při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích. Pomáhá při zánětu průdušek, kdy jeho účinek posílíte přidáním jitrocele a citrónu. Výborný je také při žaludečních a menstruačních křečích. Čaj pomáhá i při odvykání kouření.
K přípravě použijte dvě čajové lžičky sušené mateřídoušky, zalijte 250 ml vroucí vody, nechte 10 – 15 minut louhovat, poté sceďte. Denně pijte 2 - 3 šálky. Čaj můžete osladit medem. Pro kloktání ho nechte lehce vychladnout.
Sirup
Pro výrobu sirupu používáme bylinku čerstvou, ne sušenou. Mateřídoušku lehce navlhčíme a vrstvíme ji do sklenice. Postupně prosypáváme cukrem a nakonec dobře stlačíme. Uzavřeme a postavíme na 2 až 3 týdny na slunce. Poté scedíme. Tekutinu nalijeme do hrnce a zahříváme na mírném ohni, nesmí se vařit. Některé zdroje uvádějí tento recept bez následného zahřívání.
Užíváme 1-2 lžičky denně, můžeme používat i na ochucení bylinkových čajů.
Pomáhá opět při nachlazení, kašli a zánětech horních cest dýchacích.
Inhalace
Do nádoby nalijte horkou vodu a do ní vhoďte hrst mateřídoušky (1l = 1 hrst). Osušku si dejte přes hlavu a skloňte se nad nádobu. Vdechujte co nejteplejší aromatickou páru, dokud vám to bude příjemné.
Inhalace usnadní odkašlávání při zahleněných průduškách i při suchém kašli, napomůže spuštění rýmy.
Koupele
Nálev (čaj) z mateřídoušky nalijte v příslušném objemu (1l = 1 hrst) do vany, odpočívejte a relaxujte. Koupel posiluje imunitu, zklidňuje organismus, působí i protizánětlivě a hojivě na drobné rány.
Autor: © Mgr. Romana Šebková
Foto: © H. Zell