Sladidla
Sladidla jsou látky, které „udělují“ potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Kvůli lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K (E 950) nebo s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí. Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi...“ (následuje uvedení názvu sladidla). Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Ale setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, například u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček. Sladidla nesmějí být používána v potravinách pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti.
Druhy sladidel
Aspartam
Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.
Kyselina aspartová
Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).
Acesulfam draselný
Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Sukralóza
Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.
Benzoát sodný
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak mohou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. Existuje silné podezření, že způsobuje dětskou hyperaktivitu, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, například s tartrazinem. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím vyvolávat některé dědičné choroby (Parkinsonova choroba).
Glutaman sodný
Sodná sůl kyseliny L-glutamové. Bývá označován zkratkou MSG (monosodium glutamate). Bílá krystalická látka bez vůně, ale s charakteristickou masovou chutí. Pro tuto chuť se ujal i další název „umami“. Glutaman se nachází v lidském těle vázaný ve formě bílkovin a v menším množství volně ve svalech, mozku, orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organismu, například v mozku funguje jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů, reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech. V potravinářském průmyslu je glutaman sodný nejvíce používaným dochucovadlem – látkou zvýrazňující chuť a vůni. Je hojně používán i v asijské kuchyni. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Používá se hojně v mnoha kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních pokrmech (polévky a omáčky), v konzervovaných jídlech (zejména zelenina), hotových balených jídlech. Dále v masných výrobcích, výrobcích z ryb, v uzeninách a některých sýrech. Je přidáván do různých alkoholických nápojů. Je součástí mnoha aromat (smažené brambůrky, slané pochutiny) a slouží jako náhrada soli. Jeho přítomnost byla zjištěna i v ovoci a zelenině a bramborách, protože byl složkou hnojiva. Je používán do některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce. Glutaman sodný je také látka využívaná farmaceutickým průmyslem. Nachází se v mnoha volně prodejných lécích. Je složkou některých očkovacích látek. Používá se ve vlasové kosmetice (šampóny, trvalá ondulace). Glutaman sodný tvoří rovněž přísadu do stravy pro psy a kočky.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © fanaspartam