Přírodní metabolické procesy
Mnoho volných radikálů nepochází z vnějšího prostředí organismu, ale spíše z metabolických procesů probíhajících v lidském těle. Při tomto procesu se využívá kyslík, který může být volným radikálem. V těle se tvoří velké množství volných radikálů, které způsobují biochemickou řetězovou reakci, při níž je tělo zásobováno energií.
Člověk je vystaven mnohem většímu množství volných radikálů, než je schopen zvládat. Kromě oxidačního stresu způsobeného metabolickými procesy dochází k vnějšímu působení volných radikálů. Výfukové plyny a další emise obsahují oxid uhelnatý a jiné škodlivé sloučeniny, které pronikají plícemi do krevního řečiště, kde mohou vyvolat ničivou řetězovou reakci. Další agresivní molekulou, která způsobuje v těle stejně velké škody jako volné radikály, je ozón.
Extrémně nebezpečné je kouření. Inhalovaný cigaretový kouř obsahuje velké množství toxinů. Kuřáci, ale také lidé, kteří jsou často vystaveni kouři z jiných příčin, jsou ohroženi předčasným stárnutím a trpí vážným poškozením buněk, které může vyústit v rakovinu.
Alkohol poškozuje játra a při velké konzumaci dochází k tvorbě agresivního oxidu (volných radikálů), který zpomaluje obnovu buněk, čímž vede k viditelnému fyzickému rozkladu.
Pesticidy (jedy), které mohou být obsaženy v ovoce a zelenině, jsou také pro lidské tělo škodlivé. Jejich součástí jsou také volné radikály, které vedou k oxidačnímu stresu ničícímu buněčné membrány.
Vystavením pokožky UVA a UVB záření dochází k oddělení molekul z jejich pevného spojení, čímž dochází k tvorbě a výskytu volných radikálů. Nezdravé opalování nebo spálení způsobuje stárnutí kůže. V extrémních případech dochází k poškození genetického materiálu buněk na kůži, které je spouštěcím faktorem rakoviny kůže.
Použití vitamínů
Lidské tělo je schopné generovat své vlastní látky, které neutralizují volné radikály. Tyto antioxidanty bojují s volnými radikály a tvoří chemickou sloučeninu, která je určitým způsobem neutralizuje. Proces stárnutí naznačuje, že tato ochrana není dostatečná. Organismus je závislý na pomoci jiných antioxidantů z vnějšího prostředí.
Celá řada vitamínů a živin je součástí „armády“, která chrání buňky před útokem agresivních oxidačních látek. Do silného tria antioxidantů patří vitamín A, vitamín C a vitamín E. Vitamín A stejně jako beta karoten spadá do skupiny vitamínů označovaných svým původem jako karotenoidy, ty jsou obsaženy v mrkvi a dalším žlutém ovoci a zelenině. Citrusové plody, papriky, brokolice a brambory poskytují velké množství vitamínu C, vitamín E se převážně nalézá v rostlinných olejích, například olej z pšeničných klíčků.
Pokud budeme vybírat ze stopových prvků, jako antioxidant působí kupříkladu selen, který je obsažen v rybách, vejcích, celozrnných obilovinách nebo kokosovém ořechu.
Karotenoidy a flavonoidy nejen vytvářejí chuť a vzhled ovoce a zeleniny, ale jsou také aktivní v obraně proti volným radikálům. Žlutooranžová barva papriky a mrkve i zelená barva brokolice jsou znakem vysokého obsahu karotenoidů. Hrozny, třešně, lilek obsahují flavonoidy, které mohou rovněž fungovat jako antioxidanty a chránit lidské srdce a krevní oběh.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © Alex Proimos