Mám zácpu, co mě čeká?
Lidé se zácpou si obvykle také stěžují na depresi, bolest hlavy a na migrénu. Pak se také se zácpou objevuje bušení srdce, nespavost, a kožní nemoci. Co je ale na zácpě nejhorší, je fakt, že zácpa je předchůdcem vzniku nebezpečného nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku. Tento karcinom tlustého střeva se v ČR řadí na přední místa v úmrtnosti!
Jak vypadá zdravé zažívání?
Vyprazdňování za normálních fyziologických podmínek probíhá formou míšního reflexu. Defekační reflex se dostavuje tehdy, když je náplň v konečníku dostatečná, čímž se podráždí receptory a vnitřní svěrač z hladké svaloviny ochabne. Hladkou svalovinu nemůžeme ovládat vlastní vůlí. Zevní svěrač, který je tvořen příčně pruhovanou svalovinou, je ovládán naší vůlí a tím můžeme ovládat samotnou defekaci.
Druhy zácpy
Akutní funkční zácpa
Termín akutní funkční zácpa označuje krátkodobou poruchu funkce vyprazdňování. Tato akutní zácpa vzniká typicky, když cestujeme, nebo když měníme pracovní místo, tedy ze stresu. Někdy také zácpa vzniká u pacientů na jednotce intenzivní péče, kdy je zapříčiněna studem pacienta před vyprázdněním se v posteli. Pak také zácpa může souviset se změnou stravovacích návyků. Tyto akutní funkční zácpy návratem do normálních podmínek většinou odezní.
Organická zácpa
Organická zácpa vzniká po dlouhou dobu jako důsledek patologických změn na tlustém střevě. Těmito patologickými změnami mohou být nádory, zánětlivé procesy a onemocnění konečníku, pooperační stavy a podobně.
Sekundární zácpa
Se sekundární zácpou se můžeme setkat u onemocnění, která nesouvisí s tlustým střevem. Například vředová choroba žaludku nebo různá gynegologická a urologická onemocnění.
Habituální zácpa
Návyková zácpa neboli zácpa habituální, je novodobý civilizační problém. Tento typ zácpy vzniká útlumem defekačního reflexu. Tedy častými situacemi, kdy se nám chce kakat, ale my to z různých jiných naléhavých důvodů přetlačíme. Tím tento reflex pomalu vyhasíná. Celé se to ještě umocňuje vlivem nedostatku přirozených podnětů, kterými jsou máloobjemná strava (nikoliv nízkokalorická), dále nedostatek vlákniny ve stravě, málo tekutin a také málo pohybu.
Zácpa a její léčba
Chronická zácpa se dá řešit systémově, protože z velké většiny se bude jednat o zácpu návykovou (habituální zácpa), která vzniká útlumem nebo vyhasnutím defekačního, respektive vyprazdňovacího reflexu. Výhodou je, že tento reflex lze nacvičit a není to vůbec složité.
Domácí léčba zácpy
Pacient, který trpí zácpou, by se měl ráno, hned po probuzení, napít sklenice minerální vody. Potom by se měl jít věnovat obvyklým ranním úkonům, kterými jsou čištení zubů, umytí se, vyčůrání a podobně. Tento ranní rituál by měl pokračovat snídaní. Nejlepší snídaně při zácpě je jogurt s ovesnými vločkami. Pak za 20 až 30 minut by se měl pacient pokusit o defekaci, bez ohledu na to, jestli se dostavilo spontánní nucení, či nikoliv. Tímto by měl být každodenní ranní rituál zakončen. Toto je nutné provádět každý den stále ve stejném pořadí a s železnou pravidelností den co den po dobu několika týdnů. Ve většině případů se pak úspěch dostaví a vyprazdňování se znovu tak zvaně nahodí zpět. Velice důležité je nikdy neignorovat spontánní nucení na stolici a snažit se tělu vyhovět.
Na zácpu funguje správná životospráva!
Proti vzniku dlouhodobé zácpy můžeme bojovat také správnou životosprávou. Hlavním krokem bude vytvoření pravidelného denního režimu. Pak se naučit pít dostatek nesladkých a nealkoholických tekutin. Proti vzniku zácpy by se měly vypít dva litry vody denně. Při probíhající zácpě je třeba zvýšit příjem tekutin na tři až čtyři litry denně. Nedostatek vody bývá někdy hlavní a mnohdy i jedinou příčinou zácpy. Voda, kterou získáváme spolu s potravou, se z těla vylučuje močí, potem, ale také dechem, a samozřejmě i stolicí. Stolice obsahuje 80 až 90% vody a jen 10 až 20 % je sušina. Při nedostatku vody v těle, se potřebná voda odebírá ze střevního obsahu v tlustém střevě, čímž se stolice zahušťuje a už je zde začátek zácpy.
Jezte vlákninu a zácpa nemá šanci!
Vláknina je nestravitelný zbytek z potravy, který pro nás pracuje několika způsoby. Především vláknina na sebe váže vodu a tak bobtná a zvětšuje svůj objem a následně i objem stolice. Objemnější stolice má pak i přiměřenou konzistenci a současně dráždí sliznici střeva, což vyvolává intenzivnější vyprazdňovací efekt. Vláknina ve střevech pracuje i mechanicky podobně, jako takový kartáček, který střeva jemně čistí. Z toho vyplívá, že vláknina podporuje zdravou činnost střev. Dále vláknina na sebe váže škodlivé látky z potravy a produkty bakteriální střevní mikroflóry. Vláknina snižuje též hladinu cholesterolu v krvi a zpomaluje působení cukrů v potravě, což je prospěšné zejména u diabetiků. Zdravá vláknina je obsažena ve veškeré zelenině, také v ovoci, v obilninách a v luštěninách. Vláknina má výhodu při vaření, protože se nezničí se žádnou běžnou kuchyňskou úpravou. Vláknině nevadí vaření, konzervace, a dokonce snese i krájení nebo rozmixování. Relativně nejvíce vlákniny, je ve slupkách zeleniny, ovoce a také obilnin. Zeleninu a ovoce, pokud se nemusí, je tedy lepší neloupat. Při výběru pečiva je vhodné upřednostnit celozrnné pečivo, ovesné vločky, neloupanou rýži natural, pohanku a luštěniny. Na doplnění vlákniny do stravy je dobrý například jogurt do kterého se nasypou otruby nebo ovesné vločky.
Cvičením na urychlení stolice
Každý pohyb slouží k podpoře vyměšování, proto je důležité cvičit! Při cvičení je třeba dbát na synchronizované dýchání, na polohu těla a na práci svalů. Každý cvik se opakuje pětkrát až desetkrát. Před zahájením cvičení proti zácpě je vhodné provést auto-masáž břicha. Tato automasáž břicha se provádí položením ruky na břicho, tam, kde začíná tlusté střevo (u slepého střeva), a prsty se provádí krouživé pohyby nad průběhem tlustého střeva. Výchozím bodem bude místo, kde je slepé střevo, odkud se půjde nahoru k játrům, pak do strany k žaludku a odtud dolů směrem k levé dolní končetině.
Po této automasáži můžeme zahájit cvičení proti zácpě. Cvičení začíná vleže na zádech s pokrčenými koleny. Pak následuje hluboký nádech a s výdechem se je třeba se snažit o to, přiblížit koleno jedné nohy co nejblíže k čelu a současně tlačit bederní část zad co nejvíce k podložce. Ti, kteří kvůli zdravotnímu stavu nemohou cvičit takto vleže, lze doporučit jednoduchý cvik ve stoje s oporou o židli. Hlavním úkolem tohoto cviku je zvedat střídavě levou a pravou dolní končetinu ohnutou v koleni směrem nahoru do výše boků nebo lépe až do výš prsou.
Bylinky na zácpu
Babské rady, jak urychlit stolici a jak na zácpu, nabízejí neobvyklou léčivku, strom s názvem krušina olšová (Frangula alnus). Z tohoto stromu je na zácpu účinná jeho kůra. Krušina sice roste běžně u nás, ale léčivou kůru z krušiny je lepší koupit v lékárně. Kůra z krušiny má totiž léčivé účinky jen po dlouhodobém skladování v délce jeden rok anebo po suchém zahřátí kůry na sto stupňů po dobu jedné hodiny. Celá rostlina krušiny je ve větším množství jedovatá, především její plody. Proto je potřeba dbát na přesné dávkování a krušinu používat jen krátkodobě! Kůra z krušiny se dá proti zácpě použít samostatně anebo i jako součást čajové směsi.
Chronická zácpa recept na čaj
Smícháme 5 dílů kůry z krušiny, 3 díly nati zlatobýlu, 2 díly nati lnice, 2 díly květu černého bezu a 2 díly plodu fenyklu. Jednu lžíci této směsi rozmícháme v 1 litru studené vody a necháme přes noc stát. Ráno to pak přivedeme k varu a necháme pod pokličkou pomalou vychladnout. Přecedíme a pijeme nalačno dvakrát denně (ráno a večer) polovinu hrnku. Tuto léčivou kůru provozujeme po dobu několik dní.
Černý bez na zácpu
Květ černého bezu dobře uvolňuje zácpu. Na zácpu se pije čaj ze suchých květů černého bezu.